Hormuz jako rozbuška. Zdražit mohou energie i hnojiva, Katar varuje před „sražením světových ekonomik“
HORMUZSKÝ PRŮLIV
Uzavření Hormuzského průlivu, jednoho z nejcitlivějších míst světové energetiky, vede zatím k prudkému růstu cen plynu a ropy a produktů z nich. Dopad by však mohl být mnohem širší. Katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi varoval, že pokračující konflikt by mohl srazit světovou ekonomiku. Předpokládá, že v Blízké době export energií kromě Kataru, který zastavil export LNG, zastaví i další státy. Zastavení námořní dopravy se přitom nedotýká jen plynu a ropy, ale i například močoviny či síry důležitých při výrobě hnojiv.
Írán na začátku týdne pohrozil uzavřením průlivu, ale blokáda nenastala. Přesto se doprava v úzkém hrdle světové ekonomiky téměř zastavila. A to kvůli vysokému nárůstu pojištění lodí. Spojené státy se sice tento týden pokusily situaci zmírnit návrhem na dotace pojistného pro lodě proplouvající průlivem, podle přepravních společností je ale plán zatím příliš vágní a nepřesvědčivý.
Katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi varoval, že energetická krize vyvolaná konfliktem s Íránem může „srazit světové ekonomiky“. Podle něj by se během několika týdnů mohli producenti v Perském zálivu kvůli válce dostat do situace, kdy budou nuceni omezit či zastavit produkci. Cena ropy by v takovém případě mohla vystoupat nad 150 dolarů za barel, což by výrazně zasáhlo globální hospodářský růst. Katar, druhý největší producent zkapalněného zemního plynu na světě, už nyní zastavil produkci ve svém klíčovém závodě Ras Laffan po íránském dronovém útoku a upozorňuje, že i při okamžitém konci bojů by návrat dodávek na běžnou úroveň trval týdny až měsíce. Kromě produkce LNG v Kataru skončila také produkce na ropném poli Sarsang v Iráku.
Krátce po 16:00 SEČ v pátek byl barel Brentu dražší o více než šest procent a obchodoval se přibližně za 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu vykazovala růst o více než osm procent k 87,80 dolaru za barel.
List The Wall Street Journal (WSJ) informoval, že Kuvajt začal omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu došly kapacity pro uskladnění nahromaděné ropy. V posledních dnech se také objevují obavy z vlivu cen ropy na inflaci, pokud by válka trvala delší dobu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až 11 milionů barelů denně.
Hormuzský průliv představuje úzké hrdlo světového energetického systému. Úzký průliv mezi Íránem a Ománem je jedním z klíčových „chokepointů“ globální energetiky. Proudí jím pětina světové spotřeby ropy a zhruba čtvrtině námořního obchodu s ropou. Problém je to i pro obchod s plynem podle IEA proplouvá průlivem přibližně 20 % světového exportu LNG. Takto rozsáhlé narušení provozu průliv dosud ve své historii nezažil.
Hormuzský průliv je přitom klíčovým dodavatelem ropy a plynu především pro Asii. Katar a Spojené arabské emiráty totiž zajišťují téměř veškerý dovoz LNG do Pákistánu a Bangladéše a více než polovinu dovozu do Indie. Pákistán a Bangladéš jsou přitom zvlášť zranitelné, protože mají jen omezené zásoby plynu a malou flexibilitu při nákupech na trhu. Importem skrz Hormuz Pákistán pokrývá přes 90 % svého importu. V případě výpadku by podle analytiků mohlo dojít spíše k rychlému omezení spotřeby v energetice než k agresivním nákupům na spotových trzích.
Výraznou expozici má také Indie, která dováží z regionu Perského zálivu více než polovinu svého LNG a zhruba 60 procent ropy. Japonsko a Jižní Korea jsou na dodávkách ropy z Blízkého východu závislé ještě více, i když jejich závislost na LNG z Perského zálivu je nižší.
Velmi zranitelná je také Čína, největší světový dovozce ropy a plynu. Téměř polovina jejích dovozů ropy v prosinci minulého procházela právě Hormuzským průlivem. Je také největším odběratelem íránské sankcionované ropy. Peking proto vyzval všechny strany konfliktu, aby okamžitě zastavily vojenské operace a zajistily bezpečnost plavby v oblasti.
Podle katarského ministra al- Kaabiho však dopadne krize tvrdě i na Evropu, protože asijští odběratelé obvykle dokážou přeplatit evropské zákazníky a získat větší část omezených dodávek plynu. Evropa odebírá přibližně 15 % své spotřeby LNG z Kataru. „Všem porostou ceny energií. Některé produkty začnou chybět a vznikne řetězová reakce továren, které nebudou schopny dodávat,“ uvedl al-Kaabi.
Evropu by také mohlo výrazně zasáhnout zastavení transportu dalších surovin. Hormuzským průlivem se vyváží také přibližně třetina procent světových dodávek surovin pro výrobu hnojiv, například močoviny, čpavku nebo síry. Jejich ceny proto začínají růst spolu s cenami energií.
To může mít přímý dopad i na ceny potravin. Výroba hnojiv je totiž energeticky náročná a ve velké míře závisí právě na zemním plynu. Pokud zároveň zdražují suroviny i energie, tlak na ceny v zemědělství se rychle násobí. „Skutečnou rozbuškou ale není ropa, nýbrž hnojiva. Přes Hormuz teče 35 % světového exportu močoviny, která je základem pro polovinu světové produkce potravin. Pokud hnojiva nedorazí na pole včas, výnosy na severní polokouli klesnou o polovinu. Ceny potravin byly v minulosti mnohokrát politickou rozbuškou,“ uvedl hlavní ekonom české spořitelny David Navrátil.