Cukr již snižujeme. Výrobci odmítají daň ze slazených nápojů, varují před zdražením

Potravinářská komora ČR odmítá případné zavedení zvláštní daně ze slazených nápojů. Označuje ji za regresivní opatření, které by výrazněji dopadlo na nízkopříjmové domácnosti, ale podle ní by nepřineslo očekávaný pokles obezity. Proti dani se pro Echo vyslovili také zástupci společností Kofola a Mattoni 1873. Výrobci tvrdí, že obsah cukru ve svých produktech snižují už nyní a nová daň by se promítla především do cen. Klíčová otázka, o kolik by případná česká daň nápoje skutečně zdražila, však ve vyjádřeních výrobců zůstala nezodpovězena. Rozhodující by totiž byla až konkrétní konstrukce opatření – výše sazby, její odstupňování podle obsahu cukru i okruh výrobků, na které by dopadala.

Debatu o opatření otevřel premiér Andrej Babiš (ANO), který na dotaz Echa označil cukr za „jed“ a jeho zdanění za legitimní téma. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) následně uvedl, že podporuje opatření s prokazatelným preventivním účinkem. Podle něj mohou daně ze slazených nápojů snižovat jejich spotřebu a přimět výrobce ke změně receptur. Potravinářská komora – profesní organizace sdružující výrobce potravin a nápojů, která hájí jejich společné zájmy – ale zdravotní přínosy zpochybňuje. „Zdanění sladkých nápojů má na prevalenci obezity v populaci jen velmi malý vliv,“ sdělil Echu její mluvčí Marek Zemánek a pokračoval: „Navíc nepoměrně více dopadne takové opatření na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, kteří nemají možnost nahradit drahé zdaněné položky drahými nezdaněnými alternativami, a tak budou platit více za stejné jídlo.“

Spotřeba nápojů podle mluvčího může částečně klesnout, nevede to však automaticky k omezení celkového příjmu cukru ani výskytu obezity. Komora také připomněla, že například Dánsko od daně později ustoupilo. Účinnější by podle Zemánka byla výuka zdravého stravování už od mateřských škol, podpora pohybu ve školách či budování volně přístupných sportovišť. Výrobci podle Zemánka zároveň dlouhodobě mění receptury, snižují obsah přidaného cukru a rozšiřují nabídku nízkokalorických či nekalorických nápojů. „Neexistují nezdravé potraviny, existuje jen jejich nezdravá míra a frekvence konzumace,“ míní komora.

Podobně argumentuje generální ředitel Kofoly Česko a Slovensko Daniel Buryš. Selektivní daň podle něj představuje především fiskální nástroj, který pomůže státnímu rozpočtu, nikoliv zdravému životnímu stylu. „Pokud chceme řešit spotřebu cukru, musíme se dívat na celý jídelníček, ne na jednu kategorii výrobků. A pokud chceme řešit zdraví lidí, musí se posílit prevence,“ uvedl pro Echo. Upozornil také, že případná nová daň by podle něj byla v rozporu s vládním slibem nezavádět další daně. Kofola se odvolává na zkušenost ze Slovenska, kde se zdanění promítlo do cen – firma tam podle Buryše zaznamenala u „kolových“ nápojů pokles prodeje přibližně o 20 procent a u sirupů až o 40 procent. Menší trh by podle něj znamenal méně prostředků na investice, inovace a rozvoj výroby a v některých případech také nižší zaměstnanost.

O cca 2 tisíce tun cukru méně za rok

Buryš zdůraznil, že Kofola už snížila množství cukru na litr o více než 20 procent. U vybraných řad upravila receptury až o 30 procent a rozšířila nabídku produktů s nízkým či nulovým obsahem cukru. Pokud by stát daň přesto zavedl, neměla by se podle něj vztahovat pouze na nápoje. „Pokud zdaníte nápoje a cukrovinek, sušenek a dalšího sortimentu se to nedotkne, neřešíte problém zdraví,“ řekl. Výnos by podle něj měl směřovat do prevence, osvěty a podpory zdraví. Také Mattoni 1873 považuje sektorovou daň za diskriminační. Firma tvrdí, že by zvýšila ceny, snížila prodeje a nejvíce zasáhla lidi s nižšími příjmy. Podle mluvčí Lutfie Miňovské slovenská zkušenost ukázala dvojciferný pokles spotřeby a nižší výběr DPH a daní z příjmů.

„Navíc všechny nealkoholické nápoje v České republice, včetně minerálních vod, jsou již teď znevýhodněny vyšší DPH, která se od ledna 2024 zvýšila z 15 % na 21 %,“ dodala mluvčí Miňovská. I Mattoni současně poukazuje na dosavadní reformulace. Podle údajů Svazu minerálních vod klesl mezi lety 2012 a 2025 průměrný obsah cukru v ochucených minerálních vodách o 21 procent, z 4,2 na 3,3 gramu ve 100 mililitrech. Roční množství použitého cukru se podle svazu snížilo o 1915 tun a podíl výrobků bez cukru nebo s jeho nízkým obsahem vzrostl z 11 na 18 procent.

Výrobci se tak shodují, že stát by měl podporovat prevenci a dobrovolné změny receptur, přičemž spor s větší částí politické reprezentace se vede především o to, zda lze těchto cílů dosáhnout bez nové daně. Z parlamentních subjektů má zdanění slazených nápojů nejvýraznější podporu u ANO, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL, jejichž zástupci je připouštějí především jako nástroj prevence a motivaci výrobců ke snižování obsahu cukru. STAN je připraven o návrhu jednat, za naléhavější však považuje omezení prodeje energetických nápojů dětem. SPD podporuje kroky proti nadměrné konzumaci slazených nápojů, k samotné podobě daně se ale jednoznačně nepřihlásila. ODS pro její zavedení nyní nevidí důvod, byť nevylučuje odbornou debatu nad konkrétními daty. Jednoznačně proti jsou Motoristé sobě, kteří daň označují za další finanční zátěž pro domácnosti a podnikatele.