„Mně se to stát nemůže.“ Falešní bankéři přitvrzují, oběťmi nejsou jen senioři

Stačí jediný telefonát. Na displeji může být číslo připomínající skutečnou banku, člověk na druhém konci zná vaše jméno, mluví klidně a profesionálně a sdělí nepříjemnou zprávu: někdo se dostal k vašemu účtu, žádá vaším jménem o úvěr nebo se právě pokouší odčerpat peníze. Je třeba jednat okamžitě. Za chvíli může být na telefonu „policista“, pracovník bezpečnostního oddělení banky nebo dokonce údajný pracovník České národní banky. Výsledek může být jediný – peníze zmizí.

Nejde přitom o okrajový problém. Policie letos uvedla, že kyberpodvodů v Česku rychle přibývá a falešní policisté a bankéři patří mezi nejčastější scénáře. Za první čtvrtletí roku 2026 vzrostl počet kyberpodvodů o více než 37 procent. V 80 procentech případů byly podle policejních dat oběťmi ženy, jejich průměrný věk činil 45 let a průměrná škoda dosahovala zhruba tří čtvrtin milionu korun.

Podobný trend vidí i samotné banky. Komerční banka oznámila, že v prvním čtvrtletí letošního roku tvořil vishing, tedy telefonické podvody typu falešný bankéř či policista, 37 procent objemu jí zaznamenaných podvodů. Podle jejího experta Pavla Šaška začínal právě takovým telefonátem každý čtvrtý podvod. Banka upozorňuje, že útočníci své postupy mění podle bezpečnostních opatření bank a dokážou do podvodu zapojit i skutečné bankovní procesy, aby komunikace působila přesvědčivěji.

Jak vysoké mohou být škody, letos ukázal Hradec Králové. Městská Správa nemovitostí Hradec Králové se v červenci stala obětí podvodu, při němž jeden ze zaměstnanců podlehl nátlaku lidí vydávajících se za policisty a pracovníky ČNB. Bez vědomí vedení organizace převedl peníze na cizí účty. Předběžná škoda činila přibližně 46 milionů korun. Podle ředitelky organizace zaměstnanec pod psychickým nátlakem obešel kontrolní prvky a bezpečnostní postupy.

Není to ojedinělý případ. Jihočeská policie 15. července popsala příběh ženy, kterou podvodníci drželi pod tlakem celé tři dny. Falešný policista jí namluvil, že neznámý muž disponuje její notářsky ověřenou plnou mocí a obchází banky s žádostmi o úvěr. Následovala komunikace s údajnými pracovníky bezpečnostních oddělení bank a policisty přes WhatsApp i videohovory. Žena umožnila pachatelům vzdálený přístup k počítači a internetovému bankovnictví a na jejich pokyn posílala peníze ze svých i firemních účtů. Za tři dny přišla o více než čtyři miliony korun.

Pražská policie zase v červenci zveřejnila případ muže, kterému údajný policista oznámil, že se někdo pokouší sjednat úvěr jeho jménem. Další člověk mu přes WhatsApp poslal potvrzení o údajné bezpečnostní schránce s razítkem banky a fotografii bankovního průkazu. Poškozený během zhruba devadesáti minut odeslal téměř 665 tisíc korun. Pachatelé se jej poté ještě pokoušeli přesvědčit, aby si sjednal další úvěr a poslal jim i tyto peníze.

Na Uherskohradišťsku přišla další žena o více než 1,5 milionu korun. Nejprve jí zavolala údajná policistka a tvrdila, že někdo zneužil její osobní údaje k uzavření bankovní půjčky. Poté ji přepojila na údajného pracovníka ČNB. Ten ženu navedl ke stažení aplikace umožňující vzdálený přístup k počítači a následně k převodu peněz do údajného „depozitáře“. Policie přitom uvádí důležitý detail: některé kroky se ženě zdály podezřelé, falešný bankéř jí je však pokaždé dokázal věrohodně vysvětlit.

Není to podvod jen pro „hloupé“

Právě zde padá jeden z nejnebezpečnějších mýtů: že podobnému podvodu může uvěřit jen senior, technicky nezkušený člověk nebo někdo mimořádně důvěřivý. Jihočeská policie po červencovém čtyřmilionovém případu výslovně upozornila, že oběťmi rozhodně nejsou pouze lidé, kteří jsou „hloupí“, a že podveden může být člověk bez ohledu na věk, pohlaví nebo dosažené vzdělání. Policie popisuje pachatele jako profesionálně a naléhavě působící manipulátory, kteří oběti nedají čas se zastavit a přemýšlet.

Totéž potvrzuje Komerční banka. Podle ní se podvody netýkají pouze seniorů nebo méně zkušených uživatelů internetu. Obětí mohou být lidé ve městech, vysokoškoláci i klienti, kteří se v online prostředí dobře orientují. Podvodníci místo technické neznalosti často využívají strach, autoritu a potřebu rychle chránit vlastní peníze. ČSOB dokonce svou osvětovou stránku věnovanou falešným bankéřům otevírá větou: „Myslela jsem si, že mně se to stát nemůže.“ Právě pocit, že podobné triky člověk spolehlivě prohlédne, tak může být sám o sobě rizikem.

Číslo banky na displeji nic nedokazuje

Další problém je, že už nestačí řídit se telefonním číslem. Air Bank ve varování zveřejněném 6. srpna upozornila, že podvodník se může představit jako zaměstnanec banky, znát jméno klienta a na displeji telefonu se dokonce může zobrazit číslo vypadající jako oficiální. Pomocí takzvaného spoofingu lze podvrhnout identifikaci volajícího, takže ani zdánlivě správné číslo banky není důkazem, že skutečně volá banka. Správným postupem je hovor ukončit a zavolat bance samostatně přes její oficiální kontakt.

Air Bank současně upozorňuje na tři typy vět, po kterých je namístě okamžitě zbystřit: požadavek na nadiktování SMS kódu nebo potvrzení operace v aplikaci, výzva k instalaci aplikace údajně potřebné k zabezpečení účtu a požadavek, aby klient o situaci nikomu neříkal a všechno provedl ihned. Banka připomíná, že skutečný pracovník banky po telefonu takové věci nepožaduje.

Podobně konkrétní je Raiffeisenbank. Ta uvádí, že její pracovník se nikdy nebude ptát na zůstatky na účtech, limity karty ani CVC kód, nebude chtít potvrzování plateb v aplikaci, převod peněz na jiné účty, instalaci programu pro vzdálený přístup ani předání hotovosti kurýrovi. Pokud si klient není jistý, banka doporučuje zavěsit a sám zavolat na její oficiální linku.

A ještě jedno pravidlo, které je dobré zapamatovat doslova: žádný „bezpečný účet“ neexistuje. MONETA na svém bezpečnostním webu upozorňuje, že při vishingu se falešný bankéř snaží oběť vystrašit tvrzením, že její peníze jsou v nebezpečí, a přimět ji k převodu na údajně bezpečný účet nebo k výběru hotovosti. Banka výslovně uvádí, že žádný bezpečný či „vnitřní“ účet určený k podobné záchraně financí neexistuje.