„Je v tom pěkný chaos“. Někdejší šéf unijní diplomacie kritizuje EK kvůli překračování pravomocí

„V zahraniční politice Evropské unie je pěkný bordel“. Bývalý šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell přišel s dosud nejostřejší veřejnou kritikou rostoucí role Evropské komise v diplomacii a obraně. Podle něj Komise překračuje pravomoci, které jí dávají zakládající smlouvy, a vytváří zmatek v tom, kdo za Evropu na mezinárodní scéně mluví.

V rozhovoru pro server Politico Borrell uvedl, že stále více se překrývající role Komise a Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), diplomatického aparátu EU, který vedl od roku 2019 do konce roku 2024, vytvořily v zahraničněpolitickém soukolí bloku „pěkný chaos". „Komise nemluví za Evropskou unii; Komise reprezentuje pouze Komisi,“ řekl Borrell.

Jeho vyjádření představuje zatím nejjasnější veřejnou výtku ze strany bývalého nejvyššího diplomata EU vůči dlouhodobému institucionálnímu sporu, který doutná za předsednictví Ursuly von der Leyenové v Komisi. Zatímco současní i bývalí činitelé si soukromě stěžovali, že Komise soustavně rozšiřuje svou diplomatickou stopu, Borrell je prvním bývalým vysokým představitelem, který tak přímo tvrdí, že výkonná složka EU, strážkyně smluv, ve skutečnosti překročila hranici stanovenou evropským právem.

Borrell, jehož kariéra zahrnovala mimo jiné posty španělského ministra zahraničí a předsedy Evropského parlamentu, byl ve funkci předchůdcem Kaji Kallasové v čele EEAS. Stejně jako ona se dostával do sporů s von der Leyenovou.

Výhrady u Borrella vzbuzuje pokračující sbližování Komise s Izraelem. Poukázal na příklad komisařky pro Středomoří Dubravky Šuicaové, která se minulý týden setkala s izraelskými představiteli jen pár dní poté, co ministr zahraničí Gideon Sa‘ar přerušil styky s Kallasovou kvůli zprávám, že přirovnala zacházení Izraele s Palestinci k apartheidu v Jihoafrické republice. To podle Borrella ukazuje, že Komise překračuje své pravomoci a zasahuje do kompetencí EEAS.

„S jakou autoritou jede komisařka do Izraele říct, že se EU a Izrael milují, shodnou se a oslavují roli Izraele v míru a stabilitě, když je zároveň vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Izraelem vykázána?“ řekl.

Odkázal na smlouvu o EU, podle níž Komise „zajišťuje vnější zastupování Unie“, avšak „s výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky“. Pro Borrella existuje jasný rozdíl mezi vnějším rozměrem politik EU, který má na starosti Komise, a zahraniční politikou EU, jež je v rukou národních vlád.

EK chce zjevně řídit zahraniční i bezpečnostní politiku, říká Borrell

„Komise jistě má politiky, které mají vnější rozměr,“ řekl. „Ale to je jedna věc, a druhá věc je snažit se stanovit a definovat pozici Unie ve válce proti Íránu nebo v izraelsko-palestinském konfliktu a dalších konfliktech na Blízkém východě. To nejsou vnější vztahy. To je vnější politika… pokud chcete stanovit společnou zahraničněpolitickou pozici, jděte do Rady,“ kde mají kompetenci v zahraniční politice členské státy.

Borrell nebyl kritice cizí ani během svého působení ve funkci vysokého představitele, mimo jiné po kontroverzní návštěvě Moskvy v roce 2021, kdy se nedokázal ohradit vůči ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi poté, co obvinil představitele EU ze lží ohledně otravy ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, píše Politico.

Podobně jako Kallasová měl i Borrell komplikovaný vztah s von der Leyenovou. „Nebylo to snadné, ale snažili jsme se to zvládat,“ řekl. Připomněl, jak von der Leyenová a tehdejší americký prezident Joe Biden v roce 2021 spustili Radu EU–USA pro obchod a technologie, fórum pro transatlantickou koordinaci. „Ze strany USA jí předsedal ministr zahraničí Antony Blinken. Za Evropskou unii vysoký představitel nebyl ani členem,“ připomněl Borrell.

Stejné institucionální napětí podle Borrella nyní vzniká v obranné politice, která je stejně jako zahraniční věci kompetencí členských států. V roce 2024 von der Leyenová jmenovala vůbec prvního komisaře pro obranu, bývalého litevského premiéra Andriuse Kubiliuse, a v pověřovacím dopise mu uložila vybudovat Evropskou obrannou unii.

To je podle Borrella dalším důkazem, že Komise „jasně rozšířila vůli být tím, kdo řídí zahraniční a bezpečnostní politiku“. Teoreticky je Kubilius „pouze komisařem pro obranný průmysl“, ale „zjevně tomu tak není“. „Pokud začnete budovat toto institucionální uspořádání, konflikt je na světě, je nevyhnutelný,“ řekl s tím, že systém „je třeba vyjasnit“. Správné podle něj je, aby „obranná politika byla mezivládní politikou“. „Protože taková je realita. Komise nemůže předstírat, že je stínovým Pentagonem,“ dodal Borrell. Komise na žádost o vyjádření k Borrellovým slovům podle serveru Politico nereagovala.