Počet žádostí o dočasnou ochranu od Ukrajinců s vojenskou povinností klesl

Podíl žadatelů o dočasnou ochranu v Česku, kteří mají vojenskou povinnost na Ukrajině, klesl po unijním omezení na zhruba třetinu. Vyplynulo to z vyjádření ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) při dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Omezení začalo platit 5. srpna a vztahuje se na nové žadatele o dočasnou ochranu, nikoli na ty, kteří ji v Evropské unii už dostali.

Muži s vojenskou povinností na Ukrajině tvořili před zavedením omezení podle ministra asi pětinu z celkového počtu žadatelů o dočasnou ochranu. Podíl klesl podle něho na sedm procent. „My těchto sedm procent jsme zachytili, nebyla udělena dočasná ochrana a vracíme je zpět na Ukrajinu,“ řekl Metnar, podle kterého je ale na vyvozování širších závěrů brzy. Opatření reaguje podle EU na vývoj ukrajinských vojenských potřeb.

V České republice je zhruba 400 000 běženců z Ukrajiny, která čelí pátý rok ruské vojenské invazi. „V přepočtu na obyvatele nadále zůstáváme nejzatíženějším státem EU,“ uvedl Metnar.

Ke konci července evidovaly české úřady zhruba 619 000 platných pobytových oprávnění, která vydaly Ukrajincům, citoval z informace policejního prezidia Jiří Mašek (ANO). V současnosti je podle zprávy stíhaných 2415 ukrajinských občanů. „Představovali 5,7 procenta všech trestně stíhaných osob,“ uvedl poslanec.

Ukrajinci čelí v Česku nejčastěji podezření z ohrožení pod vlivem návykové látky, maření úředního rozhodnutí, padělání veřejné listiny a z nedbalostní dopravní trestné činnosti. „Výrazně novým trendem jsou podvody v oblasti sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění,“ četl Mašek z policejní zprávy. Významná část násilných incidentů se podle ní odehrává uvnitř ukrajinské komunity. „Současná situace nepředstavuje důvod k vytváření obecného obrazu ukrajinské komunity jako bezpečnostní hrozby,“ uvedla podle poslance policie.