Ani houska, ani chleba
MENU PAVLA MAURERA
MENU PAVLA MAURERA
JAROMÍR SOUKUP
Bývalý majitel Televize Barrandov Jaromír Soukup byl tento týden napaden neznámými útočníky a skončil v nemocnici. Údajně musel podstoupit i operaci. S ...
První bagel v životě jsem ochutnal v roce 1993 na předměstí Chicaga, kde mi jej naservíroval k snídani můj kolega, nadnárodní šéf a snad i trochu přítel Haresh Shah, Američan indického původu, toho času viceprezident časopisu Playboy. Ráno se mnou pěšky vystartoval do pekárny, objednal teplé bagely, nechal je namazat smetanovým sýrem Philadelphia a proložit plátky uzeného lososa. Hned mi přestalo vadit, že naše „krátká“ procházka do pekárny byla delší než dva kilometry. Byla to neuvěřitelná dobrota! Proto jsem teď rád, že se v Praze a dalších městech začíná objevovat stále více míst, kde se můžete do této unikátní pochoutky zakousnout.
Bagel má vždy otvor uprostřed, hutnou strukturu a lesklou, křupavou kůrku, kterou získává díky tomu, že se těsto před pečením krátce povaří ve vodě. Pečivo má kořeny v 17. století v židovské komunitě v polském Krakově, odkud se pomalu rozšířilo do celého světa, ovšem nejdříve zdomácnělo v New Yorku. Vypadá jako kulatá houska, ale chutná jako chleba nebo dalamánek. Díra uprostřed má své opodstatnění – díky ní se těsto rovnoměrně a dříve propeče, můžete jím provléknout provázek či tyčku, což usnadňovalo manipulaci, transport i vystavování na tržišti. U nás můžete na bagely narazit v některých velkých supermarketech v sekci baleného i nebaleného pečiva, pak je mají v menu, ve sladkých i slaných variantách, některá bistra a kavárny. Třeba v Praze v šesti islandských pekárnách Artic jde nejvíce na dračku bagel s čedarem a smaženou cibulkou, v dalších pekárnách narazíte třeba na česnekový, cibulový, makový, bez posypu, sezamový a velmi oblíbený everything (což znamená, že je posypán mákem, bílým a černým sezamem a opečeným česnekem).
Shodou okolností na pražských Vinohradech se nachází sto kroků od sebe hned dvě „bagelárny“. V jedné vám však neprodají samotné pečivo, ale pouze obložený bagel, jehož obsahem bývá třeba kozí sýr a brusinky, artyčoky, pršut, trhané vepřové, čokoláda a banán, mozzarella, vegan… Na můj vkus se provozovatel rozmáchl ve své kreativitě až příliš a někdy mi to tu připomíná trdelník se zelím a jahodovou zmrzlinou u Karlova mostu. Méně je někdy více. Naproti přes ulici je pak moje oblíbená klasická pekárna Bejgl (to už je transkripce v jidiš), kde používají pouze přírodní kvásek a nabízejí chutnou a přitažlivou kolekci ručně připravovaných bagelů. Gurmáni k nim váží cestu i přes půl města, takže občas se musíte připravit na menší frontu až na ulici. Ovšem stojí to za váš čas. Netuším, jaký „bejgl“ vám zrovna nabídnou, protože variant je mnoho. Nejpopulárnější všude na světě je ten s krémovým sýrem, uzeným lososem, kapary, červenou cibulí a špenátem. Ale i s pastrami nebo s pečeným hovězím, brusinkami a rukolou či vegetariánské verze s guacamole, grilovanou paprikou nebo s hummusem, grilovanou cuketou a sušenými rajčaty. Neočekávejte klasickou restauraci, ale skvělé jídlo do ruky, které ovládlo svět.
A i v tomhle úmorném vedru zkuste nejíst, nepít a nežít blbě!
Bejgl, Korunní 67, Praha
DOPRAVA V ČESKU
KRIZE KNIHOVNY VÁCLAVA HAVLA