Nové „lepší“ penzijko má vynést lidem i milion navíc. Komu se vyplatí?

Ministerstvo financí představilo minulý týden do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která se zaměřuje na tři oblasti konkrétních výhod pro jeho klienty. Cílem je zatraktivnit penzijní spoření pro mladé dospělé a posílit motivaci rodičů, popřípadě prarodičů, aby penzijní spoření zakládali dětem. Největší výhodou pak má být snížení poplatků. Díky navrženým úpravám se úspory klienta za 35 let spoření mohou podle expertů zvýšit o milion korun. Jak konkrétně se změna projeví?

Třetí penzijní pilíř dnes využívá 3,9 milionu klientů, kteří v roce 2025 uložili celkem 43,2 miliardy korun. Stát systém každoročně podporuje 18 miliardami korun, z nichž 5,8 miliardy tvoří přímé státní příspěvky. „Projekt Lepší penzijko přináší tři komplexní výhody pro necelé 4 miliony stávajících klientů a všechny budoucí nové klienty. Rozpočtový dopad přitom bude pouze zhruba 1,2 miliardy korun ročně,“ sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Zákon nově zavede takzvané spoření od kolébky. Všem střadatelům do 30 let se státní příspěvek zdvojnásobí ze současných 20 na 40 procent z měsíčního vkladu. U dětí se navíc snižuje minimální hranice vkladu pro přiznání státního příspěvku z 500 na 100 korun. Při maximální měsíční úložce 1 700 korun tak stát přispěje dětem a dvacátníkům 680 korunami měsíčně.

Střadatelům do 36 let novela nově umožňuje jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů i jejich zhodnocení bez daňové sankce, a to po minimálně deseti letech spoření. Výběr není podmíněn žádným konkrétním účelem.

Konec povinného investičního dotazníku

Druhá změna se týká investiční strategie. Dosavadní povinný investiční dotazník, který podle ministerstva směřoval řadu klientů do zbytečně konzervativních investic, bude zrušen. Namísto něj bude nově příchozím klientům jako výchozí možnost nabídnuta strategie životního cyklu. Podle ní budou mít klienti do 50 let věku nejméně 80 procent prostředků investováno v akciovém fondu. Po dosažení padesátky se úspory začnou postupně přesouvat do konzervativního dluhopisového fondu. Klienti, kteří budou chtít jiné nastavení, si budou moci investiční dotazník vyplnit dobrovolně a zvolit vlastní rozložení.

K 31. prosinci 2036 budou zároveň ukončeny transformované fondy, do nichž nelze vstupovat od roku 2013, ale stále v nich spoří 1,7 milionu klientů s úsporami 340 miliard korun. Tito klienti budou k danému datu automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.

Poplatek klesne z průměrných dvou procent na 0,5 procenta

Největší dopad na výsledné úspory by mělo snížení poplatků. Stávající dvousložkový systém, fixní poplatek za správu a výkonnostní poplatek za zhodnocení, bude nahrazen jednotným stropem 0,5 procenta ročně z objemu úspor, a to napříč transformovanými, konzervativními, smíšenými i dynamickými fondy. Výkonnostní poplatky budou zcela zrušeny. Alternativního fondu se změna nedotkne.

Ministerstvo uvádí, že penzijní společnosti v současnosti vybírají poplatky těsně pod stávajícím stropem, přičemž průměrný poplatek dosahuje až dvou procent z úspor klienta ročně. Poplatky přitom dlouhodobě rostou, v roce 2025 vybraly penzijní společnosti na poplatcích 8,1 miliardy korun a zisk před zdaněním dosáhl 59 procent z vybraných poplatků.

Jak se reforma projeví v praxi

Ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE-EI propočítali dopad reformy na modelového klienta, který spoří 1 000 korun měsíčně a dostává příspěvek zaměstnavatele 300 korun. Při současném nastavení by si takový klient spořící po dobu 25 let naspořil do 65 let věku v reálných cenách přibližně 600 000 korun a mohl by čerpat měsíční rentu na 20 let ve výši 2 696 korun.

Reforma tento výsledek mění prostřednictvím tří opatření, jejichž efekty se sčítají. Pokud klient začne spořit o deset let dříve, tedy ve 30 letech místo ve 40, jeho úspory v 65 letech vzrostou o 274 540 korun. Přejde-li navíc na strategii životního cyklu, přibude dalších 416 941 korun. Třetí opatření, snížení celkových poplatků na 0,5 procenta, přinese další nárůst o 348 677 korun.

Po započtení všech tří změn vychází výsledná naspořená částka v 65 letech na 1 640 012 korun v dnešních cenách — tedy o více než milion korun více než bez reformy. Měsíční renta na 20 let pak vychází na 8 667 korun, tedy více než trojnásobek oproti současnému stavu.

Ještě výrazněji se reforma projeví u klientů, jejichž rodiče začnou spořit od narození dítěte. Pokud rodiče vkládají 500 korun měsíčně a stát přispívá 200 korunami, pak může takový klient v 65 letech disponovat majetkem 3 751 609 korun a pobírat měsíční rentu 19 826 korun, tedy více než dvojnásobek oproti variantě, kdy spoření začíná až ve 30 letech.