Německá nádraží jako ohniska násilí. Počet útoků byl loni rekordní, policie posiluje hlídky

Německá nádraží se stále více stávají ohnisky násilné kriminality. Vyplývá to z čísel spolkové policie, která analyzoval týdeník Welt am Sonntag. Představitelé stran zastoupených v Bundestagu reagují se znepokojením a požadují důsledná opatření. Tento víkend posiluje spolková policie svou přítomnost na více než deseti nádražích ve velkých městech. Cizí státní příslušníci podle údajů byli podezřelí z násilných deliktů pětkrát častěji, než odpovídá jejich podílu na obyvatelstvu, v případě deliktů s nožem šestkrát častěji a v případě sexuálních deliktů osmkrát častěji.

Nejvyšší počet násilných deliktů zaznamenalo vloni hlavní nádraží v Lipsku s 859 případy, následované hlavním nádražím v Dortmundu s 735 případy a berlínským hlavním nádražím se 654 činy. V předchozím roce stál na prvním místě Dortmund s 764 násilnými delikty, za ním Mnichov s 735 případy a Berlín se 715 delikty, uvedl server Die Welt.

Spolková policie celkově v poslední době zaregistrovala v oblasti železnice více než 27 800 násilných deliktů. Pouze v roce 2025 bylo evidováno přes 980 deliktů spojených s nožem a více než 2 200 sexuálních deliktů. 5 660 násilných činů bylo namířeno přímo proti příslušníkům spolkové policie. Podle údajů úřadu byli cizí státní příslušníci jako podezřelí z násilných deliktů zaznamenáni pětkrát častěji, než odpovídá jejich podílu na obyvatelstvu, v případě deliktů s nožem šestkrát častěji a v případě sexuálních deliktů osmkrát častěji.

Vývoj vyvolává pozornost napříč politickým spektrem. Vnitropolitický mluvčí poslaneckého klubu SPD Sebastian Fiedler označil situaci za „znepokojivou“. Koalice podle něj v současnosti projednává několik opatření k reformě zákona o spolkové policii. Zvažuje se mimo jiné zvýšení přítomnosti spolkové policie a bezpečnostního personálu, modernizace kamerové techniky a případně i využití softwaru, který by anonymizovaně rozpoznával atypické pohybové vzorce. Místopředseda poslaneckého klubu CDU/CSU v Bundestagu Günter Krings požaduje rozšíření technických bezpečnostních opatření včetně kamer schopných automaticky rozpoznávat nebezpečné situace nebo pohřešované osoby. To by podle něj mohlo „výrazně zlepšit veřejnou bezpečnost“ a zároveň odlehčit policistům.

Situaci kritizuje i AfD. Zástupce vnitropolitického mluvčího strany Martin Hess hovoří o „dramatickém“ vývoji a označuje německá nádraží za místa, která se na mnoha místech proměnila v „centra kriminality a prostory strachu“. Jako hlavní příčinu označuje migrační politiku od roku 2015 a požaduje přísnější tresty, důslednější deportace a silnější policejní přítomnost. Zelení naopak vyčítají spolkovému ministru vnitra Alexandru Dobrindtovi (CSU), že policejní síly nasazuje na špatných místech.

Poslanec za Zelené Marcel Emmerich kritizuje, že tisíce příslušníků spolkové policie jsou vázány na „drahé, zbytečné a protiprávní hraniční kontroly“ namísto posilování přítomnosti na nádražích. Kamerový dohled může být podle něj smysluplný, „nenahradí však policisty přímo na místě“. Poslankyně Levice Clara Büngerová varuje před jednostrannou debatou o sledování a represi. Část statistického nárůstu lze podle ní vysvětlit zpřísněním zákazů zbraní a kontrol bez konkrétního podezření. Poukazuje také na to, že nádraží jsou místy, kde se zdržují bezdomovci, lidé závislí na návykových látkách nebo osoby v krizových situacích.

Kriminolog Dirk Baier považuje nádraží obecně za „hotspoty kriminality“, kde se na malém prostoru setkává velké množství lidí. Zároveň varuje před přeháněním. „Podle mého názoru neexistuje v Německu žádné velké nádraží, které by bylo bezpečnostně vyloučenou zónou,“ prohlásil Baier. Vysoká policejní přítomnost a mediální pokrytí podle něj způsobují, že kriminalita je na nádražích viditelnější než jinde.