PŘEHLEDNĚ: Přetahovaná o živnostníky pokračuje. Jak rostly odvody OSVČ v posledních letech

Senát minulý týden odmítl návrh na snížení sociálních odvodů pro živnostníky zpět na loňskou úroveň. Novela, kterou prosazuje vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, měla zrušit letošní navýšení minimálního vyměřovacího základu a snížit minimální zálohy na sociální pojištění z letošních 5720 korun na 5005 korun měsíčně. Jádrem sporu je rapidní růst odvodů v posledních letech, který zavedl konsolidační balíček minulé vlády. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už avizovala, že koalice bude usilovat o přehlasování senátního veta.

Senátoři návrh odmítli mimo jiné kvůli obavám z výpadku příjmů důchodového systému a také kvůli tomu, že nižší odvody by znamenaly nižší budoucí státní penze pro samotné živnostníky. Jde o argumenty, které v debatě zaznívají dlouhodobě a často je odmítají i samotní podnikatelé. O konečné podobě změn ale ještě rozhodne Poslanecká sněmovna, která může senátní veto přehlasovat.

Odvody vyskočily během pár let o tisíce

Za prudkým růstem stojí konsolidační balíček bývalé vlády Petra Fialy (ODS), který od roku 2024 postupně zvyšoval minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění OSVČ z původních 25 procent průměrné mzdy až na letošních 40 procent. Minimální vyměřovací základ se tak každý rok zvyšoval o pět procentních bodů.

Zatímco ještě v roce 2015 odváděli živnostníci na minimálních zálohách 1943 korun měsíčně na sociálním pojištění a 1797 korun na zdravotním pojištění, tedy celkem 3740 korun, o pět let později činily minimální odvody 4896 korun měsíčně. Výrazný skok ale přišel až v posledních letech. Jen mezi lety 2025 a 2026 vzrostlo minimální sociální pojištění o 961 korun na letošních 5720 korun měsíčně. Zdravotní pojištění se zvýšilo o 163 korun na 3306 korun měsíčně.

Celkové minimální odvody tak letos dosahují 9026 korun měsíčně, což představuje meziroční nárůst o 1124 korun. Ve srovnání s předchozími lety jde o výrazně rychlejší růst. Zatímco mezi lety 2015 a 2020 vzrostly minimální odvody zhruba o tisíc korun, mezi lety 2020 a 2026 jde už o více než čtyřtisícový nárůst.

Sociální pojištění táhne růst nahoru

Hlavním důvodem zdražení je právě sociální pojištění. To se u minimálních záloh zvýšilo z 1943 korun v roce 2015 na letošních 5720 korun. Samotné zdravotní pojištění rostlo výrazně pomaleji.

Pokud by se podařilo prosadit návrat k loňskému způsobu výpočtu, sociální odvody by místo 5720 korun činily zhruba 5004 korun měsíčně. Celkové minimální odvody by tak byly 8310 korun místo více než devíti tisíc korun.

Vláda argumentovala budoucími důchody

Zastánci vyšších odvodů naopak tvrdí, že původní systém vedl k velmi nízkým důchodům živnostníků. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už při prosazování konsolidačního balíčku argumentoval tím, že zaměstnanci v praxi „dotují“ penzijní systém OSVČ a že stát musí podnikatele motivovat k vyšším odvodům.

Kritika růstu odvodů zaznívala už při prvních debatách o změnách odvodů. Zástupci podnikatelů naopak dlouhodobě poukazují na skutečnost, že daňové zvýhodnění jde ruku v ruce s riziky a chybějící ochranou, kterou stát poskytuje zaměstnancům, stejně tak upozorňovali, že živnostníci nepotřebují vysvětlovat kolik odvádí a co to znamená.

Právě obava z nižších budoucích penzí zaznívala i v Senátu. Podle kritiků návrhu by snížení odvodů mohlo znamenat pokles budoucího důchodu živnostníků zhruba o 1500 korun měsíčně. Zároveň by důchodový systém přišel až o 3,5 miliardy korun ročně.

Paušální daň rostla ještě rychleji

Výrazné zdražení pocítili také podnikatelé v režimu paušální daně. V nejnižším pásmu letos měsíční platba činí 9984 korun, tedy o více než 1200 korun více než loni. Pokud by se ale růst odvodů zastavil na loňské úrovni výpočtu, paušální daň by místo toho činila zhruba 9056 korun měsíčně.

O tom, zda se živnostníkům část letošních odvodů skutečně vrátí, bude v příštích týdnech znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna. Právě tam chce vládní koalice prosadit návrat minimálního vyměřovacího základu z letošních 40 procent průměrné mzdy na loňských 35 procent. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už avizovala, že koalice bude usilovat o přehlasování senátního veta.