Západ je ochoten bojovat do posledního Ukrajince, to je častá námitka odpůrců pomoci napadené zemi. Podle této koncepce by Kyjev již dávno uzavřel s Moskvou mír, nebýt zlotřilého Západu, který ho nutí do sebevražedného pokračování války proti jeho vůli. Klíčovým okamžikem má být údajně návštěva tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě na jaře 2022. Prý tehdy byla v podstatě před podpisem mírová smlouva z Istanbulu, ale Johnson ji zakázal Ukrajincům přijmout a rozkázal dál bojovat. Tato teorie z Ukrajinců činí nesvéprávné loutky, neschopné rozhodovat o svém osudu. Posledních pár týdnů ilustruje, že Ukrajinci opravdu neodolávají ruské agresi jen z nějakého donucení.
Pokud by tomu opravdu tak bylo, tak s ubývající západní podporou by měla narůstat ukrajinská ochota s Rusy vyjednávat. To se ale neděje. Minulý rok jsme byli svědky amerických snah o zprostředkování míru, kdy Washington tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k ústupkům, které Zelenskyj odmítal. Trumpův Bílý dům taktéž omezil dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací. Přes to všechno ale Ukrajinci bojují dál.
Dokonce se v posledních týdnech začíná mluvit o tom, že Kyjev začíná mít navrch. Deník The Financial Times píše, jak „Ukrajina obrací situaci ve svůj prospěch“, a server The Free Press se ptá, jestli „Ukrajina vyhrává bez americké pomoci“, abychom uvedli jen dva příklady.
Ukrajinští vojáci na frontě sdělili Financial Times, že morálka je na nejvyšší úrovni za poslední rok. „Ukrajina je v květnu 2026 z vojenského hlediska pravděpodobně v lepší pozici než v květnu 2025 a ruské problémy jsou v roce 2026 systémovější než v roce 2025,“ řekl stejnému listu analytik Franz-Stefan Gady.
Čím to je? Odpovědí jsou drony. Ukrajinci vyšponovali výrobu dronů do předtím nevídaných výšin. Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že v prvních čtyřech měsících letošního roku došlo k nárůstu výroby dronů na krátkou vzdálenost o 441 % oproti celkovému objemu za celý rok 2025, dronů středního doletu o 312 % a těch pro daleký dosah o 53 %.
Pomocí dronů na krátkou vzdálenost vytvořili podél fronty „zónu smrti“, kde likvidují ruské jednotky. Drony středního doletu bombardují nejrůznější sklady a logistické uzly za frontou. A ty dalekonosné ničí infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí.
Špatné situace si všimli i v Rusku. Zájem tam vzbudil článek Vasilije Kašina, ředitele Centra pro komplexní evropská a mezinárodní studia při Národní výzkumné univerzitě. Dochází v něm k názoru, že ukrajinské a ruské síly jsou v podstatě vyrovnané. Proto: „Cíl ‚odstranění protiruského režimu‘ na Ukrajině je v současné fázi v zásadě nedosažitelný bez dlouhodobé úplné vojenské okupace celé země (včetně její západní části). To je pro Rusko technicky nemožné. Tento cíl lze proto považovat pouze za velmi dlouhodobý; v rámci speciální vojenské operace není dosažitelný a nemělo by se o něm hovořit.“
Argumentuje tím, že Rusko by mělo přestat trvat na maximalistických požadavcích a přijmout v podstatě stávající situaci. „Konsolidace území ve prospěch Ruska v souladu s podmínkami dohod z Anchorage spolu se zákazem vstupu Ukrajiny do vojenských bloků, rozmístěním zahraničních vojsk na jejím území a určitými omezeními pro ukrajinské ozbrojené síly by v takovém případě pro nás představovaly příznivý výsledek a plnohodnotné vojenské vítězství,“ píše.
Ďábel by v takovém případě byl v detailech, ale pokud by se Ukrajině podařilo uhájit suverenitu na neokupovaném území, bylo by to vítězství i pro ni.
Samozřejmě je příliš brzy oznámit, že situace se definitivně zvrátila. Během ruské invaze na Ukrajinu jsme zažili již několik takovýchto zvratů. Nejdříve to vypadalo, že Kyjev padne během několika dní, pak přišly vítězné ukrajinské protiofenzivy, které vystřídal pomalý a krvavý ruský postup. Během pár měsíců může být vše jinak.
Ukrajina se také zcela nezbavila závislosti na Západě. Stále odtamtud proudí vojenský materiál. Hlavně ale odtamtud dostává tu nejmocnější zbraň: peníze. Italský vojevůdce Gian Giacomo Trivulzio prohlásil, že k vedení války potřebujete tři věci: peníze, peníze a ještě víc peněz. Bez evropské finanční podpory by se ukrajinská ekonomika zhroutila.
Ukazuje to ale, jak jsou snahy o nějakou kontrolu ukrajinského válečného snažení na dálku kontraproduktivní. Už Bidenova administrativa například omezovala dostřel Ukrajině poskytovaných raket ze strachu z eskalace. Ukrajinci si raději vyrobili vlastní prostředky na zasahování hluboko v Rusku. Omezením své pomoci Kyjevu Američané nezískali žádné nové páky na Zelenského, spíše naopak. Ukázalo se, že má přece jenom v ruce nějaké karty. Protože jde především o ukrajinskou válku za nezávislost a v Kyjevě opravdu nepotřebují Borise Johnsona, aby se rozhodli dále bojovat.
00:07
