Českou muniční iniciativu komplikuje nový trend na frontě. Kyjev potřebuje munici s delším dostřelem

Česká muniční iniciativa čelí novému problému vycházejícímu z dynamiky ukrajinského bojiště. A to novými požadavky ukrajinské strany na velkorážovou munici s větším dostřelem. Ta je však dražší a na trhu vzácnější, než standardní dělostřelecké granáty. O potřebě modernější munice pro dělostřelectvo s větším dostřelem informovalo například ukrajinské ministerstvo obrany či sám prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku května při podpisu dohody s Norskem o společné výrobě této moderní munice. O tom, že se změny dopadají i českou muniční iniciativu, informovaly Hospodářské noviny.

„Naši vojáci na frontě, prakticky ve všech bojových brigádách, hovoří o dělostřelecké munici s dlouhým dostřelem – o dělostřeleckých granátech s dlouhým dostřelem. Zóny smrti se rozšiřují a nasazení dronů všech typů zůstává prioritou. Samotní vojáci však tvrdí, že dělostřelectvo je stále potřebné. A to konkrétně dělostřelectvo s dlouhým dostřelem,“ uvedl Zelenskyj 11. května při příležitosti podpisu dohody s Norskem o společné produkci dělostřeleckých granátů s dlouhým dostřelem.

Na konci května pak ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo uzavření největšího kontraktu v historii ministerstva, který se týká právě dělostřeleckých granátů s dlouhým dostřelem, kterými by Ukrajina měla být zásobena po celý rok 2026. „155mm dělostřelecké granáty s dlouhým dostřelem patří k nejpotřebnějšímu materiálu na frontě,“ uvedlo ministerstvo při oznámení dodávek.

Šéf Rheinmettalu Armin Papperger pak nedávno při debatě s akcionáři uvedl, že Ukrajina letos žádá až 1,2 milionu dělostřeleckých granátů s dlouhým dostřelem. Deník Financial Times nedávno v obsáhlé reportáži přiblížil, jak se proměňuje fronta na Ukrajině. Obě strany využívají drony ovládané kabely či optikou tak, aby nemohl být rušen jejich signál. Právě jejich dosah a schopnost v reálném čase monitorovat situaci a zabíjet nepřítele vytvořila „zóny smrti“ o rozloze asi 20 kilometrů, kde se většinou obě strany skrývají a nepohybuje se tam těžká technika. I to je jeden z důvodů, proč Ukrajina hledá modernější munici. Běžný dostřel klasické dělostřelecké munice ráže 155 mm je totiž asi 18 km, což je nedostatečná vzdálenost pro přestřelení "zóny smrti" a taková munice de facto v této situaci ztrácí smysl.

A tyto nové požadavky ukrajinského vedení podle zdrojů Hospodářských novin proměňují i českou muniční iniciativu. Ta dosud na Ukrajinu dovážela velkorážovou munici i sovětské provenience, které díky know-how zmapoval český stát v řadě zemí světa a umožňoval až 18 zemím, které se do iniciativy zapojily, si vybírat, na kterou munici přispějí. Dodávky se týkaly ráží 155mm, 152mm i 122mm, které mohly využít i starší ukrajinské systémy.

Ukrajinská armáda nyní v rámci iniciativy požaduje modernější granáty s dostřelem přes 40 kilometrů. Modernější granáty s úpravami kvůli aerodynamice či systémem navádění jsou však až dvakrát dražší a na trhu méně dostupné.

Šéf ukrajinské společnosti Ukrainian Armor Vladyslav Belbas nedávno přiblížil ceny výroby velkorážní munice na Ukrajině. Standardní dělostřelecký granát 155mm M107 podle něj na Ukrajině stojí přibližně 2 500 dolarů, lepší granáty s dostřelem do 30 kilometrů stojí kolem 3 000 dolarů a granáty s dostřelem přes 40 kilometrů pak až 5 500 dolarů.