Válka v Íránu může přinést „stagflační koktejl“, firmy čekají vyšší cenu za dopravu i energie

Finální dopady války v Íránu budou záviset na délce a celkovém vyhrocení krize. Déletrvající konflikt by podle bleskového průzkumu, který provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR, znamenal další ekonomický šok brzdící výkon českého hospodářství. Firmy v průzkumu především očekávají zvýšené dopravní náklady či vyšší ceny energie. Při dlouhém trvání by konflikt mohl přinést „stagflační koktejl“, uvedl ekonom Radomír Jáč.

Eskalace krize na Blízkém východě se již podepsala ve skokovém nárůstu cen ropy a zemního plynu na světových trzích. Cena ropy se zvýšila o zhruba 28 %, cena zemního plynu (futures) na Amsterodamské burze se zvedla cca o 55 %. Velmi významným faktorem bylo faktické uzavření Hormuzského průlivu jakožto strategického dopravního uzlu, kudy prochází každý den přibližně 20 procent světové spotřeby ropy a 25 procent celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem.

Finální dopady aktuální situace budou podle SP ČR záviset na délce a celkovému vyhrocení krize. Déletrvající konflikt by tedy znamenal další ekonomický šok brzdící výkon českého hospodářství. Firmy v průzkumu především očekávají zvýšené dopravní náklady či vyšší ceny energie, které – ač nemusí být pro některé respondenty zásadního charakteru – mohou například pro energeticky náročné podniky představovat další překážku jejich podnikání s doprovodnými dopady. V jednotlivých případech se pak mohou objevovat komplikace i v dodávkách materiálu či v zakázkách (u firem obchodujících v daném regionu).

„Nižší tržby a vyšší operativní náklady budou znamenat nižší výdaje do investic, které měly firmy připraveny na tento rok, při opravdu černém scénáři může nastat jejich úplné přesunutí do budoucna. Tedy náš segment se nebude dostatečně rozvíjet – investice jdou zejména do lepšího odbourávání dopadů a snižování energetické náročnosti či zvyšování efektivity provozů,“ uvedl David Pinka z Československé asociace čistících stanic.

Zároveň je však z průzkumu patrný vzkaz, že již nelze počítat se stabilním mezinárodním prostředím a obecně příznivou situací pro globální obchod a tomuto trendu je nutné se přizpůsobit a navázat užší spolupráci. „Je klíčové dávat dohromady tuzemské firmy v zahraničí formou vlastních průmyslových center. Vidíme to u jiných zemí, že sdružují v exportních destinacích svoje firmy pod jednu střechu, do jednoho areálu. Takto mohou podniky snižovat svoje náklady v době klidného provozu a také si mohou pomáhat v dobách konfliktů. Svět asi bude v dalším období nějakou dobu rozkymácený a my se nemůžeme stáhnout domů. Musíme najít cestu, jak exportně fungovat v novém uspořádání světa,“ doplnil Libor Musil z LIKO-S Holding, a.s.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Havlíček: Vláda chce kompenzovat energeticky náročné obory. Nižší spotřebku na PHM by lidé

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč v komentáři zaslaném redakci uvedl, že válka s Íránem a obecně situace na Blízkém východě představuje riziko nejen ve smyslu růstu nákladů skrze vyšší ceny minerálních paliv (včetně pohonných hmot), ale také riziko v podobě komplikací v letecké a námořní dopravě, jež jdou i za rámec regionu Blízkého východu.

„Počínaje březnem tak lze čekat zhoršení nálady v průmyslu jak na globální úrovni, tak ve středoevropském regionu, tuzemský průmysl nevyjímaje. Otevřenou otázkou zůstává, jak dlouho konflikt s Íránem potrvá: pokud se situaci podaří zklidnit během několika týdnů, tak bude dopad na průmyslovou výrobu, mezinárodní obchod a obecně na globální ekonomiku jen přechodný a nevýrazný – a výhled růstu tuzemské průmyslové výroby by asi nebylo třeba nějak zásadně přepisovat,“ uvedl Jáč.

„Pokud se ale konflikt s Íránem protáhne na dlouhé měsíce či dokonce na několik čtvrtletí, tak by šlo o klasický stagflační koktejl v podobě vyšší inflace a slabšího hospodářského růstu – a váznoucí průmyslová výroba a exporty by patřily mezi pomyslná závaží, jež by vedly ekonomiku ke zpomalení,“ dodal Jáč.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) Echu řekl, že cesta není snížení spotřební daně na pohonné hmoty. „Mediálně to zní hezky, ale když to dopočítáte, zákazník prakticky neuvidí rozdíl, dopady do rozpočtu jsou obří. Naším cílem je snižovat ceny elektřiny, na to má stát jednoznačný vliv, a to přes regulovanou složku. Jakýkoliv zásah okamžitě vidí spotřebitele na složenkách a fakturách. Ukazuje se, jak prozíravý krok bylo ukončení zelené daně, tedy poplatků za OZE, všichni platí o 10 % méně za elektřinu. Dopad na rozpočet je sedm miliard, což je méně než by byl dopad spotřební daně, ovšem to by zákazníci nemuseli vůbec postřehnout. Navíc to mělo vysoce pozitivní dopad na inflaci, kterou máme díky tomu nejnižší za 9 let,“ uvedl Havlíček.

„Cesta je přes systematické snižování cen elektřiny. To je v rukou vlády, další krok budou proto kompenzace pro energeticky náročné obory, ostatní budeme řešit operativně, podle vývoje cen všech energií,“ dodal ministr.

Podle něj kompenzace nebude schvalovat vláda. „Zajistil jsem zdroje mimo rozpočet, z fondů, rozšíříme kompenzace o 22 oborů a přidáme dvě miliardy. Kompenzace budou již za 2025, vyplacené v 2026. Je to pro mě zásadní věc, slíbil jsem, že udržím energeticky náročné obory a to splníme. Průmysl ožil a ukončení POZE je vnímáno jako nejlepší krok posledních let. Vše se nám vrátí na příjmech z daní, investic a odvodů,“ dodal Havlíček.