Volbu AfD už si umí představit 35 % Němců, v Sasku-Anhaltsku může dosáhnout na absolutní většinu

Německá strana Alternativa pro Německo (AfD) poprvé překonala unii CDU/CSU v klíčovém ukazateli, tedy analýze maximálního volebního potenciálu. Podle aktuálního průzkumu agentury INSA by si dokázalo představit volbu AfD 35 procent respondentů, zatímco u CDU/CSU je to 33 procent. U sociálních demokratů (SPD) si je jistých volbou pouze sedm procent voličů.

V přímém volebním záměru by AfD získala 29 procent hlasů a CDU jen 21 procent, ukazuje průzkum agentury INSA. Podíl tzv. jistých voličů CDU přitom klesl ze září 2025 z 18 procent na současných 14 procent. Naopak podíl voličů, kteří jsou přesvědčeni, že budou volit AfD, stoupl na 22 procent. Klesá také podíl těch, kteří volbu AfD kategoricky odmítají – aktuálně je to 49 procent. Naproti tomu volbu CDU/CSU vylučuje 31 procent respondentů, o dva procentní body více než dříve.

U SPD by potenciálně volilo 12 procent respondentů, přičemž si tím jistých je jen 7 procent. Maximální volební potenciál sociálních demokratů přesto dosahuje 33 procent, stejně jako u CDU/CSU. Zelení by podle průzkumu získali 14,5 procenta hlasů, přesvědčených voličů mají 9 procent a jejich maximální potenciál činí 28,5 procenta.

Průzkum se dotkl také obliby politiků. Předsedkyně AfD Alice Weidelová se posunula v žebříčku INSA o jedno místo nahoru na pátou příčku a předstihla předsedkyni Spolkového sněmu Julii Klöcknerovou, která klesla o dvě místa. Weidelová se tak stala nejoblíbenější německou političkou – čtyři místa nad ní v celkovém pořadí obsadili muži. Naposledy byla Weidelová nejoblíbenější političkou v květnu.

Průzkum volebního potenciálu provedla agentura INSA na vzorku 1 592 oprávněných voličů, průzkum obliby politiků na vzorku 2 009 občanů starších 18 let.

Při pohledu na výsledky AfD v průzkumech se podle vedoucí katedry německých a rakouských studií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzany Lizcové ukazuje jasný rozdíl mezi západními a tzv. novými spolkovými zeměmi na východě. „Při posledním celostátním hlasování v roce 2025 AfD na východě jasně zvítězila s více než 34 procenty hlasů. Na západě naopak zřetelně zaostala za první CDU/CSU a její podpora byla asi jen poloviční, necelých 18 procent hlasů,“ uvedla pro Echo24 Lizcová.

V letošním roce, konkrétně v září, proběhnou zemské volby v hlavním městě Berlíně, v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. „Zatímco v německé metropoli jsou podle průzkumů síly celkem vyrovnané (mírný náskok má CDU před AfD, SPD, Levicí a Zelenými), v dalších dvou zemích AfD jasně vede. Předpovídá se jí výsledek, který by mohl dosáhnout (nebo dokonce přesáhnout) 40 % hlasů. Zejména v Sasku-Anhaltsku je proto možné, že by AfD mohla těsně dosáhnout absolutní většiny – pokud by zároveň menší strany nepřekonaly pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a jejich hlasy propadly. V tom případě by AfD stanula i v čele zemské vlády,“ poukázala Lizcová.

Od nástupu Merze, který se dlouho pohyboval v byznysovém prostředí, mnozí Němci podle Lizcové očekávali hlavně nastartování hospodářského růstu, omezení byrokracie a reformy sociálního státu. „V žádné z těchto oblastí zatím nemá dobré výsledky. V poslední době navíc začala upadat i jeho pověst dobrého mezinárodního vyjednavače a kancléře silného v oblasti zahraniční politiky,“ dodala Lizcová. Dodala ale, že pravděpodobnost, že by se AfD po volbách v roce 2029 dostala do vlády, je nepravděpodobná, protože by potřebovala koaličního partnera. Spolupráci s AfD přitom ostatní strany odmítají.