Tropické noci už jsou běžnou součástí léta. Je letošní sucho a vedro něčím mimořádné?

Ačkoli se v posledním týdnu ochladilo a leckde i zapršelo, předchozí měsíce přinesly docela jiný obraz. Evropu zasáhly rekordní vlny veder a mimořádné sucho, hladiny řek klesaly na historická minima a Dunaj u srbského Prahova odhalil desítky vraků německých válečných lodí potopených za druhé světové války. O víc než deset metrů klesla také hladina Orlíku. Než tyto výjevy s příchodem podzimu překryjí v paměti jiné, vracíme se k tématu vedra a sucha ještě jednou v Salonu Echa.

Pozvání do diskuse přijali: Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, který zkoumá dopady teplotních extrémů na úmrtnost, Martin Ander, vedoucí programu Adapterra Nadace Partnerství, jenž se věnuje adaptaci měst a obcí na změnu klimatu, a Jiří Kubeš, elitní hasič a člen týmu USAR (Urban Search and Rescue) se zkušenostmi ze zahraničních záchranných misí, nedávno nasazený při požárech v Řecku.

O letošním létě se často mluvilo jako o výjimečně horkém, a to v historickém smyslu. Je to jen dojem, anebo bylo skutečně tak mimořádné, co se veder a sucha týče?

Daňhelka: Tři epizody, kdy nám teploty vyšplhaly přes čtyřicet stupňů, je něco extrémního. To nepamatuji a v tomto ohledu je letošní léto určitě výjimečné. Když se podíváme na sucho, je strašně složité porovnávat jedno s druhým. Rozhodně ale patří k největším suchům, která jsme zaznamenali. Myslím, že až uděláme vyhodnocení, překonáme rekordy z let 2015 a 2018. Známe ovšem i velká historická sucha, například z roku 1874, s nimiž dnešní situaci nedokážeme přesně porovnat. Velmi by mě zajímalo, jak by letošní sucho v takovém srovnání obstálo. Každopádně mimořádné je.

Z roku 1874 už máme nějaká měření?

Daňhelka: Právě že tehdy se ještě téměř neměřilo. Dobová diskuse se však té dnešní velmi podobala. Na Litoměřicku například panovalo obrovské sucho, půl roku tam prakticky nezapršelo, a začaly se proto scházet komise, které řešily, co s tím dělat. Český zemský sněm nakonec pověřil zemský výbor, aby se zabýval měřením. Právě toto sucho se tak stalo impulzem k systematickému pozorování. Následujícího roku byla ustavena Hydrografická komise pro Království české, která začala pozorovat stavy řek a vytkla si za cíl zjistit, kolik vody zde naprší, kolik jí odteče a jak jsme na tom s dlouhodobě zmiňovaným úbytkem vody. V Magdeburku se třeba měřilo mnohem dřív, začalo se tam už v 18. století, a hladina řek tam pořád klesala. Chtěli tedy zjistit, jestli je tomu v Čechách podobně. Byl to takový první ústav, na který pak navázal ČHMÚ. Proto máme dlouhé měřicí řady. Podnět také vedl k prvním nádržím, respektive k jejich prvním projektům, které vznikaly také v reakci na velké sucho z roku 1874 a na další, jež přišlo v roce 1904. To jsou stále situace z doby, než se začalo měřit ve větším rozsahu. Dnes ovšem dokážeme srovnávat průtoky na velkých tocích přibližně od roku 1911. A tam zatím letos lámeme rekordy.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text Echo Salonu si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.