Advokátní komora rozhoduje v kauze bitcoin: Dva členové se museli stáhnout

Dva z jedenácti členů představenstva České advokátní komory (ČAK) se nebudou podílet na rozhodování o možném pozastavení výkonu advokacie Kárimu Titzovi, který čelí obžalobě v bitcoinové kauze. Místopředseda komory Lukáš Trojan je současně Titzovým obhájcem v trestním řízení, někdejší člen Ústavního soudu David Uhlíř zase v minulosti působil jako koordinátor ministerstva spravedlnosti pro bitcoinovou kauzu. Oba nyní Echu potvrdili, že se rozhodování nezúčastní. Právě představenstvu dle zákona přísluší rozhodovat o případném pozastavení advokacie v souvislosti s trestním stíháním.

„Samozřejmě, že jsem kolizi řádně notifikoval. Žádného jednání ani rozhodování představenstva v této věci jsem se neúčastnil a účastnit nebudu, neboť jsem vyloučen z rozhodování. Je to naprostá samozřejmost,“ uvedl pro Echo Trojan. Uhlíř odpověděl podobně. „Rozhodování ve věci dr. Titze se pochopitelně neúčastním. Ta otázka je správná,“ sdělil Echu. Organizační řád ČAK s podobnými situacemi výslovně počítá. Z hlasování jsou podle něj vyloučeni členové orgánů komory, u nichž lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti kvůli jejich poměru k projednávané záležitosti nebo k osobám, kterých se týká. Člen je povinen takovou skutečnost bez odkladu oznámit předsedovi příslušného orgánu. Pravidlo platí i pro předsedy a místopředsedy.

Uhlířova role přitom byla výjimečná, do funkce koordinátora objasňování bitcoinové aféry ho tehdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) přivedla v červnu 2025 poté, co kvůli přijetí miliardového daru skončil její předchůdce Pavel Blažek (ODS, pozastavené členství), a Uhlíř měl jako externí poradce mimo jiné dohlížet na transparentnost postupu resortu, seznámit se s časovou osou případu a podílet se na koordinaci externího auditu. Původně měl do konce loňského srpna předložit závěrečnou zprávu, spolupráce s ministerstvem ale skončila už v červenci po vzájemné dohodě a Decroix dokonce oznámila, že žádná závěrečná zpráva ani nevznikne, byť ji původní dohoda předpokládala. Po kritice o dva dny později otočila a řekla, že Uhlíř je připraven zprávu sepsat, přičemž koordinátor následně veřejně uvedl, že Blažek a jeho spolupracovníci nabídku bitcoinového daru přijmout neměli.

Komora čeká na podklad

V Titzově případě je přitom nutné rozlišovat dvě oddělené větve uvnitř komory. Kárné řízení, které s ním ČAK vedla kvůli jeho postupu při převodu bitcoinů od Tomáše Jiřikovského státu, bylo kvůli probíhajícímu trestnímu stíhání pro stejný skutek přerušeno. Kárná komise je samostatným orgánem a má 83 členů. Trojan ani Uhlíř jejími členy nejsou – oba sedí v představenstvu, tedy v orgánu, který řeší jinou otázku: zda Titz může až do skončení trestního případu dál vykonávat advokacii. Zákon totiž umožňuje ČAK pozastavit výkon advokacie člověku, na kterého byla podána obžaloba pro úmyslný trestný čin. Nejde o kárný trest, ani o rozhodnutí o vině, přičemž pozastavení není automatické.

Mluvčí komory Roman Chrenčík Echu již dříve řekl, že pro posouzení věci bude podstatný obsah obžaloby, kterou tehdy ČAK ještě neobdržela. V pátek mluvčí Echu potvrdil, že tento stav trvá, a proto se představenstvo případem zatím nemůže zabývat. Již dříve řekl, že po obdržení obžaloby by se případ mohl dostat na některé z podzimních zasedání. Chrenčík zároveň redakci potvrdil, že Titz splnil svou zákonnou oznamovací povinnost vůči komoře – v zákonné lhůtě oznámil komoře, že mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, a samotné usnesení komoře zaslal. ČAK tak o jeho trestním stíhání ví.

Pozornost kolem Titzova profesního postavení mezitím zesílily i nové podrobnosti z obžaloby. Seznam Zprávy ve čtvrtek napsaly, že podle žalobkyně přijal Titz od Jiřikovského nejméně 40 bitcoinů a 477 etherů, což je další kryptoměna. Možnou trestnou činností tak měl získat nejméně 82,7 milionu korun. Část kryptoměny měl Titz podle obžaloby přesouvat způsobem, který ztížil dohledání jejího původu. Investiční fond na Gibraltaru původně označil prostředky jako „Critical risk“ a spojil je s darknetovým tržištěm Nucleus Market. Po směně bitcoinů na ethereum a dalším rozvrstvení transakcí byly nové adresy při kontrole hodnoceny jako méně rizikové. Titz trestní obvinění odmítá a uvedl, že se cítí nevinen.

Žalobkyně v trestní větvi případu tvrdí, že Titz zorganizoval legalizaci výnosů spojenou s bitcoinovým darem ministerstvu. Navrhuje pro něj osm let vězení, peněžitý trest v desítkách milionů korun a osmiletý zákaz činnosti. Obžalováni jsou také Tomáš Jiřikovský, bývalý ministr spravedlnosti Blažek a jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel. Termín hlavního líčení zatím stanoven nebyl. Na zveřejňování nových částí obžaloby mezitím reagoval také Blažek. Na síti X v týdnu právě Blažek namítl, že podle něj dosud nebyly zveřejněny důkazy o údajné dohodě mezi obžalovanými ani konkrétní zdrojové trestné činy, z nichž měly jednotlivé darované bitcoiny pocházet. Kritizoval rovněž pozornost věnovanou výrokům Jiřikovského zachyceným v soukromých rozhovorech. Podle Blažka podobné informace k objasnění podstaty případu nepřispívají a naopak ji mohou „zatemnit“. Sám obžalobu dlouhodobě odmítá.