Opozice kritizuje Klempířův „paskvil“, ten jim vmetl úspory. Babiš má ohrožení nezávislosti za „kecy“

Ve čtvrtek se v Poslanecké sněmovně odehrává mimořádná schůze, přičemž jedním z jejích stěžejních témat navržených opozicí je „ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií“, které spatřují v oznámené změně financování institucí, která má nastat od příštího roku. Zatímco opozice silně kritizuje jak obsah představeného návrhu, tak vystupování ministra kultury, Andrej Babiš (ANO) a Oto Klempíř (Motoristé sobě) kritiku odmítají – podle premiéra opozice debatě vůbec nerozumí a nezávislost spočívá v něčem zcela jiném, ministr kultury pak hovoří o tom, že ne vše musí být napsáno v zákoně, ředitelé institucí musí umět šetřit a návrh ještě může doznat změn.

Ministr Klempíř již ve středu reagoval na některé z výtek, které zazněly dnes v Parlamentu ČR. Ke kritice, že návrh je „nedokvaška, uvedl: „Chci všem připomenout, že už v lednu vznikl legislativní plán, v němž jsem stanovil termín předložení mediální novely na červen 2026. A věděl jsem proč. Kdybychom to totiž šlo podle mého plánu, tak bychom v zákoně už pracovali s daty za rok 2025. Realita je však taková, že dlouhodobý mediální tlak vytvářel zavádějící dojem, že žádný návrh neexistuje a vláda nekoná.“ Klempíř se tak prý rozhodl všechno uspíšit a představit ho už nyní. „Tak, aby mohl začít standardní legislativní proces a věcná debata o něm. Logicky však za těchto okolností musí vycházet všechny výpočty z posledních výročních zpráv, tedy za rok 2024. Novější data nejsou,“ hájil se ministr.

Zároveň uvedl, že se mu nelíbí debata, ve které někteří diskutující říkají, že jakékoliv úspory nebo změny financování znamenají útok na demokracii a nezávislosti médií. Úspory a šetření má ministr kultury za jeden ze standardních úkolů všech odpovědných manažerů. „Předložený materiál je začátkem standardního legislativního procesu. Čeká nás mezirezortní připomínkové řízení, projednávání na vládě a v Parlamentu. Jsem připravený na to, že návrh dozná řady úprav na základě odborné a veřejné debaty,“ reagoval Klempíř na výtky, že v zákoně chybí například zmínka o memorandu, které pro ČT a ČRo přesně stanovuje, co konkrétně mají v rámci veřejnoprávní služby naplňovat.

V návrhu mimo jiné také chybí třeba zmínka o regionálním vysílání, které se v praxi například u ČT projevuje studiem v Brně či Ostravě, u ČRo samostatným regionálním vysíláním ze všech krajů. Klempíř však ve středu novinářům v kuloárech sdělil, že v době internetu regionální redakce vnímá jako zbytečný přežitek. Dle informací Echa také zastává názor, že ne vše musí být napsáno v zákoně a podporuje spíše minimalistickou (předloženou) verzi legislativy. De facto pak mají mít reálné pravomoci zejména Rada ČT a ČRo, respektive více využívat již nyní poměrně široké možnosti, kterém jim návrh nového zákona zachovává.

Babiš podpořil Klempíře

Šéf hnutí ANO vystoupil na čtvrteční mimořádné schůzi, kde se mimo jiné řeší zrušení poplatků na popud opozice, vystoupil jako druhý v pořadí a zastal se Klempíře, o kterém se dlouhodobě spekulovalo, že by pod sebou mohl mít rozkývanou židli. „To, co prezentuje opozice, není žádný útok, žádný dramatický zásah do svobody slova,“ sdělil ve čtvrtek premiér Babiš na plénu sněmovny. „Nikdo je nekontroluje, jen čteme, kam všude jdou peníze. A když se na to někdo zeptá, tak je problém,“ sdělil šéf kabinetu s tím, že pokud by byl ředitelem České televize či Českého rozhlasu, argumentoval by především finančními úsporami. Obavy o nezávislost médií veřejné služby odmítl Babiš jako „kecy“.

