Trump nemá karty

KOMENTÁŘ

Trump nemá karty
Americký prezident Donald Trump Foto: The White House
1
Komentáře
Martin Weiss
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Při sledování války s Íránem je radno zachovávat si rychlou zdrženlivost a nereagovat na každou zprávu hned, jako by jednou provždy fixovala trajektorii, po níž se bude konflikt ubírat. Platí to jistě i pro zprávu New York Times, která s odvoláním na veřejné rozvědné brífinky pro členy Kongresu tvrdí, že americké rozvědky odhadují, že nepříjemně velká část íránských zbraňových systémů zůstala americko-izraelským bombardováním nedotčena nebo nebyla nevratně poškozena. 70 procent mobilních odpalovacích zařízení pro rakety a 70 procent zásob raket, stojí v článku. Íránu zbývá potenciálně až 90 procent podzemních skladišť raket – Američané totiž ve snaze šetřit „bunker buster“ municí často jen zaslepovali přístup do těchto skladišť a Íránci se k nim teď (odhad je z počátku května) postupně dostávají.

 

Každou takovou zprávu je třeba brát s rezervou, u listu jako New York Times je třeba počítat i s politickou agendou. Jenže když v úterý vyšla v tomto deníku zpráva obviňující Izrael z používání cvičených psů na znásilňování Palestinců, mohl se člověk rychle dočíst jinde analýzy, jak absurdní tato zpráva je a o jak nevěrohodné zdroje se opírá. U té zprávy o rozvědné analýze se žádný takový věcný protitlak neobjevil. Nejhlasitější byl prezident Trump, který obvinil šiřitele takových zpráv z velezrady. Koho to uklidní? Asi nikoho, zvlášť když vidí, že Trump nemá co pozitivního říct a snaží se odvést řeč nastolováním takových fantaskních témat, jako že by se Venezuela mohla stát dalším státem USA.

Řekli jsme, že není radno reagovat na každou zprávu hned. Jenže je taky pravda, že válka je zmražená ne od včerejška, ale od 8. dubna – a od té doby Írán neprojevil potřebu ustoupit ve vyjednávání ani o píď. Což opět potvrzuje sám prezident Trump. Americká komunikace od té doby nebyla schopná budit důvěru. Od prezidenta či ministra obrany Hegsetha zaznívalo chvástání ve stylu „Ještě jste neviděli nic“, od nepolitických činitelů, jako je šéf sboru náčelníků štábů Caine, opatrně konstruované formulace s únikovým východem ve stylu „Máme dostatek munice na úkoly, které máme v tuto chvíli“.

Za nejzlověstnější lze považovat, když se američtí mluvčí uchylují ke zprávám založeným na tom, kolik náletů provedli a kolik íránských cílů zničili. Z toho získává nepříjemný pocit každý, kdo jen zběžně něco četl o vietnamské válce. Výčty čísel bez jakýchkoli údajů o tom, jakých strategických výsledků se jimi dosahuje, byl totiž způsob, jakým americké vedení zakrývalo, že je strategicky ve slepé uličce. Úplně nejhorší je iluze vytvářená matoucí přesností. Donald Trump prohlásil, že íránské námořnictvo mělo 158 lodí a všechny jsou zničené. To je hezké a docela dobře to může být pravda, ale Írán si zjevně zachovává schopnost vypouštět do Hormuzského průlivu jakási plavidla. Snad nesplňují definici lodi nebo spadají pod jiné velení než námořnictvo, nicméně do průlivu vyrážejí.

Příznivci války z řad mimo administrativu vyzdvihují takové kroky jako blokádu íránského ropného exportu. Ta jistě může Íránu způsobit velké škody, hlavně proto, že ropu a plyn nemá kde skladovat a bude nucen podstoupit destruktivní omezení těžby. Ale význam tohoto kroku je, zdá se, zatím přeceňován. A už úplně z říše snů jsou opakované návrhy na dodání zbraní do Íránu pro blíže nespecifikovanou vnitřní opozici. Pokud to má být ta příslovečná magická kulka, tak víte, že žádná není. Lze dostat Írán ekonomicky na kolena? Jistěže nakonec lze. Ve válce s Irákem v 80. letech v podstatě kapituloval – jenže to trvalo osm let!

Je trochu ironické, že zatím nejdrtivější zhodnocení momentálního stavu války napsal v časopise Atlantic historik Robert Kagan, což je známý „neocon“, tedy někdo, kdo by měl zásahu proti Íránu fandit. Jenže pro Kagana je klíčové, že nestane-li se něco, zanechá tato válka Írán v silnější pozici v regionu než předtím, Hormuzský průliv přestane být mezinárodní vodní cestou a jeho uživatelé se budou muset dohodnout s Íránem, budou-li se chtít jeho vodami plavit. Všechny země Zálivu, které vsadily svou bezpečnostní strategii na spojenectví s Amerikou, tomu budou muset přizpůsobit svou politiku.

Čerstvý náznak přišel v nejnovější zprávě, že Irák a Pákistán uzavřely s Íránem separátní dohody o přepravě plynu a ropy Hormuzským průlivem. To jen pár dnů poté, co vyšlo najevo, že Pákistán umožnil íránským letadlům skrýt se na jeho letištích před Američany. Tentýž Pákistán zároveň zastával roli prostředníka v amerických jednáních s Íránem. Co to je za velmoc, z níž si Pákistán dělá legraci?

Okno příležitosti je krátké, za chvíli se začnou takhle přizpůsobovat všichni.

×

Podobné články