Norsko má po 35 letech nového krále. Co čeká Haakona VIII. v následujících dnech?

Norsko po 35 letech mění hlavu státu. Král Harald V. zemřel v pátek 28. srpna 2026 ráno a jeho nástupcem se automaticky stal třiapadesátiletý korunní princ Haakon, který bude vládnout jako král Haakon VIII. Země zároveň vstoupila do období státního smutku, které potrvá až do pohřbu zesnulého panovníka. Pro královskou rodinu to znamená nejen čas loučení, ale také nových začátků. A přísného protokolu, píše norský deník Dagbladet.

Úmrtí krále bylo formálně oznámeno v pátek v 11:30. Nový panovník Haakon VIII. spolu se svou dvaadvacetiletou dcerou, korunní princeznou Ingrid Alexandrou, následně informoval vládu, že se v souladu s norskou ústavou ujal trůnu. „Je mou povinností informovat Státní radu, že můj drahý otec, Jeho Veličenstvo král Harald V., zemřel dnes, 28. srpna 2026 v 6:35 hodin ráno, a že v souladu s ustanoveními Ústavy jsem se ujal vlády jako norský král,“ uvedl Haakon.

Současně oznámil, že přijímá jméno Haakon VIII. a ponechá si stejné královské motto jako jeho otec, dědeček i pradědeček: „Vše pro Norsko.“ Změna na trůnu přináší také nové tituly pro další členy královské rodiny. Dosavadní korunní princezna Mette-Marit získává titul královna Mette-Marit. Královna Sonja, vdova, si svůj titul ponechá.

Novou následnicí trůnu se stává princezna Ingrid Alexandra, která nově ponese titul korunní princezna Ingrid Alexandra. Princ Sverre Magnus, kterého nový král vyženil, si nadále ponechává titul prince. Novou užší norskou královskou rodinu tak nyní tvoří král Haakon VIII., královna Mette-Marit, korunní princezna Ingrid Alexandra a princ Sverre Magnus.

Po mimořádném jednání vlády nový král poděkoval kabinetu i norské veřejnosti za podporu. „Jeho Veličenstvo král poděkoval členům vlády a norskému lidu za jejich podporu a soucit s královskou rodinou v této době,“ uvedla vláda v oficiálním prohlášení.

Královská rodina nyní vstupuje do období soukromého smutku, během něhož budou její veřejné a reprezentativní povinnosti omezeny. O délce tohoto období rozhoduje úřadující panovník. V poledne bylo vypáleno přesně 12 výstřelů z děla a všechny kostelní zvony v Norsku zvonily celou hodinu, od poledne do 13 hodin.

Norsko automaticky státní smutek nevyhlašuje. Tentokrát se však vláda rozhodla, že období národního smutku začne dnem úmrtí krále Haralda a skončí v den jeho pohřbu. Podle kabinetu má jít o období zamyšlení a symbol společného truchlení norské veřejnosti.

Jedním z prvních důležitých ústavních kroků nového krále bude přísaha před norským parlamentem, Stortingem. Ta se má uskutečnit v úterý ve 13 hodin. Předseda Stortingu Masud Gharahkhani označil tento akt za důležitý symbol propojení monarchie a norské demokracie. „Storting je srdcem demokracie. Složení přísahy zdůrazňuje, že monarchie v Norsku je rámována demokracií,“ uvedl.

Podle článku 9 norské ústavy nový král slavnostně slíbí, že bude vládnout v souladu s ústavou a zákony země. Haakon by měl v následujících dnech rovněž pronést projev k národu, podobně jako to po smrti krále Olava V. v roce 1991 učinil jeho otec Harald.

V dalších dnech se očekává převoz rakve s králem Haraldem do královského paláce v Oslu. Podle norské tradice by se s panovníkem měli nejprve rozloučit členové rodiny a vlády. Následně by měla být rakev přemístěna do palácové kaple, kde by mohl dostat možnost posledního rozloučení také norský lid.

Německý deník Bild napsal, že podobný postup následoval po smrti krále Olava V. v lednu 1991. O několik dní později se očekává pohřební obřad v katedrále v Oslu. Královská rodina a zahraniční hlavy států by se měly vydat v průvodu z královského paláce po hlavní třídě Karl Johans gate směrem ke katedrále.

Král Harald bude podle plánu uložen do dvojitého sarkofágu v královském mauzoleu na pevnosti Akershus v Oslu. Ve stejném sarkofágu má být v budoucnu pohřbena také královna Sonja. Mauzoleum je místem posledního odpočinku několika předchozích členů norské královské rodiny, včetně krále Haakona VII., královny Maud, krále Olava V. a korunní princezny Märthy.

Norská ústava v minulosti stanovovala, že nový panovník musí být korunován a pomazán v katedrále v Nidarosu. Toto ustanovení však bylo zrušeno už v roce 1908. Král Olav V. i král Harald V. přesto na tradici částečně navázali slavnostním církevním obřadem, při kterém přijali požehnání pro výkon královských povinností.

S novým králem ale přicházejí i problémy s minulostí. Letos v lednu vyšlo najevo, že norská korunní princezna Mette-Marit (manželka nového krále Haakona a nyní královna) si v letech 2011 až 2014, tedy poté, co byl odsouzen, dopisovala se sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. U veřejnosti se netěší moc velké oblibě. Kromě toho se v centru skandálu ocitl i princ Marius Borg Hoibi, její syn z předchozího vztahu, poté, co byl v červnu odsouzen ke čtyřem letům vězení za dvě znásilnění. Celkem byl obviněn z 38 různých bodů obžaloby, včetně násilí páchaného na jeho bývalé partnerce. A samotné nové královně Mette-Marit byla diagnostikována vážná nemoc, a proto v červenci podstoupila transplantaci plic.