Po opětovném uzavření Hormuzu jsou světové zásoby ropy skoro vyčerpané, není kde brát

Obnovené boje s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu přiměly přední obchodníky s ropou varovat, že trh přichází o poslední bezpečnostní energetické polštáře. Krach příměří mezi Spojenými státy a Íránem prakticky ochromil přepravu ropy přes jednu z nejdůležitějších světových energetických tepen, zatímco nouzové zásoby byly z velké části vyčerpány. Informoval o tom deník Financial Times. Cena severomořské ropy Brent se ve středu držela v pásmu 84 až 85 dolarů za barel, americká WTI se obchodovala kolem 79 dolarů.

Kolaps příměří a následné omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv výrazně zasáhly globální energetické toky. Rezervy, které měly pomoci zmírnit dopady případného výpadku dodávek, se podle obchodníků nebezpečně ztenčily. Mezinárodní energetická agentura (IEA) již v pátek upozornila, že členské země během konfliktu s Íránem uvolnily téměř tři čtvrtiny svých strategických zásob ropy. Trhu tak zbývá jen omezená možnost, jak čelit dalšímu šoku. Na tento vývoj reagovaly i futures kontrakty na ropu Brent, jejichž cena výrazně vzrostla. Podle manažerů v energetickém sektoru přitom není vyloučen návrat ropy k hranici 100 dolarů za barel, pokud krize přetrvá.

„Spotřebovali jsme všechny rezervy, které jsme měli. Úplně všechny,“ uvedl jeden z obchodníků deníku FT. Původní oznámení příměří před několika týdny přitom vedlo k prudkému poklesu cen ropy – zhruba ze 100 dolarů za barel na něco málo přes 70 dolarů. Jakmile se ale obavy z nového vyostření situace vrátily, ropa Brent v úterý vystoupala nad 87 dolarů za barel, nejvýše za více než měsíc. Ve středu se následně obchodovala kolem 84 dolarů, tedy přibližně o deset procent výše než před týdnem.

Během konfliktu západní státy uvolnily rekordní objemy strategických rezerv, Čína omezila dovoz ropy zhruba na polovinu a státní energetické společnosti začaly čerpat palivo ze skladů. Bílý dům navíc naznačil, že Spojené státy by v krajním případě mohly zasáhnout i na termínových trzích, pokud by se ceny vymkly kontrole.

Obchodníci však upozorňují, že pokud by uzavření Hormuzského průlivu trvalo delší dobu, například několik měsíců, situace by mohla být výrazně komplikovanější. Někteří se domnívají, že Teherán se tímto způsobem snaží zvýšit tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa před listopadovými kongresovými volbami. Zásadní otázkou podle nich zůstává, odkud by bylo možné získat dodatečné objemy ropy k pokrytí případného deficitu na světových trzích. Podle Amrity Senové ze společnosti Energy Aspects disponoval trh před vypuknutím konfliktu přebytkem zhruba 400 milionů barelů komerčních zásob, bez započítání vládních strategických rezerv. „Dnes už nám z těchto přebytků zůstalo jen minimum,“ uvedla.

Současně ale OPEC aktuálně varuje před slabší globální poptávkou po ropě. Organizace potřetí za sebou snížila výhled růstu světové poptávky na rok 2026, tentokrát na 780 tisíc barelů denně. Důvodem jsou dopady války s Íránem a tím zpomalení ekonomické aktivity, uvedla agentura Reuters.