Téměř 200 tisíc Ukrajinců čelí po nástupu Trumpa ztrátě legálního statusu

Téměř 200 tisíc Ukrajinců v USA se ocitlo v právním vakuu kvůli zpřísnění imigrační politiky administrativy Donalda Trumpa. Program humanitárního pobytu, který v roce 2022 zavedl tehdejší prezident Joe Biden a jenž umožnil zhruba 260 tisíc lidem prchajícím před válkou žít a pracovat v USA, narazil na dlouhé procesní prodlevy. Podle interních dat americké vlády tak k 31. březnu 2025 hrozilo ztrátou legálního statusu téměř 200 tisíc Ukrajinců. Konkrétní počty nebyly dosud zveřejněny, agentura Reuters popsala řadu případů, kdy Ukrajinci o ochranu přišli.

Administrativa Donalda Trumpa pozastavila v lednu zpracování žádostí i prodlužování statusu s odkazem na bezpečnostní důvody. Po březnovém jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Trump oznámil, že zvažuje úplné zrušení programu. K tomu nedošlo, ale zpracování žádostí se obnovilo až po květnovém rozhodnutí federálního soudu. Od té doby ovšem imigrační úřady vyřídily pouze 1 900 žádostí, což je jen zlomek potřebného počtu. V červenci navíc vstoupil v platnost nový poplatek ve výši 1 000 dolarů, který doplňuje stávající poplatek 1 325 dolarů za osobu.

Zpoždění Trumpovy administrativy při zpracování humanitárního programu pro Ukrajince, který zahájil bývalý demokratický prezident Joe Biden, způsobilo, že téměř 200 000 lidí bylo k 31. březnu ohroženo ztrátou svého právního statusu, jak vyplývá z interních údajů americké vlády, které prověřila agentura Reuters. Počet Ukrajinců postižených těmito zpožděními nebyl dosud zveřejněn.

ECHO PORADA: Problémy a kontroverze kolem muniční iniciativy

Jednou ze zasažených osob je Kateryna Golizdraová, která v květnu přišla o právní status i pracovní povolení. Musela opustit manažerské místo v hotelu Ritz-Carlton ve Fort Lauderdale s ročním příjmem přes 50 tisíc dolarů, ztratila zdravotní pojištění i možnost finančně podporovat matku žijící v Německu. Nyní čeká, zda jí bude pobyt v USA prodloužen, a žije s vědomím, že může být kdykoli zadržena imigračními úřady. Popisuje neustálý stres a nejistotu, která trvá už půl roku.

Reuters hovořila se dvěma desítkami Ukrajinců, kteří kvůli ztrátě pracovních povolení přišli o zaměstnání. Jsou mezi nimi IT pracovníci, učitelka, finanční plánovač, interiérová designérka i student. Všichni popisují, že sahají do úspor, zadlužují se nebo spoléhají na komunitní pomoc. Někteří se bojí vycházet z domu, jiní odjeli do Kanady, Evropy či Jižní Ameriky. Návrat na Ukrajinu většina nepovažuje za možný – dům Golizdraových v Buči byl v březnu 2022 vypálen ruskými jednotkami a po osvobození města byly nalezeny stovky zabitých civilistů.

Podle demokratického poslance Mika Quigleyho žádá jeho kancelář o pomoc více než 200 Ukrajinců. Řada lidí se podle advokátů obrací o pomoc i proto, že jejich rodinní příslušníci už byli zadrženi – mimo jiné při práci na stavbách, při rozvážení jídla nebo při řízení taxi či kamionu. Brian Snyder z Raleighu v Severní Karolíně, který sponzoroval tři ukrajinské rodiny, popisuje atmosféru strachu a nejistoty: lidé, kteří plnili pravidla, se nyní obávají zatčení či deportace.

Šest z celkem 24 dotázaných Ukrajinců se rozhodlo z USA odjet sami, aby předešli zadržení. Patří mezi ně i softwarový inženýr Jevhenij Padafa, který si po vypršení statusu v září pokusil přes vládní aplikaci CBP One zajistit tzv. self-deportaci. Administrativa nabídla lidem dobrovolně odjíždějícím zdarma letenku a tisíc dolarů jako „odchodné“. Padafa chtěl odletět do Argentiny, která nabízí humanitární program pro Ukrajince, ale podle amerického úředníka mu mohla být poskytnuta pouze letenka na Ukrajinu. Do Buenos Aires nakonec dorazil s minimem prostředků a plánoval prodat notebook, aby měl na nájem. Návrat domů odmítá se slovy, že by stejně skončil na frontě.

Humanitární program, který byl zaveden v dubnu 2022, umožnil téměř 260 000 Ukrajincům vstup do USA na počáteční období dvou let. Reuters poukazuje na to, že jde jen o malý podíl z celkového počtu 5,9 milionu ukrajinských uprchlíků po celém světě, z nichž 5,3 milionu se nachází v Evropě, podle údajů OSN o uprchlících.