„Totální prasárna, zrada demokracie.“ Šmírování v soukromí lidí prošlo přes jasný nesouhlas parlamentu

Údiv nepřestává budit „lišácká“ procedura, kterou si pomohla Evropská lidová strana při hlasování o šmírování v soukromých konverzacích, kterému se přezdívá Chat Control 1.0. Souhlas s pokračováním této „dočasné“ výjimky prošel přes opakovaný nesouhlas Evropského parlamentu a to i v posledním případě, kdy díky právní kličce nesouhlas většiny europoslanců znamenal v praxi souhlas. To vzbudilo ostré reakce, které se nezdráhají označovat tento postup za zradu demokracie i porušení vlastních pravidel EU. Oproti tomu se evropští lidovci nezdráhají situaci opět rámovat jako výhru pro ochranu dětí, pod jejíž zástěrkou se dlouhodobě snaží Evropská komise toto nařízení prosadit.

Ve čtvrtečním hlasování šlo o „dočasnou“ výjimku, známou jako Chat Control 1.0. Ta měla původně platit po dobu, než se unijní státy dohodnou na tvrdším Chat Control 2.0, na to však ani po celé řadě pokusů nedošlo a výjimka tak platila až do letošního jara od roku 2021. Původní návrh Evropské komise i následující kompromisní návrhy Chat Control 2.0 totiž už několik let naráží na neshodu mezi unijními státy, ale i na tvrdou kritiku odborníků, části politiků i organizací zabývajících se právem na soukromí.

Chat Control, včetně této výjimky, prosazují podporovatelé s argumentem boje proti trendu rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Proti samotnému cíli nikdo neprotestuje, kritici však dlouhodobě upozorňují na to, že za zcela neefektivní způsob boje proti dětské pornografii Chat Control zcela obětuje právo na soukromí. A to zejména v případě, že by prošla tvrdší, trvalá verze, která by byla povinná a v praxi by podle odborníků ohrozila existenci tzv. koncového šifrování. A vzhledem k nepřesnosti detekčních nástrojů by přinesla zároveň obrovské množství neprávem obviněných lidí, kteří se dopustí „zločinů“, jako je sdílení fotografií z dovolené.

Po dlouholetém boji odpůrců nařízení, které mimo jiné stále paralelně prochází legislativním procesem, narazila po letech i tato výjimka. Takzvaný Chat Control 1.0 označuje výjimku z evropského nařízení o soukromí v elektronických komunikacích (ePrivacy), která umožňuje poskytovatelům komunikačních služeb – například e-mailů nebo chatovacích aplikací – dobrovolně skenovat obsah zpráv a příloh, aby odhalili materiály související se sexuálním zneužíváním dětí. Evropský parlament odmítl její prodloužení na konci března, zanedlouho poté tak přestala platit.

Ne však na dlouho. Podporovatelé opatření našli právní kličku, kterou se nejen vrátilo hlasování do Evropského parlamentu zpět, ale ještě k tomu za podmínek, které prakticky předem určovaly výsledek hlasování. Právě tento postup vzbudil největší bouři. Na žádost Evropské lidové strany měla předsedkyně Evropského parlamentu vyzvat ke spolupráci Radu EU, která následně přijala k legislativě vlastní postoj a vrátila ho tak zpátky k hlasování do Evropského parlamentu. To je v legislativním procesu EU značně neobvyklé a využívá se zejména u politicky citlivých předpisů.

„Jako velké zklamání a zradu demokracie považuji krok předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly, která na základě přání své lidovecké frakce jednostranně vyzvala členské státy, aby přijaly svou společnou pozici, čímž se celý legislativní proces znovu rozběhnul,“ kritizovala postup pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která patří k dlouhodobým odpůrkyním Chat Control.

Právě tady nastalo zásadní hlasování, protože europarlament nejprve v úterý přijal, že se o výjimce bude znovu hlasovat, a to v naléhavém postupu už ve čtvrtek, tedy značně narychlo a zároveň v době, kdy značná část poslanců už odjela na dovolené. Z českých europoslanců zde proti hlasovali pouze Markéta Gregorová, Kateřina Konečná (KSČM), Ondřej Krutílek (ODS), Ivan David (SPD) a Ondřej Dostál (za Stačilo!). Zbytek českých zástupců byl pro či nehlasoval, Antonín Staněk (zvolen za Přísahu) se zdržel.

Jelikož se jednalo o druhé čtení, byla pro zamítnutí stanoviska Rady EU zapotřebí absolutní většina, tedy 360 poslanců. Tedy přes to, že se nakonec pro zamítnutí návrhu vyslovila většina 314 poslanců a jen 276 bylo proti zamítnutí, návrh kvůli procedurální kličce prošel dále do legislativního procesu, což se dalo už od úterý očekávat. Z 16 českých poslanců byli proti zamítnutí Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). To tak zároveň znamená, že řada europoslanců nejprve umožnila opětovné hlasování ve značně znevýhodněné podobě, aby se pak někteří z nich postavili na stranu odpůrců.

Následně europoslanci schválili pozměňovací návrh, který výslovně z výjimky vyjmul šifrovanou komunikaci. To tak znamená, že se pozice Evropského parlamentu opět vrátí na Radu EU, která má tři měsíce na schválení nebo zamítnutí návrhů. „Pokud rada nepřijme všechny pozměňovací návrhy, přistoupí parlament a rada k dohodovacímu postupu s cílem dosáhnout shody ohledně tohoto právního předpisu,“ stojí v tiskové zprávě EP.

„Dnešek je pro mě a všechny ochránce soukromí hořkosladké vítězství. Ochrana šifrování byla jednou z našich priorit. Jsem tedy ráda, že se podařilo získat absolutní nadpoloviční podporu pro změnu, která zachová alespoň šifrování. Zároveň ale bohužel prošlo dobrovolné masové skenování. Také jsem znechucena, jakým stylem tlačí evropští lidovci Chat Control 1.0. O jeho návratu jsme vůbec neměli hlasovat. Už jsme ho totiž dvakrát odmítli a Komise ho tedy měla stáhnout. To se ale i kvůli předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsole nestalo, a proto jsme o návrhu v proceduře druhého čtení dnes rozhodovali znovu,” popsala po hlasování Markéta Gregorová.

Podobně ostře proceduru kritizoval europoslanec ODS Ondřej Krutílek. „Metodu, kterou se Chat Control vrátil na plénum Evropského parlamentu, nelze nazvat jinak než totální prasárnou,“ uvedl na sociální síti X.