Kreativní účetnictví Italů narazilo. Stavba mostu na Sicílii není vojenský výdaj
MOST ITÁLIE-SICÍLIE
Projekt mostu na Sicílii nakonec italská vláda nezapočítá jako strategickou stavbu do výdajů NATO. Vláda o tom v minulosti mluvila v souvislosti se vyšším závazkem výdajů na obranu, který vzešel z summitu NATO Haagu. K takovému plánu se ostře vyjádřil velvyslanec USA při NATO Matt Whitaker, podle něhož nemá most žádnou strategickou hodnotu. Krátce nato italské ministerstvo dopravy uvedlo, že nakonec nepočítá se započtením mostu do vojenských výdajů. Ozývaly se i hlasy o „kreativním účetnictví“ či "oportunismu". Informuje například Bloomberg či Defense News.
Na červnovém summitu v Haagu se členské státy NATO zavázaly zvýšit do roku 2035 své výdaje na obranu na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta musí jít přímo na armádu – zbraně, vojáky a vojenskou techniku. Zbývající 1,5 procenta má jít na investice do infrastruktury související s obranou.
Právě do této kategorie se část italských politiků, v čele s vicepremiérem a ministrem dopravy Matteem Salvinim, pokusila zařadit i most, který má propojit Sicílii s pevninou. „Je zjevně možné hovořit o dvojím využití, protože most by měl význam i z hlediska bezpečnosti,“ uvedl Salvini už v srpnu. Podle dubnového vládního dokumentu má být stavba „strategicky důležitá pro národní i mezinárodní bezpečnost“ a usnadnit pohyb spojeneckých sil.
Salviniho v minulosti podpořil i italský ministr financí Antonio Tajani. „Italům vysvětlíme, že bezpečnost je širší pojem než jen tanky. Abychom toho dosáhli, zaměříme se na infrastrukturu, která má i civilní využití, jako je most přes Messinskou úžinu, který spadá do konceptu obrany, protože Sicílie je platformou NATO,“ řekl v nedávném rozhovoru pro ekonomický deník Milano Finanza ministr zahraničí Antonio Tajani.
Podle italského ministerstva financí by prohlášení stavby za strategicky důležitou zjednodušilo řadu byrokratických procesů i potenciálních soudních sporů s místními samosprávami, které v minulosti výstavbu blokovaly.
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker však dal jasně najevo, že podobné výklady USA nepřijmou. „Hovořil jsem se zástupci některých zemí, které mají velmi široký pohled na výdaje na obranu,“ řekl Whitaker v rozhovoru na strategickém fóru ve slovinském Bledu. Podle něj je důležité, aby státy vzaly závazky z nedávného summitu NATO v Haagu „s vážnou tváří“. Podle něj by peníze neměly jít na mosty, které nemají žádnou strategickou hodnotu.
„Tuto situaci velmi pozorně sleduji,“ řekl. „Na rozdíl od summitu NATO ve Walesu v roce 2014 je tentokrát příjemné, že máme k dispozici mechanismy pro monitorování,“ reagoval na dotaz, zda mluví o mostu na Sicílii.
Po ostrém americkém vyjádření přišlo rychlé ujištění z Říma. „Most přes Messinskou úžinu je plně financován ze státních prostředků a žádné obranné fondy na něj určeny nejsou“, uvedlo nově italské ministerstvo dopravy. „Možné využití zdrojů NATO není v tuto chvíli na pořadu dne, a především není absolutní nutností,“ doplnil resort.
Podle italské investiční banky Equita by výdaje na most v době nejintenzivnější výstavby dosahovaly až čtyř miliard eur ročně, tedy zhruba 0,2 procenta HDP. Zařazení projektu do obranného rozpočtu by proto bylo podle banky „čistě oportunistickým účetním trikem“.
Nápad na most přes Messinskou úžinu není nový. První nápady ohledně stavby mostu sahají až do antického Říma. Ve 20. století o podobném projektu mluvil i italský diktátor Mussolini. Most chtěl také vybudovat bývalý premiér Silvio Berlusconi. Jeho plánované vybudování však už dvakrát zrušily vlády, které po Berlusconim následovaly s odůvodněním, že na něj nejsou peníze. Právě po Berlusconim by měl být most podle Tajaniho pojmenován. Plán počítá s tím, že stavbu provede konsorcium vedené italskou firmou Webuild. Most bude měřit celkem 3,6 km a umožní přepravu silniční i železniční.