Trump jednal strategicky správně, světová válka kvůli Íránu nehrozí, míní bezpečnostní expert

Americký prezident Donald Trump jednal strategicky správně, když Íránu říkal, že mu dává ještě dva týdny na jednání, zatímco útok už byl v tu chvíli nejspíše v pohybu. V pořadu Echo Prime Time to uvedl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodal, že Izrael vede válku na dvou frontách, pozemní v Gaze a vzdušný s Íráne. Propojení konfliktů tak, že by došlo ke světové válce, podle něj nehrozí. Doufá, že se odpověď Íránu bude soustředit na úzkou škálu cílů, nikoliv třeba do Perského zálivu.

Hostem pořadu Echo Prime Time byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, podle něhož je třeba říci, že útoky USA byly chirurgicky přesné. „Nevidíme žádné civilní oběti, hořící nemocnice a tak dále, čeho jsme svědky na Ukrajině,“ uvedl Bříza s tím, že USA počítaly s íránskou odplatou, která nepochybně přijde.

Problém podle něj není jen íránský jaderný program, ale i jeho balistický program. „Vy potřebujete nosič na tu jadernou zbraň, Írán paralelně vyvíjel obojí prakticky celou dekádu. Izrael se proto zaměřil na obě části, proto vidíme bombardování nejenom té jaderné části, ale i cíle spojené s balistickým programem,“ dodal Bříza.

Vyjádřil se také ke slovům polského premiéra Donalda Tuska, který začátkem konfliktu mezi Íránem a Izraelem varoval, že může dojít k velké mezinárodní eskalaci. „Úplný nonsens to není. Máte tu osu Moskva-Teherán-Pchjongjang. Je možné se bavit o něčem větším, ale neviděl bych to nijak dramaticky. Izrael ale vede válku na dvou frontách, pozemní v Gaze a vzdušný konflikt s Íránem. Nemyslím si, ale že by mělo hrozit propojení konfliktů tak, aby došlo ke světové válce,“ řekl Bříza.

Jasným faktem podle experta je, že Írán je jediným nejaderným státem, který obohacuje uran takovým způsobem, který nemá žádné mírové uplatnění. Írán měl měl přes 400 kilogramů obohacenému uranu, zároveň ho měl mít obohacený tak, že by už bylo velmi rychlé ho obohatit na úroveň jaderné zbraně.

Řeší se mimo jiné možnost latentního jaderného potenciálu Íránu. „Stát typu Írán deklaruje, že je schopen vyrobit jadernou zbraň, ale vyrobit ji nechce a chce jednat. Ocitá se tedy v takzvané zlaté zóně. Zlatou zónu nemůžete ale udržovat se státem Izrael, kde by několik málo jaderných zbraní vyhladilo život v Izraeli, přičemž Írán říká, že Izrael nemá právo na existenci. Kdyby Izrael nic neudělal a pletl se, tak by šlo o existenční ohrožení jeho obyvatel,“ dodal Bříza.

Trump říkal Íránu, že se o úderu rozhodne do dvou týdnů, zatímco útok už byl zřejmě v pohybu. „Trump to udělal strategicky správně. Věděl o tom Izrael, ale to si myslím, že je tak všechno, maximálně o tom byly notifikovány státy, přes které letouny prolétaly, ale myslím si, že spíše ne. Jediný, kdo na jisto věděl, že k tomu dojde, byl Izrael,“ míní Bříza.

Dodal, že Írán disponuje raketami středního i krátkého dosahu, které mají ve svém perimetru některé základny Spojených států amerických, ale také Perský záliv, například Spojené arabské emiráty. I proto byl podle něj útok chirurgicky přesný. „USA s možnou odvetou samozřejmě počítaly a disponují protivzdušnou a protiraketovou obranou, například systémy Patriot, ale i další. Je otázkou, co udělá Írán,“ uvedl Bříza a dodal, že doufá, že se Írán zaměří ve své odvětě pouze na úzkou škálu cílů a nebude útočit například na Perský záliv, což by mohlo ochromit světovou ekonomiku.

K možnému převratu v Íránu uvedl, že země se opírá o revoluční gardy, které mají často lepší výzbroj než armáda, podléhají přímo nejvyššímu íránskému vůdci Alímu Chameneímu a jsou připraveni zasáhnout. „Takže ten převrat nebude tak jednoduchý,“ míní Bříza s tím, že Trumpovo rozhodnutí nezabít nejvyššího vůdce způsobilo, že Chamenení se nyní schová tak, že nebude snadné ho najít.