Okamura odmítá výtky části AfD kvůli sudetským Němcům. O Benešových dekretech mají strany dohodu
Oficiální postoj Alternativy pro Německo (AfD), tedy partnerské strany českého hnutí SPD, je, že se nebude vracet do minulosti a že se bude soustřeďovat na budoucnost. Pro Echo24 to řekl šéf SPD a předseda sněmovny Tomio Okamura s tím, že AfD písemně potvrdila, že se nebude stavět proti Benešovým dekretům. Výroky některých jednotlivých představitelů AfD, kteří ostře kritizují postoj české vlády a SPD ke sjezdu sudetských Němců v Brně, označil Okamura za nepřijatelné. O sjezdu sudetských Němců bude znovu ve čtvrtek jednat sněmovna.
Například předseda mládežnické organizace AfD s názvem Generation Deutschland a poslanec spolkové země Braniborsko, Jean-Pascal Hohm, na Instagramu uvedl, že dnešní německo-české porozumění je velkým úspěchem, zvláště po pro oba národy tak těžkých časech druhé světové války. „Právě vlastenecké síly v obou zemích by měly mít zásadní zájem na tom, aby byly národní předsudky definitivně překonány. Problémy, před nimiž stojí Praha a Berlín, jsou totiž podobné: demografické změny, migrace, vzdělávání mládeže, sociální a vnitřní bezpečnost, potřeba dohánění v digitální oblasti a tak dále,“ uvedl Hohm.
„O to politováníhodnější je, když právě ty síly, které se cítí být zavázány silné a suverénní Evropě, instrumentalizují rány minulosti, aby ztížily nebo dokonce zabránily neškodnému a smířlivému setkání umírněných sudetských Němců a jejich potomků,“ dodal Hohm.
„Vyzýváme vlastenecké síly v České republice k rozvaze. Je zapotřebí klidný, věcný a umírněný přístup ke společné historii. Paušální podezírání hostů Sudetoněmeckého dne je nepřípustné. Německo-české porozumění nesmí být zneužíváno k vnitropolitickému zviditelňování a pěstování vzájemného odporu,“ dodal Hohm s tím, že AfD je připravena na konstruktivní debatu s partnery, kteří podporují Evropu suverénních národů, což je mimo jiné také název frakce, v níž spolu AfD a SPD sedí.
Poslanec Bundestagu za AfD Christoph Grimm na Facebooku uvedl, že vzájemné porozumění mezi oběma zeměmi je naléhavá potřeba. „Naše země stojí před podobnými problémy a nepomůže nám žádné podezírání, žádná polemika namířená proti účastníkům Sudetoněmeckého srazu. Svým skromným hlasem vyzývám české vlastence k zamyšlení a při této příležitosti vzdávám hold německé kultuře v někdejších Sudetech, jejím lidem, našim krajanům a jejich těžkému osudu,“ napsal Grimm.
Šéf SPD Okamura deníku Echo24 řekl, že AfD na celostátní úrovni odmítá návrat do minulosti a poukázal na deklaraci v ústavujícím dokumentu tehdejší frakce ID, v níž stojí, že se členové frakce budou soustřeďovat na budoucnost a spolupráci místo zaměření na problematickou minulost. „Já jsem tehdy řekl, že SPD nemůže být ve frakci s někým, kdo by zpochybňoval Benešovy dekrety,“ řekl Echu Okamura.
Dodal, že kritika Benešových dekretů tedy není celostátním postojem AfD, stejně jako kritika postoje české vlády ke sjezdu sudetských Němců. „Oficiální linie AfD je, že se nebudou vracet do minulosti. Oni ví, že je pro nás nepřijatelné. Pakliže nějaký lokální člen něco někde vykřikne, nebo něco někde v tomto smyslu řekne, to u nás v Česku také jednotliví poslanci velkých stran občas něco řeknou, ale neznamená to, že je to politický program té strany. Nechci hodnotit výrok jednoho z deseti tisíců členů té strany, ale pro mě je to samozřejmě nepřijatelné,“ uvedl Okamura.
Dodal, že tehdejší předseda AfD Jörg Meuthen v době, kdy SPD s AfD vstupovala do zmíněné frakce, nekladl vůči Okamurově pozici žádný odpor. „Měli jsme to hotové během třeba dvou týdnů. Na úrovni vedení stran žádná debata v tomto směru nyní neprobíhá, protože jejich oficiální postoj je písemně daný a oni vědí, že pro mě je neakceptovatelné spolupracovat s kýmkoliv, kdo má v programu zrušení Benešových dekretů,“ popsal své stanovisko Okamura.
Obtížná spolupráce stran, které hájí zájmy svých vlastních národů
Vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová, která se zaměřuje na roli německy mluvících zemí v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou, pro Echo24 řekla, že zásadní úskalí debaty o sudetských Němcích spočívá v tom, že dopředu nahlášenou akci občanské společnosti zneužívají vládní strany ke své agitaci extrémistické síly a zcela uměle z ní vytvářejí politický problém.
„Kritika této akce, která pochopitelně ve svobodné společnosti zaznívat může, se navíc bohužel nese v agresivním duchu. Historicky byly vztahy mezi Českem a Sudetoněmeckým krajanským sdružením velmi napjaté. Tato organizace však již před deseti lety ze svých stanov vyškrtla majetkové požadavky vůči Česku a její současné vedení i členstvo se zasazuje o smíření mezi Čechy a Němci. Dalším krokem na této cestě má být právě konání Sudetoněmeckého dne v Brně,“ uvedla Lizcová.
Německé ministerstvo zahraničí podle ní velmi pochopitelně sdělilo, že se k plánované akci v Brně vyjadřovat nebude. „Nemá s ní totiž nic společného – jedná se o iniciativu občanské společnosti. Podobně tuto akci ještě počátkem letošního roku hodnotil i český premiér Andrej Babiš. Téma zpolitizovali jeho koaliční partneři, zejména SPD. Česká i německá vláda se již před téměř 30 lety zavázaly v takzvané Česko-německé deklaraci, že nebudou zatěžovat vzájemné vztahy politickými a právními otázkami plynoucími z traumatické minulosti. Současná vláda bohužel v duchu tohoto dokumentu nejedná a nesnaží se o vysvětlování a uklidnění situace. Kriticky ale vidím i postoj opozice, která oznámila, že se tento týden nezúčastní debaty o daném tématu na půdě poslanecké sněmovny. Vzdává se tak šance nechávat zaznít konstruktivním a smířlivým hlasům, které jsme z jejích řad zaznamenali v minulých dnech,“ řekla Lizcová.
Současná slovní přestřelka mezi AfD a SPD, které jsou v Evropském parlamentu shodně členy Skupiny Evropa suverénních národů podle ní naznačuje, jak je obtížné udržet spolupráci mezi stranami, z nichž každá se snaží zejména o prosazování vlastních národních zájmů. „Tyto zájmy totiž pochopitelně jdou částečně proti sobě. Je paradoxní, že SPD má blízko k AfD, která jako jediná politická síla v minulých letech prosazovala zrušení tzv. Benešových dekretů. Sudetoněmecké krajanské sdružení se od AfD naopak jasně distancovalo. Myslím, že AfD a SPD spíše spojuje odpor proti tradičním demokratickým stranám, liberálním hodnotám, vstřícné migrační politice a hlubší evropské integraci, než nějaké pozitivní body, které by jejich politici chtěli společně prosadit,“ dodala expertka z FSV UK.
