Berlín ustoupil, sporný paragraf týkající se pobytu mužů v cizině se mění. I kvůli byrokracii

Německá vláda během několika dní ustoupila od výkladu nové úpravy zákona o vojenské službě, který vyvolal zděšení, že muži musejí žádat o povolení armádu k pobytu delšímu jak čtvrt roku v zahraničí. Po kritice médií i části politiků kabinet oznámil, že sporné ustanovení nebude zatím v praxi uplatňovat a upraví jeho výklad prostřednictvím správního pokynu. O vývoji informovaly například servery Die Welt či Handelsblatt. Zároveň ale sousední země trvá na potřebě připravovat se na mimořádné situace.

Reforma, která zavedla nutnost se hlásit, je platná od letošního roku. Na problematickou pasáž, paragraf 3, ovšem upozornila německá média až okolo Velikonoc. Poukázala, že zákon nově vyžaduje oznámení – některá média hovořila dokonce o nutnosti „schválení“ – pobytu v zahraničí, který by byl delší než tři měsíce, u mužů ve věku vhodném pro vojenskou službu, tedy od 17 do 45 let. Výklad vzbudil pozornost zejména proto, že se vztahuje i na běžné situace, jako je studium v zahraničí, práce nebo delší cestování. Kritici varovali před zbytečnou byrokracií i možným omezením svobody pohybu. Německá veřejnost je už tak dost pobouřena ze znovuzavedení odvodů pro muže, i když vojenská služba zatím zůstává dobrovolná.

Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) v uplynulých dnech reagoval a uvedl, že žádné reálné omezení cestování zaváděno není. „Dokud je vojenská služba dobrovolná, nevztahuje se na ni povinnost hlášení,“ uvedl podle německých médií politik. Vláda tak přistoupila k tomu, že sporné ustanovení zatím nebude aktivně uplatňovat a připraví jeho upřesnění tak, aby nevznikaly pochybnosti o jeho praktickém dopadu. Správní předpis, který stanoví výjimku pro období míru, by měl dle resortu obrany být vydán ještě do konce tohoto týdne. Pistorius ovšem nové znění hájí, bylo prý nutné „jako preventivní opatření“ do budoucna.

Proběhly už i protesty

„Musíme být připraveni na mimořádnou situaci,“ sdělil rovněž ministr. Podle právních expertů přitom nejde o zcela nový mechanismus. Povinnost hlásit dlouhodobý pobyt v zahraničí existovala v německém právu již dříve, avšak v době pozastavené branné povinnosti zůstávala fakticky nevyužívaná. Celá epizoda tak ilustruje širší kontext proměny německé obranné politiky: Berlín se sice snaží posílit Bundeswehr a vytvořit systém, který by v případě potřeby umožnil rychlé rozšíření armády, nicméně spor o výklad zákona ukázal, že i relativně drobná opatření technického rázu mohou v citlivém politickém prostředí vyvolat výraznou veřejnou reakci. Vedle dobrovolnického modelu zavádí Německo v rámci nové úpravy zákona například povinné dotazníky pro mladé muže, kde musejí odpovídat na otázky týkající se jejich vzdělání, kvalifikace, zdravotního stavu i ochoty nastoupit do armády. Pro ženy je formulář dobrovolný. Proti novému znění zákona již na řadě míst v sousední zemi protestovali mladí lidé.

Od začátku letošního roku platný nový zákon o vojenské službě, který zavádí plošné odvody a stanovuje cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Německo se v posledních letech snaží kvůli hrozbě z Ruska zvýšit svou obranyschopnost. Kancléř Friedrich Merz chce z bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Podle plánu Německo do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo čítá 83 milionů obyvatel.