„Snížit počet obcí a krajů? Připravte se na lynč.“ Proč je v Česku tak roztříštěná samospráva?

Letos nás čekají historicky desáté volby do obecních zastupitelstev od listopadu 1989. A k tomu jedny volby do zastupitelstva města, které je rovněž jedním ze 14 českých krajů – Prahy. Tentokrát se však nebudeme bavit o tom, kdo je favoritem, v Praze, Brně, Ostravě nebo třeba ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku. Ale o jednom velkém unikátu a jeho souvislostech. Česká republika je se svými celkem 6258 obcemi v přepočtu na počet obyvatel v evropském kontextu raritou. Také počtem krajů se řadíme k mimořádně členitým zemím. Je to dobře, nebo špatně?

Pozvání do Salonu Echa přijali exministr pro místní rozvoj za hnutí STAN a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, dále muž, který chtěl mimo jiné právě Karlovarský kraj zrušit – ekonom a někdejší poslanec TOP 09 Miloš Nový a nakonec sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Radim Perlín.

Přiznám se, že jsem poměrně dlouho hledal odborníka s vysokoškolským fundamentem, který se dlouhodobě zastával jak množství obcí, tak především často kritizovaných krajů. Až jsem narazil na vás, pane Perlíne. Platí, že podobu krajů v Česku stále hájíte?

Perlín: Ano, platí. V kontextu české historie veřejné správy i dnešního lokálního a regionálního rozvoje považuji 14 krajů za nejlepší ze všech špatných variant. Všechny ostatní varianty – ať už zemské zřízení se dvěma či třemi historickými zeměmi, tedy Čechy, Morava, zbytky Slezska, sedm velkých krajů, či jiné počty – mají více nevýhod než současné řešení.

Nejmenší kraj Česka, Karlovarský, má necelých 300 tisíc obyvatel, přes letité snahy zde není veřejná vysoká škola nebo krajský soud. Je to plnohodnotný kraj?

Nový: Z mého úhlu pohledu úplně ne. Byť není úplně pravda, že by v Karlovarském kraji nebyla žádná veřejná vysoká škola. Od roku 1990 tam funguje Ekonomická fakulta Západočeské univerzity se sídlem v Chebu. Není to pobočka, ale plnohodnotná fakulta. Sám jsem byl v letech 2000 až 2006 jejím děkanem, takže tu situaci dobře znám. Když jsem nastupoval, měli jsme v prvním ročníku kolem 200 studentů. Dnes je jich asi dvacet. Dokonce v nejhorším roce jsme měli v prvním ročníku jen čtyři studenty. Je to dáno tím, že kolem roku 2000 prakticky neexistovaly soukromé vysoké školy s ekonomickým zaměřením, neexistovala třeba ekonomická fakulta v Českých Budějovicích a podobně. Dnes je situace taková, že kdyby nebylo dotací z Karlovarského kraje, tak si moc nedokážu představit, že by ta fakulta dál mohla existovat. Kvůli malému počtu studentů už ostatně nabízí jen bakalářské studium. Karlovarský kraj se co do počtu obyvatel pohybuje zhruba na hranici velikosti Ostravy, což jednoduše na plnohodnotné instituce typu krajského soudu či samostatné veřejnoprávní univerzity nestačí.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.