Vládní spor o regulaci alkoholu trvá. Dle koordinátora Béma musí padnout politické rozhodnutí

Kratom, semisyntetické kanabinoidy i digitální závislosti. Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, které předsedá premiér Andrej Babiš, se na svém jednání věnovala řešení problémů v oblasti prevence závislostí a aktuálnímu vývoji situace na nelegálním trhu. Témata se promítnou do připravovaného Akčního plánu politiky v oblasti závislostí na období 2026–2028. České úřady podle národního protidrogového koordinátora Pavla Béma (ODS) narážejí na zásadní limity při potírání nových forem distribuce drog. Co se zvažované regulace prodeje alkoholu týče, podle Béma nejprve musí padnout politické rozhodnutí.

Stále větší část trhu se přesouvá do prostředí kryptovaných komunikačních sítí, jako je třeba Telegram, a zároveň využívá běžné logistické služby – kurýrní firmy nebo taxislužby. Drogy se tak šíří „neviditelnou zónou“, kterou stát jen obtížně kontroluje. Podle Béma na tuto realitu česká legislativa zatím není připravena a orgány činné v trestním řízení nemají dostatečné nástroje, jak proti těmto distribučním kanálům efektivně zasahovat. Na dotaz Echa Bém uvedl, že vláda proto plánuje vznik pracovní skupiny, která má navrhnout změny zákonů tak, aby bylo možné právo vymáhat rychleji a účinněji. Šéf policejní Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych v posledních týdnech opakovaně pro média zmiňoval produkci kokainu, která dosáhla ve světě historické úrovně, což vede mimo jiné ke zlevňování látky, která se tak šíří i mimo okruh majetnějších lidí.

Velkou pozornost věnovala rada vlády také kratomu, který se v Česku rychle rozšířil. Podle dostupných dat má s touto látkou zkušenost asi 400 tisíc lidí, zatímco pravidelně ji užívá více než 100 tisíc osob, včetně mladistvých. Bém zdůraznil, že současný model regulace funguje u licencovaných prodejců relativně dobře, problémem je však černý trh. Řešením proto podle něj není zákaz, který by nelegální obchod ještě posílil, ale důslednější regulace. Ve hře je například zvýšení věkové hranice pro nákup na 21 let, důraznější vymáhání práva vůči nelegálním prodejcům a také zavedení spotřební daně. Právě nad absencí spotřební daně z dovozu se v březnu podivoval premiér Babiš. Cílem je omezit dostupnost pro rizikové skupiny, aniž by se trh přesunul mimo kontrolu státu.

Efektivní jsou kontrolní nálety

Zavedení spotřební daně u psychomodulačních látek jako kratom by podle expertů z think tanku Racionální politiky závislostí mohlo státu přinést několik miliard korun ročně. Vybrané peníze by se podle nich daly využít na prevenci a vzdělávání. Kratom a jeho extrakt patří zatím mezi jediné psychomodulační látky s nižšími riziky, které je možné v Česku za přísných podmínek prodávat dospělým. Do specializovaných licencovaných prodejen nesmějí děti. E-shop mohou mít jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží se kontroluje. Zákazníci by měli od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Licenci má asi 170 obchodů, upřesnil Bém.

„Za velmi efektivní přístup na základě dat máme spojené regulační a kontrolní aktivity, na kterých se podílí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), obchodní inspekce, policie, celníci a v některých případech také obce nebo kraje. Tyto společné kontrolní nálety se ukazují jako mimořádně účinné, protože ta problematika odpovědnosti a působnosti v těch vydefinovaných kompetencích jednotlivých orgánů v konečném důsledku znamená, že něco zkontroluji, zjistím nějaký nedostatek, ale nemám na to zákonné zmocnění, abych jej mohl na místě řešit,“ sdělil koordinátor Bém s tím, že za uplynulé dva měsíce došlo řádově na desítky kontrol.

Závažnější situace je u syntetických a semisyntetických kanabinoidů, které unikají kontrole. Na trhu je aktuálně široké spektrum produktů, jež unikají platnému regulačnímu rámci. Užívání těchto látek je dle úřadu vlády spojeno s vysokým počtem případů akutních intoxikací a zdravotních dopadů. Regulační rámec psychomodulačních látek, účinný od 1. ledna 2026, se momentálně vztahuje pouze na kratom.

Prevence závislostí zůstává základním pilířem politiky v oblasti závislostí, ale dlouhodobě naráží na systémové problémy. Mezi ty hlavní patří nedostatečné a nestabilní financování. Oblast legálních návykových látek podle Béma představuje pro stát největší ekonomickou i zdravotní zátěž. Největší náklady jsou spojeny s kouřením – v Česku je zhruba 1,3 milionu denních kuřáků a veřejné škody přesahují 100 miliard korun ročně. Druhou největší položkou je alkohol, který stát stojí přibližně 59 miliard korun, přičemž Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejvyšší spotřebou na světě. Třetí výraznou oblastí jsou psychoaktivní léky, zejména benzodiazepiny a hypnotika – těch podle něj zneužívá až 800 tisíc lidí, často bez lékařského dohledu.

Bém: U alkoholu se čeká na politické rozhodnutí

Regulace alkoholu je ale podle Béma politicky citlivé téma, u něhož zatím neexistuje shoda. Zatímco v posledních týdnech ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) podpořil zákaz nočního prodeje alkoholu ve večerkách a na pumpách, ministr pro sport Boris Šťastný zákaz odmítl s tím, že udělá vše proto, aby nevstoupil v platnost. „Panu premiérovi jsem slíbil, že k alkoholu se teď nebudu vyjadřovat, jakkoliv z odborného hlediska ten názor mám, ale respektuji plně to, že zkrátka jedna věc je pohled experta a druhou věcí pak je politické negociování toho, co je v politické realitě možné,“ řekl Bém.

U alkoholu, který patří k největším veřejnozdravotním i ekonomickým problémům v Česku, Bém zdůraznil především nutnost komplexního přístupu. Připomněl, že jednoduchá restriktivní opatření – například omezení prodeje – sama o sobě problém nevyřeší a mohou vést k nežádoucím efektům, jako je růst černého trhu. Jako varování uvedl zkušenost s metanolovou aférou, která měla fatální dopady na zdraví obyvatel i veřejné rozpočty. Podle Béma je proto nutné postupovat opatrně a hledat rovnováhu mezi regulací a dostupností, přičemž klíčovou roli má hrát především prevence, včasná intervence a léčba.

Za jednu z nejrychleji rostoucích hrozeb, zejména u dětí a dospívajících, pak národní protidrogový koordinátor označil digitální závislosti. Podle dostupných dat je v riziku jejich rozvoje zhruba 7 až 15 procent mladých ve věku mezi 11 a 15 lety. Nejde přitom dle něj jen o samotné mobilní telefony, ale o celý ekosystém sociálních sítí a digitálních aplikací, které fungují na principu závislostních mechanismů. Bém upozornil, že stát musí na tento fenomén reagovat nejen posílením prevence ve školách, ale i úvahou o regulaci digitálního prostředí. Právě nedostatečná kapacita školních preventivních programů a přetížení odborníků podle něj dnes výrazně oslabují schopnost na nový typ závislostí reagovat.