„Ano, peníze půjdou z rozpočtu,“ odmítl výtky Babiš s tím, že koalice „bude hledat dodatečné zdroje“. „Nezávislost médií se neodvíjí od toho, zda lidé platí poplatek,“ sdělil premiér s tím. že ta se odvíjí od kontrolních mechanismů, profesních standardů a způsobu práce. Vládní krok přesunout financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, kdy od příštího roku by se jednalo o pravidelný příspěvek v předem dané výši, je podle zástupců STAN, dle aktuálních průzkumů nejsilnějšího opozičního subjektu, „nebezpečnou snahou“ a „bezprecedentním útok na jeden z demokratických pilířů“.

Opozice hrozí obstrukce i potopením ústavní novely

Starostové budou dle vyjádření média veřejné služby bránit a hodlají masivně obstruovat přijetí nového zákona. „Jakmile jednou dojde ke zrušení koncesionářských poplatků, média už vždycky budou závislá na politické vůli a rozmaru těch, kteří budou u moci,“ sdělil na tiskové konferenci před jednáním dolní parlamentní komory předseda Starostů a stínový premiér „Kabinetu budoucnosti“, exministr vnitra Vít Rakušan.

„Babišova vláda si vybrala z těch všech možných variant jednoznačně ten nejhorší způsob financování. Jako absolutní podraz pak vnímám záměr Babišova kabinetu snížit příjmy obou veřejnoprávních institucí celkem o zhruba 1,5 miliardy korun, čímž de facto dojde ke snížení úrovně jejich veřejné služby. Jsem přesvědčený o tom, že Senátem tato změna neprojde,” dodal senátor za Starosty David Smoljak, šéf senátní komise pro sdělovací prostředky. Pro Echo Smoljak uvedl, že „stejně jako v praktickém životě, funguje i v politice systém priorit“.

„Pro mě osobně je prioritou zachování nezávislého a udržitelného fungování médií veřejné služby. Kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu považuji za možný doplněk současných kontrolních mechanismů, ale priorita to určitě není,“ nastínil k faktu, že některé opoziční strany již hovoří o tom, že blokace novely, která by měla hospodaření ČT a ČRo dostat pod kontrolu NKÚ, se může stát prostředkem boje proti současnému rušení poplatků. Právě bod týkající se NKÚ je také zanesen v programovém prohlášení vlády, přičemž na novelu je potřeba ústavní většina, tedy 120 hlasů poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. To sdělil Echu například šéf klubu TOP 09 Jan Jakob.

Nekomunikující ministr?

Opoziční TOP 09 pak na tiskové konferenci kritizovala, že ministr Klempíř, z jehož dílny vládní návrh na rušení poplatků pochází, své kroky nedostatečně vysvětluje. „Předložil návrh podivného paskvilu,“ sdělil senátor Břetislav Rychlík (za TOP 09) s dovětkem, že „ministr by měl umět své politické kroky vysvětlit“. „Vyzývám ho tímto veřejně, ať jde se mnou do jakékoliv veřejnoprávní debaty, aby svůj návrh obhájil,“ sdělil senátor. Že je návrh „ušitý horkou jehlou“ kritizoval na plénu ve čtvrtek i první řečník, předseda ODS Martin Kupka, stínový premiér kabinetu modrých. „Jakým způsobem tohle může přispět k tomu, aby v té zemi reálně fungovala dobře mediální krajina?“ tázal se bývalý ministr dopravy a pokračoval: „Zaznamenali jsme, jakým způsobem útočí opakovaně premiér téhle země na novináře, na některé redakce. Vlastně nevynechá jedinou příležitost při tiskové konferenci, aby někoho z novinářů nenapadl.“ Kritický je i další opoziční subjekt, Piráti. „Vláda nepředstavila žádné garance, že média zůstanou svobodná. Veřejnoprávní média jsou tu pro všechny občany. Nedovolíme vládě je rozložit,“ zdůraznila poslankyně strany Andrea Hoffmannová.