Nikdo s námi nejednal, nový zákon nadržuje ČT a rozhlasu, stěžují si média

Pomalu každým dnem přibývá kritiků takzvané velké mediální novely, která mimo jiné mění dosavadní výši koncesionářských poplatků za Českou televizi a rozhlas. Zástupci komerčních médií se v úterý na tiskové konferenci připojili k firmám a avizovali, že se chtějí obrátit na poslance a senátory s návrhem na zastavení projednávání návrhu zákona. Požadují změny návrhu, které vzejdou z odborné diskuse s komerčním sektorem.

Shodli se na tom představitelé soukromých televizí, rádií i on-line vydavatelů. Na dnešní tiskové konferenci to sdělili zástupci televizí Nova a Prima, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, společnosti Media Bohemia, Sdružení pro internetový rozvoj, Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů.

Uvedli, že novelu, která mimo jiné zvyšuje televizní a rozhlasový poplatek, s nimi předkládající ministr kultury Martin Baxa (ODS) neprojednal a přitom podle nich povede k porušení rovnováhy na trhu ve prospěch veřejnoprávních médií.

Ministerstvo kultury, které návrh zákona zaštiťuje, reagovalo tím, že si je výtek vědomo, teď ale věc nechce komentovat. Problémem přitom není ani tak nová výše poplatků, jako spíše záměr rozšířit je na všechny, kteří vlastní počítače, tablety nebo chytré telefony s připojením k internetu, a také nutnost platit dle počtu zaměstnanců či zařízení. Více jsme psali zde.

Minulý týden skončilo meziresortní připomínkové řízení novel zákonů o ČT, ČRo a koncesionářských poplatcích a po jeho vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny. Novely mimo jiné počítají se zvýšením televizního poplatku ze 135 na 160 korun a rozhlasového o desetikorunu na 55 Kč měsíčně, zároveň by se skupina povinných poplatníků měla rozšířit například na vlastníky chytrých mobilů. Návrh naopak neobsahuje žádné nové omezení reklamy na veřejnoprávních médiích, což třeba Asociace online vydavatelů (AOV) kritizuje.

„AOV nechce nikterak komentovat navrhovanou výši koncesionářského poplatku pro veřejnoprávní média. V diskusi o výši poplatku nám však zásadním způsobem absentují odpovědi na základní otázky spojené s veřejnou službou. Hlavní otázkou je, co definujeme jako veřejnou službu a co nikoliv. Tedy, co mají veřejnoprávní média ve své tvorbě pokrývat a co nikoliv. I přes několik novel zákona o ČT a ČRo vnímáme tuto otázku jako nevyřešenou a to především z důvodu nových možností šíření obsahu směrem k příjemcům v digitálním věku,“ uvedla asociace.

Podle generálního ředitele Primy Marka Singera zástupci komerčního sektoru již vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. Ministerstvo podle něj nepředložilo analýzu, k čemu Česká televize a Český rozhlas prostředky z navýšení poplatků potřebují a na co je použijí. „Neuskutečnila se diskuse, jaké jsou požadavky pro veřejnoprávní službu v tom či onom mediatypu,“ dodala předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová.

Zvyšování poplatků podle generálního ředitele Novy Daniela Grunta povede k destabilizaci mediálního trhu, protože navýší disponibilní prostředky České televize a Českého rozhlasu, což zlepší jejich pozici při výrobě pořadů, povede to ke zvýšení cen a ovlivní i pracovní trh. Více obsahu pak může mít vliv na sledovanost či poslechovost a negativně ovlivnit příjmy komerčních vysílatelů z reklamy. Již nyní jsou přitom příjmy z rozhlasových poplatků ČRo vyšší, než příjmy z reklamy celého rozhlasového trhu. ČRo má na něm přitom podle poslechovosti pouze třetinový podíl.

Návrh podle předsedy výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michala Hanáka bude znamenat nerovnou soutěž v on-line prostředí, protože veřejnoprávní média již nyní vyrábí specifický obsah pro internet a v případě přijetí návrhu se výrazně zvýší jejich rozpočty v této oblasti, kde konkurují komerčním subjektům bez jakékoliv regulace. Nemají přitom nijak definovanou veřejnoprávní službu v on-line prostředí.

Zvýšení televizního poplatku má České televizi přinést zvýšení jejího sedmimiliardového rozpočtu o 1,3 až 1,5 miliardy korun. V případě dvou miliard u Českého rozhlasu jde o navýšení zhruba o 600 milionů korun ročně. Podle Singera nikdo neřekl, na co přesně budou tyto prostředky využity. „Nelze veřejnoprávním médiím vypsat bianco šek, ale nejdříve je potřeba definovat poslání veřejné služby v ČR z toho dopady na veřejnoprávní i soukromá média,“ podotkl.