Sněmovnu čeká spor o konfiskace majetku: Exministryně Decroix volá po kompromisu, ministerstvo je pro
ODČERPÁVÁNÍ MAJETKU STÁTEM
Poslaneckou sněmovnu čeká jednání nejen v tomto týdnu, ale i v tom příštím. Jedním z návrhů zákona, který má brzy zamířit do prvního čtení, je vládní předloha o odčerpání majetku nevysvětleného původu. Ta v uplynulých 2 měsících rozpoutala živou veřejnou debatu, ve které odpůrci kritizovali přílišné zasahování do základních práv člověka, zatímco příznivci naopak mluvili o potřebě silnějšího nástroje pro orgány činné v trestním řízení v boji se sofistikovanými podobami zločinu. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) věří, že se rýsuje kompromis. To potvrdilo i ministerstvo.
„Jsem přesvědčen, že tento nástroj je nutný, abychom pokročili v boji s šedou ekonomikou a korupcí,“ hájil předlohu ze své dílny ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) začátkem února, kdy možnost podpořila vláda. Resort upozornil, že o odčerpávání by dle návrhu rozhodoval výlučně soud v samostatném řízení s plnými procesními právy dotčené osoby. Státní zástupce by dle předloženého materiálu figuroval pouze jako navrhovatel – nemělo by tedy docházet k libovůli policie či úředníků. Konstrukce dle MSp ČR odpovídá evropské směrnici o konfiskaci majetku bez odsouzení. Ve veřejné debatě se často skloňovala hrozba jakéhosi svévolného zabavování. Resort ovšem poukazoval na to, že důkazní standard i procesní garance jsou soudní.
Zde ovšem podle bývalé ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) leží kámen úrazu. „Důležité přece je, co bude v daném rozsudku a na základě čeho bude vydán,“ uvedla nynější poslankyně pro Echo s tím, že se jí nezdá v pořádku, kdyby měly padat rozsudky, na jejichž základě by byl podezřelý majetek konfiskován, aniž by bylo rozhodnuto o trestném činu či vině majitele konfiskovaného majetku.
„Podle mne by takový rozsudek měl minimálně zohlednit skutečnost, že majetek nemůže být podezřelý, pokud bude někdo zproštěn viny, minimálně to, že soud musí být o podezřelosti přesvědčen, že nestačí nějaká vágní domněnka,“ sdělila Echu exministryně Decroix s tím, že tou by například mohlo být to, s kým s kdo stýká. Debata se tak vede o procesním standardu. V trestním právu platí zásada, že vina musí být prokázána bez důvodných pochybností – tedy tak, aby soud neměl rozumné pochybnosti o tom, co se stalo. Pokud takové pochybnosti přetrvávají, musí rozhodnout ve prospěch obviněného.
Jaký by měl být standard?
Naproti tomu u pravděpodobnostního standardu, vyjadřovaného formulací „soud má za to“, postačuje, aby jedna verze byla přesvědčivější než druhá. Soud tak může rozhodnout i v situaci, kdy si není zcela jistý, ale má za pravděpodobnější, že se věc odehrála určitým způsobem. „Snaha moje a věřím, že po kritice a otevření veřejné debaty i pana ministra, je nastavit zmiňované garance tak, aby mohl být splněn cíl zákona, tedy řešit tzv. průtokové účty, a současně respektovat ústavní ochranu vlastnictví a presumpci neviny,“ sdělila Echu poslankyně Decroix.
Že se rýsuje kompromis potvrdilo pro Echo i ministerstvo spravedlnosti. „Ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti ČR nyní vzniká pozměňovací (poslanecký – pozn.red.) návrh, který bude reflektovat některé výhrady vyjádřené k současnému návrhu zákona a přispěje k tomu, aby bylo minimalizováno riziko zneužití právní úpravy za souběžného zachování její funkčnosti a respektu k požadavkům evropské směrnice a Moneyval,“ sdělila redakci Markéta Poslušná z Odboru komunikace MSp ČR. K dosavadní debatě o míře důkazního standardu předloženého návrhu pak Poslušná uvedla: „Skutečnosti rozhodné pro odčerpání majetku musí být prokázány nade vší pochybnost, nicméně nepožaduje se, aby bylo nade vší pochybnost prokázáno, z kterého konkrétního trestného činu majetek pochází. Jde o nespecifikovanou trestnou činnost.“
Už dnes má stát poměrně silné nástroje, jak s majetkem nakládat – trestní zákoník aktuálně umožňuje propadnutí věci (trest, co se bezprostředního výnosu z trestné činnosti týče), zabrání věci a zabrání části majetku. V průběhu řízení pak i zajištění – dočasné opatření, v rámci něho stát majetek „zmrazí“, aby s ním jeho vlastník nemohl nakládat a nemohl ho například převést nebo skrýt. V takovém případě ale vlastnictví zůstává nedotčeno. Naproti tomu zabrání věci je už konečné rozhodnutí soudu.
Jde o ochranné opatření, kterým stát majetek odejme natrvalo, a to i bez odsouzení pachatele. Zatímco tedy zajištění slouží jako preventivní krok, zabrání znamená definitivní přechod majetku na stát. Policie a státní zástupci v trestních řízeních každoročně zajistí majetek v hodnotě několika miliard korun. Pro využití těchto postupů je ale nezbytné odsouzení pachatele trestného činu, nebo alespoň jednoznačné prokázání vztahu mezi majetkem a konkrétním trestným činem, z nějž pochází. Odčerpat tedy nelze zajištěný majetek, který sice podle závěru soudu pochází z trestné činnosti, ale nepodařilo se jej bez pochybností spojit s konkrétním prokázaným trestným činem.
Právě podle nového zákona by státní zástupce mohl od července 2026 po pravomocném skončení takového trestního řízení navrhnout soudu řízení o odčerpání podezřelého majetku. Bylo by to možné ohledně zajištěného majetku v hodnotě nejméně jednoho milionu korun nebo majetku spojeného s organizovanou zločineckou skupinou. Zákon o odčerpávání majetku nevysvětlitelného původu vznikal již za vlády Petra Fialy (ODS), ale otázka, kdo za něj nese politickou odpovědnost, se stala předmětem sporu. Exministryně Decroix připouští, že návrh jako členka vlády posunula do legislativního procesu a předložila Legislativní radě vlády. Zároveň však odmítá, že by šlo o finální vládní návrh předchozího kabinetu. Ten podle ní získal politickou podobu až později – v tomto volebním období.
