Je zbytečné každý rok projednávat pozici k euru. Není důvod o tom mluvit, říká Babiš

Vláda už nebude každoročně zpracovávat zprávu o připravenosti k přijetí společné evropské měny. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je vytváření zpráv zbytečné, když současný kabinet nechce euro v Česku zavádět. Podle představitelů opozice tak vláda ruší jeden z dokumentů, které mají transparentně ukazovat stav veřejných financí a ekonomickou situaci země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a dodává, že ministerstvo bude zprávu vypracovávat dál, jen ne každý rok, protože by to nedávalo smysl. Podle České národní banky (ČNB) Česko v příštím roce poruší jedno z maastrichtských kritérií, konkrétně maximální míru deficitu veřejných financí na úrovni 3 % HDP.

„Je zbytečné každý rok projednávat pozici k euru, my euro nechceme. Příští vláda ať si to vyřeší v prvním čtvrtletí 2030, za nás není důvod o tom mluvit,“ řekl Babiš. Zároveň kritizoval Českou národní banku (ČNB) za to, že udržuje úrokové sazby vyšší než v eurozóně. ČNB minulý týden rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, v eurozóně je dvě procenta.

Rozhodnutí kabinetu kritizuje opozice. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib například na síti X uvedl, že ve skutečnosti mizí dokument, který ukazuje i stav zadlužování a ekonomické kondice Česka. „Zrušit pravidelnou analýzu není technikálie. Je to politický signál. Vláda nechce, aby se každý rok veřejně hodnotilo, zda Česko splňuje ekonomická pravidla, která mimo jiné odhalují i stav veřejných financí,“ napsal Hřib.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci uvedla, že ministerstvo financí bude materiál zpracovávat dál, ale ne každý rok. „Proč taky, když naše vláda euro přijímat nebude a nebude činit ani žádné kroky směrem k němu? A laskavě nám nepodsouvejte své nesmyslné domněnky a mystifikace… Cílem dokumentu rozhodně nebylo sledovat veřejné finance a jeho vytváření či nevytváření fakt nemá na jejich sladěnost s eurozónou naprosto žádný vliv,“ reagovala ministryně.

„Sledovat, hodnotit a informovat o vývoji veřejných financí bude MF samozřejmě nadále prostřednictvím svých publikací jako je Fiskální prognóza, Fiskální výhled či Makroekonomická predikce. Plnění maastrichtského kritéria veřejných financí bylo vždy sledováno primárně v rámci procesu komunikace ČR s Evropskou komisí v rámci Evropského semestru, a tam se nemění vůbec nic,“ dodala Schillerová.

Zprávy vypracovávaly společně ministerstvo financí a ČNB. Hodnotily v nich plnění maastrichtských kritérií pro zavedení eura i míru sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. V oblasti sladěnosti zprávy opakovaně konstatovaly velkou ekonomickou provázanost české ekonomiky s eurozónou, upozorňovaly ale na významné cenové i mzdové rozdíly i na odlišnou citlivost vůči ekonomickým šokům vzhledem k vyššímu podílu průmyslu v českém hospodářství.

Maastrichtských kritérií je pět. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.

Česko se zavázalo přijmout euro při svém vstupu do EU v roce 2004, pro zavedení společné měny ale není stanoven žádný termín. Euro v současnosti využívá 21 z 27 členských zemí unie, jako poslední ho zavedlo letos Bulharsko.

Deficit překročí podle ČNB příští rok 3 % HDP

Podle ČNB stát v příštím roce poruší jedno z maastrichtských kritérií, tedy zmíněný deficit veřejných financí, který by měl v příštím roce zvýšit na 3,1 procenta, což by bylo porušením vládního závazku, k němuž se kabinet upsal v programovém prohlášení.

„Bereme vážně to, že v poslední prognóze centrální banky ČNB sama říká, že nevěří, že se vládě podaří udržet schodek pod těmi magickými třemi procenty. Centrální banka říká, že to bude přes,“ uvedl v této věci podle České televize šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ten spočítal, že v případě tříprocentního deficitu veřejných financí by mohla vláda v příštím roce předložit schodek ve výši 356 miliard.

Sama Schillerová odmítá, že by deficit překročil tříprocentní hranici. Pro Echo24 v reakci na dotaz, zda si uvolněním rozpočtových pravidel vláda otevřela dveře k deficitu až 400 miliard v příštím roce, řekla, že se kabinet bude držet svého závazku. „Vždy platí – a k tomu dávám tři vykřičníky – programové prohlášení vlády, že se budeme držet pod třemi procenty HDP, abychom dodržovali maastrichtská kritéria,“ uvedla Schillerová s tím, že Hampl ve své kritice přístupu vlády Andreje Babiše (ANO) postupuje velmi neseriózně, neboť měl protestovat, když kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil, že v příštím roce má být deficit 150 miliard korun a o rok později 126 miliard.

Z loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že v české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku byly dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí.