Nejhorší krize v historii? Stát má několik scénářů, drahé PHM jsou pro rozpočet zatím neutrální

Od začátku války v Íránu stoupají ceny pohonných hmot i plynu a dalších komodit. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) způsobila válka největší narušení dodávek ropy v historii. Také český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) hovoří o největší ropné krizi v historii. Kromě pohonných hmot stoupají i ceny plynu a dalších komodit. Česko podle ministerstva financí kalkuluje s několika scénáři vývoje konfliktu a jeho dopadu na tuzemskou ekonomiku. Dopad drahých pohonných hmot na státní rozpočet je zatím podle resortu spíše neutrální.

Šéf IEA Fatih Birol v rozhovoru pro BBC uvedl, že vlády musí „hlasitěji“ apelovat na snížení spotřeby energie v souvislosti s tím, co označil za „největší globální výzvu v oblasti energetické bezpečnosti v historii“. Birol vyzval země, aby omezily poptávku, a navrhuje snížení rychlostních limitů, omezení letecké dopravy a dokonce i omezení používání osobních automobilů.

Birol se ale vyjadřuje i ostřeji. Pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že svět je podle něj na pokraji energetické katastrofy. Čelíme „největší hrozbě pro energetickou bezpečnost v dějinách lidstva,“ řekl. Podle deníku Bild chce Birol „varovat svět“. „Nemám dojem, že političtí činitelé si již uvědomili rozsah problému, kterému čelíme,“ řekl prvnímu zmíněnému listu.

Podobně se vyjádřil také český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten pro Echo24 označil současnou situaci za největší ropnou krizi v historii. „Další vývoj cen je ale bohužel závislý na vývoji válečného konfliktu a jeho dopadu na světové ceny. Vláda má připravené další kroky, ale věřím, že je nebude nutné iniciovat,“ uvedl Havlíček bez dalších detailů.

Průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v ČR se kvůli bojům na Blízkém východě, které začaly 28. února, dostala na nejvyšší úroveň za zhruba tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 Kč za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Před rokem mohli řidiči v Česku natankovat benzin o 6,70 koruny na litru levněji. Za naftu tehdy platili o 13,68 koruny na litru méně. Ministerstvo financí v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu jeho cen dál monitoruje.

Členské země IEA se 11. března kvůli prudkému růstu globálních cen ropy dohodly na uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob. To představovalo asi 20 procent celkových zásob. Birol uvedl, že agentura jedná s vládami v Asii a v Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, bude-li to v souvislosti s válkou nutné.

Zvedají se také ceny energií. Ceny evropských referenčních smluv na nákup plynu od začátku války na Blízkém východě stouply o více než 50 procent. Projektový ředitel společnosti EGU Michal Kocůrek Echu řekl, že už teď je zřejmé, že nepůjde o krátkodobý výpadek v řádu několika týdnů, a reakce trhu naznačuje, že dopad snížené nabídky se promítá zvýšením cen až do jara 2027. „V Evropě navíc současná cenová volatilita a nízká motivace k plnění zásobníků zvyšují očekávání vyšších cen ve druhé polovině roku. Do koncových cen pro domácnosti se situace může promítnout i vyšším nárůstem především u těch dodavatelů, kteří neměli dostatečně zajištěné dodávky pro rok 2027,“ řekl Echu Kocůrek.

„Pokud se konflikt v brzké době nevyřeší a námořní doprava z Perského zálivu se neobnoví, včetně vývozu LNG z Kataru, komplikuje se tím celý mezinárodní obchod, dodávka klíčových petrochemických a potravinářských produktů, s čímž se pojí vyšší ceny a tím vyšší míra inflace, která doléhá na ceny všeho,“ dodal Kocůrek.

Česko pracuje s několika scénáři

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek pro Echo24 řekl, že dopad krize na českou ekonomiku bude záležet na délce trvání konfliktu. „V optimistickém případě, pokud by ceny energií zůstaly vysoké jen pár týdnů, dosáhl by dopad do HDP orientačně 0,1 až 0,3 procentního bodu. V nepříznivém scénáři, kdyby zůstaly ceny vysoké několik měsíců, by se negativní dopad zvýšil na 0,5 až 1,0 procentní bod. Negativní dopad by se projevil přes nižší kupní síly domácností, vyšší náklady firem a nepřímo přes negativní dopady na naše hlavní obchodní partnery a jejich poptávky po českém exportu,“ uvedl Marek.

Resort Aleny Schillerové (ANO) pro Echo24 řekl, že situaci od počátku konfliktu v Íránu podrobně monitoruje. „Právě s ohledem na vysokou proměnlivost konfliktu v tuto chvíli pracujeme s několika variantami budoucího vývoje, které budou popsány v dubnové makroekonomické prognóze. Základní scénář nicméně s déletrvající eskalací konfliktu a jeho makroekonomických dopadů nepočítá. Klíčovými faktory zůstávají ceny paliv a energetických komodit, jejich dopad do nákladů firem a kupní síly domácností a zvýšená ekonomická nejistota,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Stefan Fous.

Co se týče vlivu na státní rozpočet, podle Fouse platí, že vyšší výdaje domácností na pohonné hmoty obecně vytěsňují jiné spotřebitelské výdaje. „Vliv na DPH je tak více méně neutrální. Navíc na trhu dochází i k fenoménu předzásobení, který bude mít v budoucnu logicky zase negativní dopad na SR. Daňovou politiku vnímáme jako strategický nástroj, který nemůže reagovat na denní oscilace burzy, proto zatím ke změnám sazeb nepřistupujeme. Případná opatření musí být systémová a komplexní, nikoliv ukvapená,“ dodal Fous s tím, že díky nastavení spotřebních daní má Česko stále jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU, konkrétně jde o 9. místo.

„Ihned po vypuknutí konfliktu jsme navíc spustili denní monitoring marží čerpacích stanic s hrozbou jejich zastropování. Tento krok zafungoval preventivně a marže u pump po začátku krize dokonce mírně klesly. Vzhledem k tomu, že v ČR nenastal stav ropné nouze, neplánujeme po vzoru některých jiných zemí ani žádná restriktivní omezení prodeje paliv,“ dodal Fous.