Společnost ztratila pud sebezáchovy. „Mějte děti, buďte spolu – a nekalkulujte!“

Pracovní název při přípravě tohoto Salonu byl „Tahle země není pro mladý“, bráno nikoli jako hodnotící soud, ale jako popis. V České republice, ale i jinde na světě dochází k výraznému stárnutí společnosti. Souběžně tu najdeme dva jevy: na jedné straně dramatický propad porodnosti – v posledních letech u nás úhrnná plodnost padá jako kámen. A na té druhé rostoucí délku dožití a zvyšující se podíl seniorů v populaci, což se v horizontu deseti až patnácti let bude ještě násobně zhoršovat s tím, jak početná generace Husákových dětí začne odcházet do důchodu. Věková skladba občanstva se bude zrcadlit i v politice: už nyní silný hlas seniorů bude ještě mohutnět a mladší ročníky budou tahat za čím dám kratší konec provazu.

O tom, jakož i o spřízněných okolnostech jsme diskutovali s Danou Hamplovou, profesorkou sociologie, která se zaměřuje na kvantitativní metody a témata rodiny, zdraví a náboženství, s Cyrilem Svobodou, vysokoškolským pedagogem, bývalým předsedou KDU-ČSL, někdejším místopředsedou vlády a mnohonásobným ministrem, a s Janem Gregorem, právníkem a současným vedoucím poradců na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

O „zhoubném stárnutí populace“ jsem poprvé slyšel na střední škole, což bylo před dvaceti lety. Dnešní titulky v médiích znějí naléhavě, ale jde skutečně o věc tak zásadní? Není to nakonec vývoj, na který si nějak zvykneme, jako jsme si zvykali i doposud?

Hamplová: Dá se na to dívat pozitivně i negativně, ale začnu pohledem optimističtějším. Možná to přeháníme s naší potřebou populaci neustále nějakým způsobem regulovat a kontrolovat, aby byla stabilní. Historicky populace nikdy stabilní nebyla. Máme období, kdy z nějakého vnějšího důvodu prudce zestárla, například morové rány ve středověku, což není příliš známo. A mimo jiné i jeden z argumentů pro to, proč zaniklo nevolnictví a nastala průmyslová revoluce, byl radikální pokles v množství pracovní síly. Takže tam to vedlo k dobrému vývoji a snad i tady lze být optimistou a říct, že se možná zabýváme problémem, který ani nemusí nastat. Zároveň mi přijde poněkud paradoxní, že na jednu stranu řešíme nedostatek pracovní síly, ale pak je tu vedlejší proud, jenž říká, že přichází umělá inteligence a bude nám hrozit masová nezaměstnanost, protože pro lidi zkrátka práce nebude. Je tedy možné, že řešení se najde úplně přirozeně. Samozřejmě to ale může také mít mnohá negativa.

Čili ubude lidí, nastoupí roboti a všechno to bude nějak fungovat dohromady.

Hamplová: Myslím si, že společnost je v něčem mnohem flexibilnější, než si představujeme v demografických tabulkách.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.