Tempo naplňování plynových zásobníků v Česku padá. Navíc jsme z nich už začali čerpat
PLYNOVÉ ZÁSOBNÍKY
Už na začátku října došlo k tomu, že z českých plynových zásobníků odešlo více plynu, než do nich přišlo. V následujících dnech pak jejich naplňování opět mírně pokročilo, ale tempo doplňování je jen 0,08 % kapacity denně, což nás řadí na chvost mezi evropskými státy. Oproti situaci na začátku září do zásobníků míří přibližně třetina plynu.
Plnění českých zásobníků plynu před zimou výrazně zpomalilo. V pátek 2. října se jejich denní bilance dokonce překlopila do záporu a více plynu se z nich odebralo, než do nich bylo vtlačeno. V následujících dnech se zásoby opět mírně zvýšily, tempo doplňování je ale oproti září výrazně slabší. Vyplývá to z aktuálních statistik evropské platformy AGSI, kterou provozuje Gas Infrastructure Europe (GIE).
K 5. říjnu bylo v českých zásobnících podle GIE uskladněno 34,87 TWh plynu a naplněné byly na 76,96 procenta. Čistá denní změna odpovídala pouhým 0,08 procenta jejich pracovní kapacity. Pro srovnání, za celou Evropskou unii dosahoval ve stejný den tento ukazatel 0,27 procenta. V Německu činil 0,32 procenta, ve Francii 0,52 procenta a v Rakousku 0,20 procenta.
Oproti září je změna nápadná také v absolutních objemech. Na začátku minulého měsíce se v jednotlivých dnech do českých zásobníků vtláčelo zhruba 165 až 175 GWh plynu denně. Na začátku října už šlo přibližně o 60 GWh, tedy zhruba o třetinu zářijového objemu.
Právě před příliš silnými závěry z jediného dne varuje energetický analytik Jiří Gavor. Zásobníky podle něj nejsou zařízení, která by se v létě pouze plnila a v zimě pouze vyprazdňovala. Jejich provoz je mnohem pružnější.
„Moderní plynové zásobníky jsou stavěné tak, že vtláčení i čerpání může probíhat během roku. Takže opravdu se může přihodit některý den, kdy přijde například obchodní spekulace. Vlastníci někdy využívají cenovou arbitráž, i krátkodobou,“ uvedl Gavor.
Krátkodobé čerpání tak nemusí být způsobeno pouze vyšší spotřebou. Pokud je například aktuální cena plynu zajímavá, může být pro obchodníka výhodné část zásob prodat a později ji doplnit.
„Celkově, když se ale podíváte na průběh a bilanci vtláčení a čerpání, tak pořád samozřejmě převažuje to vtláčení. Zvyšujeme tu procentuální naplněnost; k dnešku je to kolem 77 %,“ uvedl v úterý Gavor.
Česko tak zatím zásoby dál zvyšuje, avšak méně než jeho sousedi s výjimkou Polska. Polsko už své zásobníky má naplněné z 99 %. Otázkou je, jak dlouho to s příchodem chladnějšího počasí vydrží. Energetický regulační úřad uvádí, že spotřeba plynu byla už v první polovině letošního roku meziročně vyšší o 3,3 procenta. Současně do české plynárenské soustavy za první pololetí přiteklo 3,7 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 6,2 procenta méně. Podle ERÚ za poklesem stál především pomalejší postup při doplňování zásobníků.
Česko navíc začínalo letošní plnicí sezonu z podstatně nižšího základu než loni. Během prvního čtvrtletí se ze zásobníků vytěžilo 1,8 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 40 procent více. Na konci března v nich zůstávalo 461 milionů metrů krychlových, o 45,2 procenta méně než ve stejném období předchozího roku. Spotřeba plynu v prvním čtvrtletí zároveň meziročně vzrostla o 4,4 procenta na 31,5 TWh.
Pomalejší říjnové plnění tak přichází právě ve chvíli, kdy se postupně rozbíhá topná sezona. Čím více plynu spotřebují domácnosti, firmy a teplárny přímo ze soustavy, tím méně ho za jinak stejných podmínek zbývá na další ukládání.
Gavor však předpokládá, že Česko ještě před zimou překročí osmdesátiprocentní hranici. „I když nyní udeří přece jenom chladnější počasí a určitě si někteří majitelé cucnou a už se bude i čerpat, tak přinejmenším 80 %, co jsou považovány za doporučené minimum v rámci Evropy, Česká republika překročí,“ dodal Gavor. Zároveň upozornil, že evropská pravidla nyní dávají státům pro dosažení cílového naplnění zásobníků širší časové okno až do 1. prosince. Evropská komise a její Gas Coordination Group letos opakovaně uváděly, že úroveň kolem 80 procent by měla být pro zajištění dodávek během zimy dostatečná.
Gavor označil za klíčovou nynější cenu plynu na trzích. Ceny zemního plynu na evropském trhu byly v posledních 30 dnech značně rozkolísané, ale držely se na vysokých úrovních. Klíčový nizozemský kontrakt TTF se na začátku září pohyboval kolem 70 eur za megawatthodinu, v polovině měsíce vystoupal nad 80 eur. Poté část růstu korigoval a na konci září se obchodoval kolem 70 až 73 eur.
PSALI JSME: Blíží se nejtvrdší zima od energetické krize, zásoby plynu jsou na historickém minimu
Analytik společnosti EGU Michal Kocůrek pro Echo24 v červenci řekl, že naplněnost i tempo plnění tuzemských zásobníků jsou nižší než v předchozích letech. „Z tohoto můžeme usuzovat, že 90% hranice naplněnosti k 1. listopadu nebude nejspíš dosažena. Mnohem pravděpodobnější je hranice 80 %. To vytváří menší tlak na potřebu nakupování plynu, který se pro letošní letní sezónu obchoduje dráž než pro předcházející zimní sezónu. Zároveň však menší naplněnost na začátku topné sezóny vyžaduje vyšší nákupy plynu v zimě. V případě nenadálých komplikací na trhu s plynem se může promptní obstarání této komodity dále prodražit,“ uvedl Kocůrek.