Poslanci přehlasovali Senát u zákona o úřednících i pravomocí prezidenta

Sněmovna znovu schválila hlasy vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu. Úpravu, která je součástí norem souvisejících s kontroverzním zákonem o státních úřednících, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již v březnu uvedl, že k takové změně nevidí důvod.

Odpůrci už předem avizovali, že normu v případě přijetí napadnou u Ústavního soudu. Iniciovat to chtějí mimo jiné hnutí STAN, Piráti i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali "terminologický chaos" nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.

Po přehlasování senátního veta byla schůze Sněmovny přerušena do středy, kdy by se poslanci měli zabývat senátním vetem novely stavebního zákona a úpravami zákona o obnovení elektronické evidence tržeb.

Odpůrci už předem avizovali, že normu v případě přijetí napadnou u Ústavního soudu. Iniciovat to chtějí mimo jiné hnutí STAN, Piráti i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali "terminologický chaos" nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.

Koalice se navrhovanou úpravou podle kritiků snaží vytvořit místečka pro souvěrce, když chce jako kvalifikaci zavést i působení v zákonodárném sboru. Změna podle odpůrců povede k pracovně-právním sporům. Terčem kritiky bylo také zamýšlené zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury, které je podle odpůrců motivováno snahou o politické ovládnutí NSA a získáním vlivu na rozdělování dotací sportovním organizacím.

Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě teprve před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Poslanec STAN Karel Dvořák uvedl, že úprava je nazývána "lex pomsta" kvůli tomu, že prezident Pavel odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Označil ji za nepřípustný přílepek.

Sněmovna znovu schválila spornou změnu pravidel zaměstnávání státních úředníků

Sněmovna také znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto předlohy, jež má nahradit od listopadu nynější zákon o státní službě. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy.

Dolní komora přehlasovala senátní veto hlasy 104 poslanců vládního tábora ANO, SPD a Motoristů ze 173 přítomných zákonodárců. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

"Návrh zakládá bezprostřední riziko politizace státní správy a otvírá prostor pro účelové personální změny," řekla za Senát Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN21 a Piráti. Protože jde o poslaneckou předlohu, vyhnula se plnohodnotnému hodnocení dopadů a senátoři nemohli posoudit reálná rizika, výhrady ani rozpočtové náklady, uvedla. Šípová kritizovala mimo jiné zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky.

Nynější služební zákon není podle Šípové bezchybný, mělo by se podle ní upravit odměňování a záruky kariérního postupu úředníků. Návrh zákona o státních zaměstnancích tyto potíže podle ní jen prohlubuje.

"Respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému," řekl za předkladatele návrhu zákona Radek Vondráček (ANO). Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle Vondráčka jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit.