Současná krize NATO je vážná, říká Landovský. Proč jsou Trumpova slova zlomová?

Současná krize NATO je bohužel vážná, jde o zásadní moment a to, jak si s ním poradíme, rozhodne naši bezpečnost a možná i globální rovnováhu sil. Pro Echo24 to řekl někdejší český velvyslanec při NATO Jakub Landovský a popsal důvody, kvůli kterým považuje slova amerického prezidenta Donalda Trumpa za zlomovou událost. Mezi ně řadí třeba vzájemnou nedůvěru mezi USA a Evropou, ale také to, že Evropa již není pro USA hlavním strategickým prostorem.

Americký prezident Trump na začátku dubna podle agentury Reuters uvedl, že vážně uvažuje o stažení Spojených států ze Severoatlantické aliance. Důvodem je podle něj neochota dalších členských států NATO podpořit americké cíle ohledně Íránu. O možnosti stáhnout USA z NATO Trump také hovořil s britským deníkem The Daily Telegraph. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin. Trump v minulosti alianci bez USA označil za papírového tygra a evropské spojence za zbabělce.

Minulý týden se snažil v Bílém domě reputaci partnerských států zachránit generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil Rutte a připomněl rovněž historické rozhodnutí členů aliance na loňském summitu v Haagu, kde se zavázali přispívat na obranu pěti procenty HDP. Podle Rutteho přechází NATO od „nezdravé závislosti na Spojených státech na transatlantickou alianci založenou na skutečném partnerství“. Podle ale jiných zdrojů rozhovor neproběhl tak hladce a Trump vyjádřil značné rozčarování z Aliance.

Ve stejný den agentura Reuters informovala, že Trump se svými poradci jednal o možnosti stáhnout část vojáků USA z Evropy z důvodu neochoty pomoci zabezpečit Hormuzský průliv a také proto, že se mu nepodařilo získat Grónsko. Role Donalda Trumpa vyvolává spory i v Česku, kdy prezident Petr Pavel uvedl, že Trump udělal v posledních týdnech pro rozpad NATO více než ruský prezident Vladimir Putin za několik let. Tento výrok vyvolal další vlnu sporů mezi Hradem a Černínským palácem.

Někdejší velvyslanec ČR při NATO Landovský, který nyní působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, v komentáři pro Echo24 řekl, že každodenní příval katastrof otupil naši schopnost strategicky myslet a rozlišovat podstatné události od šumu každodennosti. „Současná krize NATO je bohužel vážná. Jde o zásadní moment: to, jak si s ním poradíme, rozhodne o naší bezpečnosti a možná ovlivní i globální rovnováhu sil,“ uvedl Landovský s tím, že slova amerického prezidenta Trumpa indikují zlomovou událost ze čtyř důvodů.

Prvním z nich je, že americké výhrady vůči Evropě nejsou nové. „Evropa se po desetiletí veze na amerických garancích a Donald Trump to kritizuje dlouhodobě. Generální tajemník Rutte se snaží USA přesvědčit, že evropská adaptace na válku na Ukrajině i plnění úkolů konvenční obrany jsou dostatečné. Jenže nejsou. Ani po čtyřech letech neumíme nahradit klíčové americké schopnosti, které drží stabilitu ukrajinské fronty. Obranné výdaje sice rostou, ale ne dost rychle, a navíc nás brzdí kapacitně slabý a strukturálně neefektivní evropský obranný průmysl,“ řekl dále Landovský.

Druhým důvodem je podle něj to, že Evropa už není pro USA hlavním strategickým prostorem. „Za studené války to bylo jinak. Dnes není hlavním vyzyvatelem Rusko, ale Čína. Pro americkou strategii je proto prvořadý Indopacifik, pak Blízký východ a teprve nakonec Evropa. Ta má být v rámci NATO a pod americkým jaderným deštníkem schopna ubránit se Rusku v konvenční válce sama,“ míní Landovský.

USA už zároveň podle něj nemají přebytek sil pro Evropu. „Američané potřebují své vojáky a kapacity především v Pacifiku. To samo o sobě mění poměr sil i očekávání vůči Evropě,“ míní někdejší velvyslanec. Posledním a největším problémem je podle něj oboustranná nedůvěra.

„Elity na obou březích Atlantiku selhávají a místo strategické shody často přicházejí vzájemné urážky. Nedůvěra se naplno ukázala i v odmítnutí podílet se na amerických plánech na obnovu a stabilizaci svobodné plavby v Hormuzské úžině. Právě tady dnes leží rozbuška, kterou živí nedůvěra na obou stranách,“ vysvětlil Landovský.

„Překonat to nebude lehké. A budu jedině rád, pokud se mýlím. Přesto si myslím, že bychom si měli přiznat jednu věc: starý řád skončil a nový budou jako vždy budovat ti, kdo v současné krizi posílí své mocenské postavení. NATO vzniklo v rámci poválečného řádu a v reakci na kataklyzma druhé světové války a bylo ukotveno v Chartě OSN. Spojené národy dnes už navzdory ambicióznímu názvu organizace nedokáží vůbec regulovat použití síly v mezinárodním řádu a NATO bez USA samo bezpečnost Evropy nezajistí,“ domnívá se Landovský a dodává, že budoucí svět bude patřit těm, kdo vědí, kdo jsou jejich spojenci, a jsou schopni své postavení hájit silou.

S jistou dávkou zjednodušení, je situace dnes následující: „Čína má strategické partnerství s Ruskem. Írán a Severní Korea přímo pomáhají Rusku v agresi proti Ukrajině. Moskva pomáhá Teheránu proti Washingtonu a Tel Avivu. USA jednají s Ruskem i Ukrajinou. My Evropané nejednáme s nikým. A co je horší, nemáme jasno ani v tom, kdo je náš spojenec, ani plán a zdroje pro situaci, kdy bychom zůstali bez spojenců.“

„Tvářit se, že uzavření Hormuzu není náš problém, je krátkozraké. Samozřejmě že je — a lidé to vidí i u čerpacích stanic. Proto si zkusme nejdřív sami pro sebe odpovědět na jednoduchou otázku: kdo je náš spojenec? Já osobně nemám sympatie k Íránu, Severní Koreji ani Rusku. Čínští komunisté s námi zacházeli tak, že zvyšovali naši závislost na Číně a bez skrupulí si přivlastňovali naše duševní vlastnictví. Přes všechny výhrady si proto neumím s plnou vážností vybrat nic jiného než spojenectví s USA a korektní vztahy s Indií. Obchod s Čínou nesmí fungovat jednostranně a nesmí ohrožovat naši bezpečnost,“ uvedl dále Landovský.