Echo Prime Time: „Nikdo v tuto chvíli neví, jak bude vypadat následující vývoj,“ říká analytik Bříza k Íránu

Jaké bylo americké turné ministra zahraničí Petra Macinky? Jak vznikl projev v OSN? Co přinesl konflikt s Hillary Clintonovou a chvála od Donalda Trumpa? Miroslav Sklenář, šéf kabinetu ministra bude hostem pořadu Echo Prime Time.

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se v únoru zúčastnil zahraniční cesty do USA, kde vystoupil na Valném shromáždění OSN, Radě bezpečnosti, mimo jiné se krátce potkal s prezidentem Donaldem Trumpem či viceprezidentem J. D. Vancem. Sklenář cestu hodnotí jako mimořádně úspěšnou. „Ani jsme na začátku nečekali, že by mohla být takto úspěšná. Projevy myslím zanechaly stopu nejen v České republice, ale i zahraničí,“ komentoval.

Sklenář také uvedl, že nejen od amerických představitelů slyšel, že jsou rádi, že mají v Česku partnera. „My, Spojené státy, my, Německo, máme s kým mluvit, máme společná témata, máme společné názory,“ citoval a dodal, že „živější“ diskuze s Hilary Clintonovou neznamenala, že byl pak ministr lépe přijímán.

Že je Macinka v zahraničí úspěšný, ocenil v druhé části debaty i Jan Zahradil. „To, že se ministr zahraničí středně velkého členského státu NATO dokáže za pouhé dva měsíce po nástupu do funkce výrazně zviditelnit na mediální, veřejné i influencerské scéně Spojených států, je docela úspěch. Donald Trump dnes tak nějak tuší, kdo je Petr Macinka, a to je slušný zářez na pažbě,“ myslí si. „Až se Trump a Marco Rubio dozví, že je ministrem zahraničí ve vládě, která nechce držet závazky vůči NATO a to, co Trump popisuje, tak je otázkou, k, čemu nám bude, že ho znají,“ oponoval Petr Sokol.

Verzi pro YouTube najdete ZDE.

Macinkovy projevy v OSN a Radě bezpečnosti ale hodnotí pozitivně i on. „Hezky napsané, hezky pronesené v pravou chvíli. Cítil jsem se dobře, když český ministr zahraničí mluví tímto způsobem. Bylo to pozitivně jiné než některé dosavadní ministrovy projevy,“ komentoval. Podle Zahradila však nebudou mít Macinkova slova na Lavrovova či ruský postoj velký vliv. „Vzhledem k tomu, že projev zazníval na čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu, tak bylo naprosto logické, jak byl koncipován a jak vyzněl,“ doplnil.

Hostem třetí části Echo Prime Time byl analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který hodnotil konflikt na Blízkém východě. „Začátek konce íránského jaderného programu,“ pojmenoval dění, které začalo útokem USA a Izraele. „Doba je příhodná. Okno příležitosti, které se začalo paradoxně otevírat teroristickým útokem 7. října 2023 na Izrael, se otevřelo natolik, že poprvé po několika dekádách je možné tento program opravdu definitivně eliminovat,“ popsal.

Podle Břízy stále existuje možnost, že režim ajatolláha přežije. „Nikdo v tuto chvíli neví, jak bude vypadat následující vývoj. To, že by došlo k organické demokratizaci společnosti, není podle mě velmi pravděpodobné. Variantou je, že kdyby měl tento režim padnout, tak se moci ujme vojenská junta nebo íránské revoluční gardy, které dominují bezpečnostní situaci v Íránu,“ uvedl s tím, že to je signifikantní pro administrativu prezidenta Trumpa. „Ona nevyznává hodnotovou politiku. Rozumějte, že režim svrhávám proto, aby byl nastolen demokratický režim západního charakteru,“ řekl. „Viděli jsme to na příkladu Venezuely. Trumpovi vyhovuje, že zůstala kompaktní a nezačala tam občanská válka. Vláda, která tam teď je, mu půjde na ruku tak, jak mu vyhovuje. Něco takového by si představoval i v Íránu,“ popsal.