Řehka varoval před bezbřehou mocí ministra obrany. „Je to vládce bez omezení“

Náčelník generálního štábu Karel Řehka má během několika měsíců skončit ve funkci. Zánik jeho služebního poměru je stanovený na 31. srpna 2026, což znamená, že v úterý s vysokou pravděpodobností prožil své poslední velitelské shromáždění, které se koná dvakrát ročně: vždy v únoru a listopadu. A armádní generál si nebral servítky, což odpoledne potvrdil i na veřejném slyšení v Senátu, kde se zúčastnil debaty k obranyschopnosti při příležitosti čtyř let od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

V projevu na dopoledním shromáždění Řehka vyzval vojáky, aby dávali nezkreslená a upřímná doporučení politickému vedení země. „Každý, kdo nosí generálskou hodnost na rameni, by toho měl být schopen. Pokud toho není schopen, nezaslouží si tu hodnost,“ sdělil Řehka s tím, že vláda musí přijímat rizika vědomě.

Jeho názorové spory s předchozí ministryní obrany, nynější poslankyní Janou Černochovou (ODS), přitom byly věcí veřejnou a jejich časté propírání vedlo až k tomu, že v polovině roku 2023 chtěl Řehka rezignovat, nicméně tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) jeho konec nepřijal a rozmluvil mu to. Jako náčelník generálního štábu působil Řehka od července 2022, přičemž do funkce si ho po svém nástupu na ministerstvo vybrala sama Černochová.

Spory o kompetence se ale i přes Řehkovo setrvání projevovaly i nadále, například na obou velitelských shromážděních v minulém roce musela Černochová připomínat Řehkovi, kde je jeho místo. „Generální štáb je součástí ministerstva obrany a jeho náčelník je podřízen vedení resortu,“ uvedla politička, tehdy ještě ministryně, v listopadu 2025, přičemž velmi podobná slova zazněla i v únoru. Na Řehkově nástupci ještě mezi Hradem, který ho jmenuje, a vládou, která ho navrhuje, nepanuje shoda. Lze ovšem očekávat, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude volit někoho, kdo bude s civilním vedením armády vést méně sporů.

Náčelník téma rozebral i v Senátu

Řehka dnes odpoledne zamířil na veřejné slyšení v Senátu, kde v rámci druhého bloku debaty upozornil na problém českého legislativního rámce civilního řízení armády. „Určitě nebudu komentovat nějaké vztahy mezi mnou a ministryní, to si myslím, že je minulost a nemyslím si ani, že to něčemu prospěje,“ sdělil Řehka s tím, že chce adresovat problém v obecnější rovině, což dosud nedělal, aby nebyl obviněn z toho, že se armáda vzpírá civilnímu velení.

Zákony dle náčelníka jasně nedefinují, co přesně znamená civilní kontrola armády, kde začínají a končí pravomoci ministra obrany a jaká je skutečná odpovědnost náčelníka generálního štábu. „Naše legislativa sahá někam do doby komunismu a je nastavena tak, že ministr obrany je v podstatě vládce bez omezení, je nadřízený každému vojákovi ve všem, přičemž náčelník generálního štábu je tam v podstatě od toho, aby mu usnadňoval to velení,“ sdělil náčelník s tím, že nynější právní úprava podle něj umožňuje ministrovi obrany zasahovat prakticky do všech oblastí řízení armády, včetně personálních rozhodnutí, aniž by existovaly dostatečné zákonné pojistky.

„Ministr obrany si vůči armádě může dělat, co chce – regulují ho pouze jeho interní normy, které si on sám schvaluje. Jinými slovy, když ministr obrany se rozhodne, že od zítřka nebo od příštího týdne bude rozhodovat o všech velitelích čet v armádě, tak to prostě udělá. Náčelník generálního štábu se může stavět na hlavu a neudělá s tím vůbec nic,“ zhodnotil v Senátu Řehka. Podle něj může ministr náčelníkovi odporovat až v „titěrných záležitostech“. „A já jako náčelník si mohu akorát tak třeba stěžovat, tím to končí. Vlastně bych si neměl ani stěžovat,“ doplnil v náznaku sarkasmu.

Problém vidí také v tom, že armáda nemá vlastní právní subjektivitu a funguje jakožto „podvěšek“ ministerstvu obrany. Řehka zdůraznil, že ačkoliv v praxi většina ministrů respektovala určitou autonomii armády, v extrémní situaci by podle něj mohl být tento model nebezpečný, protože neposkytuje dostatečnou ochranu před nadměrnou politizací ozbrojených sil. Podle Řehky je tedy potřeba jasněji vymezit vztah mezi politickým vedením resortu a profesionálním velením armády, aby byl zachován princip civilní kontroly, ale zároveň byla zajištěna funkční a odborná autonomie armády.

Řehka v minulosti velel mimo jiné 601. skupině speciálních sil a absolvoval zahraniční mise na Balkáně či v Afghánistánu. Po konci v armádě řídil od roku 2020 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Jeho působení v roli náčelníka armády bylo hodnoceno ambivalentně: na jednu stranu dokázal v době, kdy Evropa čelila největší bezpečnostní krizi od konce studené války, akcentovat, že počet vojáků v ČR se musí jednoznačně navýšit, pro což dělal maximum možného, byť se počty vojáků z povolání a aktivních záloh nepodařilo navýšit na požadovanou úroveň. Na druhou stranu byl, zejména z politických kruhů, kritizován za strašení obyvatelstva, mimo jiné svými opakovanými úvahami o zavedení nové formy vojenské služby v budoucnosti.

Kritizován byl náčelník štábu i v nedávné minulosti, když se řešilo poskytnutí letounů L-159 Ukrajině. Zatímco ministr Zůna uvedl, že je armáda nemůže postrádat, Řehka citoval stanovisko vzdušných sil, že armáda je schopna předat Ukrajině až čtyři letouny, byť generál zdůraznil, že jde o výsostně politické rozhodnutí. Stejné stanovisko jako Zůna měla i jeho předchůdkyně Černochová. Babiš následně na náčelníka reagoval slovy, že by udělal nejlépe, kdyby mlčel.

Právě k vojenské službě i letounům pro Ukrajinu se v Senátu v úterý odpoledne vyjádřil i prezident a generál Petr Pavel, z titulu své funkce vrchního velitele ozbrojených sil. Povinná základní vojenská služba podle něj nyní není realistická. Prezident ale míní, že stát by měl lépe využít existující ochotu občanů zapojit se. „Zaznamenal jsem, že u těch letních, řekněme, zkušebních výcvikových pobytů pro studenty je více zájemců, než je míst,“ dodal v Senátu Pavel. K nedávno proběhlé debatě o poskytnutí letounů L-159 Ukrajině pak prezident sdělil, že otázka je uzavřená, protože vláda o tom nechce nadále jednat.

„Nerad bych se vracel k důvodům, ale myslím si, že ta možnost, jak Ukrajině i v této oblasti více pomoci, se nabízí jinými cestami,“ doplnila hlava státu s tím, že Aero Vodochody, výrobce letounů, má už připravený jiný model, který z hlediska parametrů a úkolů, pro které Ukrajina L-159 chtěla, vyhovuje také. Řehka se v Senátu také vyjadřoval i obecně k současné bezpečnostní situaci, jak Echo informovalo v jiném článku.