Proč se lidé bojí vztahů. Jak žít, když už se navzájem nepotřebujeme

Napříč rozvinutým světem roste spolu s urbanizací počet lidí, kteří žijí sami ve velkých anonymních městech bez úzkých vazeb na své bezprostřední okolí, a tedy přirozeně také bez nutnosti podvolovat se vrtochům druhých. Jev lze pozorovat i v Česku, kde v současnosti má téměř třetina všech domácností pouze jednoho člena. O úpadku vztahů a rodičovství v době liberalizace píše Adam Růžička v novém vydání Týdeníku Echo.

Děkujeme, končíte. Babišova vláda dělá průvan v úřadech a státních firmách. Andrej Babiš má novou taktiku, jak se v úřadech a klíčových státních či polostátních firmách snáz zbavit lidí, s nimiž není spokojen. Provádí to na více osách. Tou hlavní je změna služebního zákona, která už ve sněmovně prošla prvním čtením. Zástupci vládní koalice na ni spěchají tak, že ji předložili ještě loni mezi Vánocemi a Silvestrem a její schválení je reálné během nejbližších měsíců. Více v textu Ondřeje Leinerta.

Blíží se Orbánův konec? Maďarský premiér dlouho nebyl volební porážce tak blízko. Čím okouzlil Maďary jeho protivník? Největší výhoda Pétera Magyara je, že pochází takříkajíc z útrob a zná orbánovskou strategii. Nebyl jen manželem ministryně, sám ve Fideszu působil od roku 2002 a prostřednictvím své ženy byl součástí nejdůvěrnějších intrik. Šikovně tak reaguje na polínka, která mu nyní Orbán hází pod nohy, píše Lucie Sulovská.

Írán ve 20. století. Trochu jiná historie. Proč se USA tak snadno ocitly ve válce s Íránem? Standardní výčet neuralgických bodů, které cestu k probíhající válce mají vysvětlit, je tento: 1953 a pád íránského premiéra Mosaddeka, rok 1979, na jeho začátku náboženská revoluce a na konci drama zajatých amerických diplomatů v Teheránu. Pak je tu rok 1983 a krvavý útok Hizballáhu na příslušníky americké námořní pěchoty v Bejrútu, po roce 2003 kampaň šíitských proíránských milic proti americkým okupačním vojskům v Iráku. USA evidují v Iráku na pět tisíc padlých. Kdo se s tímto bodovým seznamem nespokojí a chtěl by jít víc pod povrch, by neprohloupil, kdyby sáhl po knihách Michaela Axworthyho, píše Daniel Kaiser.

Proč USA zaútočily na Írán? Je tu scénář třetí světové války. Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na Írán. Konflikt se rychle rozšířil po celém regionu a i evropské státy vysílají své síly, aby pomohly chránit své spojence. Zároveň v Evropě panují značně rozdílné názory na válku, od zcela odmítavého Španělska až po de facto podporu Německa. Nejen o dopadech operace v Íránu na transatlantickou vazbu diskutoval Ondřej Šmigol s německým analytikem mezinárodních vztahů Ulrichem Speckem.

Když byl na obzoru další Chanov. Bouřlivá debata o obchodu s chudobou, dodržování pravidel a zachování lidskosti. Hosty Jiřího Peňáse byli: Radek Burda, Michal Červenka, Jan Milota a Pavel Veleman.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

x