Deficit může klesnout jen o nižší jednotky miliard, říká Schillerová. Pomohou státní pojištěnci

Schodek státního rozpočtu může klesnout jen o nižší jednotky miliard. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podle níž tedy není reálné škrtnout zhruba 20 miliard, o kterých mluvili Motoristé sobě. Ušetřit by se mohlo podle Schillerové mimo jiné na platbách za státní pojištěnce. Celkem by se podle vyjádření představitelů vedení koaličních stran mohlo jednat o snížení o šest miliard korun. Deficit by pak dosáhl 382 miliard.

„Jednáme v rámci koalice, jednání jsou konstruktivní, věcná. Nevidím větší prostor než nižší jednotky miliard. Podle srpnové predikce ministerstva financí vzrostly příjmy zdravotního pojištění o osm miliard. Ty příjmy, když jsme se rozhodovaly o navýšení plateb za státní pojištěnce, byly predikovány jinak,“ uvedla Schillerová v České televizi.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) původně počítal pro příští rok s růstem platby za státní pojištěnce o 21 miliard. Schillerová pak na konci srpna napsala částku o tři miliardy nižší. Podle informací ČT může nakonec růst této platby klesnout až na 15 miliard. Na základě vyjádření představitelů vedení koaličních stran by podle ČT mohl deficit celkem klesnout o šest miliard, tedy na 382 miliard korun. I tak by šlo ale o nárůst oproti letošku o 72 miliard korun.

Ostře se proti návrhu rozpočtu vymezují mimo jiné Motoristé sobě. „Já doufám, že pro rozpočet s dírou 389 miliard hlasovat nebudu muset, protože schodek nakonec bude podstatně nižší. Mezi lidmi u nás panuje zvláštní představa, že politika stojí na jednotlivcích. Politika stojí na týmech. Máme program a v něm mnoho věcí, které nejsou ekonomické. Pro některé voliče jsou důležitější úplně jiné věci než schodek,“ uvedl v rozhovoru pro Týdeník Echo šéf rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě). Motoristé přitom ve svém volebním programu měli závazek, že do konce volebního období budou mít vyrovnaný rozpočet. To už premiér Andrej Babiš (ANO) označil za nesmysl.

Motoristé minulý týden zmiňovali, že by bylo možné dosáhnout až na úspory ve výši 20 miliard korun, odmítali pouze kosmetické úpravy schodku, to se nakonec ale zřejmě nepodaří. Schillerová opakovaně mluví o pouhých jednotkách miliard.

Expert: V příštích letech se tlak na nucené výdaje zvýší

Navržený schodek 389 podle ekonoma Aleše Bělohradského z Centra veřejných financí při Univerzitě Karlově přesahuje 3,5 % HDP. „Nebudeme tedy splňovat maastrichtské kritérium, které stanovuje maximální přípustný deficit na 3 % HDP. To, že ze strany ministerstva financí zaznívá cosi o 2,8% schodku, je jen komunikační trik. Úniková doložka na vyšší obranné výdaje neříká, že je o ni možné snížit schodek, ale že je vyšší schodek přípustný při posuzování plnění fiskálně-strukturálního plánu. Schodek je zkrátka navržen na 3,5 % HDP – tolik si budeme muset půjčit a o tolik se nám zvýší zadlužení,“ uvedl Bělohradský.

„Je znepokojující, jak snadno lze navrhovat dvojnásobný schodek, než jaký by odpovídal naší představě ještě před dvěma lety. Zároveň ten schodek není obhájený ani mimořádnými okolnostmi, jakým jsme čelili v době pandemie nebo útoku Ruska na Ukrajinu a související energetické krize, ani žádným významným investičním impulsem. Reálné navýšení za poslední dva roky je způsobeno řadou menších položek, z velké části vynucených: nejvíc roste obsluha státního dluhu, pak odvody do EU – stále z EU dostáváme víc, než platíme, ale rychle se to srovnává,“ vysvětlil Bělohradský.

„Další významnou oblastí je obrana – a to na ni stále nedáváme ani o korunu víc, než je naprosté minimum vzhledem k závazkům vůči NATO. Další oblasti, kde dochází k reálnému navýšení výdajů, už jsou rozhodnutím vlády: zejména jde o dopravní stavby, zdravotní pojišťovny a transfery podnikatelům (skrze převzetí plateb za obnovitelné zdroje energie). Důchody rostou mírně, ostatní oblasti stagnují nebo klesají, nejvýrazněji ve srovnání s deklarovanými cíli zaostávají výdaje do vzdělávání,“ řekl Bělohradský.

Vláda se opakovaně ohání tím, že její investice pomohou nastartovat ekonomiku, ale ani to není podle Bělohradského realitou. „Investiční impuls v rozpočtu vidět není. Efekt dalšího navyšování výdajů na dopravní stavby je sporný. Argumentace k tomu chybí a je klidně možné, že neustálé nalévání dalších a dalších peněz do jedné oblasti především zvýší ceny staveb. Multiplikační efekt bude velmi nízký. A stojí za pozornost, že střednědobý výhled s investicemi do dopravních staveb v podstatě nepočítá – během dvou let mají klesnout skoro na nulu. Střednědobé výhledy obecně v Česku moc neumíme používat, ale stejně to naznačuje, že za těmito výdaji není dlouhodobá strategická úvaha,“ uvedl expert s tím, že v dalších letech nás čekají další vynucené nárůsty.

„Obsluha státního dluhu bude vyžadovat napřesrok o dalších 30 miliard víc, budeme muset zvyšovat výdaje na obranu, budou dál růst odvody do EU a brzy začnou také rychle narůstat sociální výdaje spojené se stárnutím populace. Místo toho, abychom se na tyto očekávatelné výdaje připravili, se propadáme do stále většího dluhu,“ popsal expert.