Za děti už domácí úkoly dělá umělá inteligence. Počítá příklady, píše referáty

Rychlý nástup moderních jazykových AI modelů se začíná nelítostně propisovat do vzdělávání a školy sotva stíhají chytit dech. Děti využívají AI už od útlého věku, ukazují to už četné průzkumy i v Česku a potvrzují i zkušenosti ze školních lavic. Domácí úkoly, čtenářské deníky, příprava na výuku i aplikace, které z fotky vypočítají matematické úlohy. Tradiční školní práce i styl výuky už začaly přehodnocovat vysoké školy, hned v závěsu však probíhá debata i na základních a středních školách. I tady se přístup pedagogů k vlně využívání AI modelů značně liší a existuje řada rizik, které s sebou nástup této technologie může přinést.

Jak ukazuje už více průzkumů, už od dětí na základních školách po pokročilé středoškoláky se lze setkat s pravidelným využíváním AI nástrojů k vypracovávání domácích úkolů, řešení příkladů, psaní školních referátů či k dovysvětlování učiva. „ChatGPT je nejoblíbenějším nástrojem generativní AI, který využívá 54 % žáků. Za ním následuje Photomath, aplikace usnadňující řešení matematických příkladů, a nástroje jako Google Gemini nebo Microsoft Copilot. S věkem roste i míra využívání těchto nástrojů – například ChatGPT využívá okolo 70 % středoškoláků,“ shrnují v prosinci zveřejněný průzkum na webu Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle tohoto výzkumu pak žáci nejčastěji využívají AI k psaní domácích úkolů, vysvětlování učiva či jako pomoc při školních pracích a referátech. „Nutno podotknout, že čím jsou žáci starší, tím více umělou inteligenci využívají. Například s domácími úkoly pomáhá AI jen 27 % žáků ve věku do 15 let, ovšem od 15 let výše využívá AI pro tuto činnost již 40,5 % žáků. Jediná aktivita, kdy mladší žáci využívají AI více než ti starší, je plánování volnočasových aktivit (7,3 % vůči 7,2 %),“ uvádí autoři studie. Třetina žáků ve věku 15 let a starších se pak přiznala, že s pomocí AI vygenerovala celý domácí úkol, jen o málo méně to bylo i u mladších do 14 let. U starších žáků se pak téměř 15 % přiznalo, že využívají AI i během psaní testů.

Školy tak řeší, co s nastalou situací mají dělat. „Probíhají nejen diskuse, ale i odborná školení, která mají připravit pedagogy na vstup umělé inteligence obecně do vzdělávacího procesu. Názory na to jsou různé – od snahy úplně ji integrovat do vzdělávání až po úplný zákaz ve školách. Praxe ukáže, jak se bude celá situace vyvíjet, ale myslím, že se nevyhneme jednak úpravě některých stávajících prací (např. domácí slohové práce…), ale naopak mohou vznikat ve spolupráci a umělou inteligencí nové zajímavé věci,“ uvedl pro deník Echo24 prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc.

Ten také patří k těm, kteří cestou zákazů jít nechtějí. „Nemyslím, že restrikce jako taková je cestou, kterou bychom se měli dát. Spíše je to o tom, že bychom měli umět nastavit pravidla pro využívání tohoto fenoménu,“ uvedl Luboš Zajíc s tím, že žádoucí je i aktivní přístup ze strany pedagogů. „Umělá inteligence může pomoci pedagogům jak ve fázi přípravy vyučovacích jednotek (například vyhledání a úprava podkladů, zlepšení grafické úpravy…). Stejně tak je možné ji využít při samotné výuce,“ dodal.

Podobně jako na univerzitách se tak už i od nejnižších stupňů studia začíná řešit, jak na vlnu využívání AI reagovat. Důsledky totiž o podle expertů nemusí být zdaleka jen pozitivní. „V dalších letech bude pro české školství velkou výzvou, jak umělou inteligenci integrovat do výuky tak, aby posloužila jako efektivní nástroj podporující vzdělávání, místo aby jej narušovala,“ shrnul jeden z autorů studie Palackého univerzity Dominik Voráč. Využívání AI může snadno vést k situacím, kdy se žáci a studenti zkrátka zcela vyhnou vlastní snaze o aktivitu a studium.

Z dřívější studie vědců z olomoucké Univerzity Palackého a firmy Microsoft ČR a SR vyplynulo, že více než polovina českých učitelů je přesvědčena o tom, že umělá inteligence patří i do školství. Opačného názoru je 19 procent. Nicméně podle 60 procent nejsou lidé na masové zavádění umělé inteligence připraveni a 47 procent soudí, že ve školství by sloužila žákům k podvádění. S umělou inteligencí v různých podobách podle studie pracuje přibližně třetina českých učitelů. Čtvrtina ji využívá při generování textů do výuky, pětina při překladech a zhruba 17 procent při přípravě testů.

Velmi podobná situace pak panuje i na českých univerzitách, jak dříve popsal i deník Echo24. I zde panují rozdíly v přístupu jednotlivých pedagogů či jednotlivých fakult, univerzity však ve většině přistupují k situaci jako k vlně, kterou už lze těžko zastavit. Ačkoliv některé z nich zatím volí k AI opatrnější přístup, těžko lze hledat poměrně krátkou dobu po „boomu“ jazykových modelů snahy využívání AI vyloženě omezovat.

Univerzity se tak situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a ani v jejich případě nejde o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky. Univerzity se pak hlásí k určitému sdílení zkušeností a společnému postupu, který by měl do budoucna umožnit nastavení správných pravidel pro využívání AI jak v rámci výuky, tak celého studia.