Pro vládního hegemona to letos bude zvláštní volební rok. Hnutí ANO může v komunálních i senátních volbách výrazně uspět, přesto na obou nejexponovanějších místech s obrovskou pravděpodobností uhájí většinu současná vládní opozice. Řeč je o Senátu a vedení Prahy. Ač se komunální volby týkají všech více než šesti tisíc obcí a měst v České republice a v mnoha, zejména těch krajských i bývalých okresních, je ANO favoritem, v hlavním městě s velkým úspěchem počítat nemůže. Byť si dlouho věřilo, že by letos mohlo zopakovat úspěch z roku 2014, kdy s tehdejší lídryní Adrianou Krnáčovou sestavilo svoji první a zároveň dosud poslední koalici.
Tehdy se hnutí v metropoli sužované korupčními kauzami prezentovalo jako čerstvá nová síla, která zatočí se starými pořádky, i nyní se snaží hlavně vymezovat vůči stávající koalici, například za nelogické dopravní uzávěry či pomalou bytovou výstavbu. Tentokrát ale jeho ambice dost přibrzdilo neúspěšné hledání výrazného lídra, které z více důvodů, například bytové kauzy někdejšího pražského šéfa ANO Ondřeje Prokopa, skončilo nasazením širší veřejnosti prakticky neznámého místostarosty Prahy 4 Jana Hušbauera.
„Dlouhodobě máme v Praze potenciál mezi 15 až 22 procenty, ale přes těch 20 to letos nevypadá. Slušný výsledek by byl kolem 18 procent, což by mělo stačit na druhé místo. Ale když se sejdou špatné okolnosti, může to být i 15,“ říká jeden z členů pražského ANO, který si nepřál být jmenován. „Že máme relativně neznámého lídra, může být ale nakonec i výhoda, protože na něho asi nikdo nic nemá připraveno. Ale většina našich voličů, ruku na srdce, nevolí ANO v Praze podle toho, jestli je v čele pan Hušbauer, nebo někdo jiný. Volí kvůli Andreji Babišovi,“ uvažuje dotyčný, podle něhož vše nasvědčuje tomu, že vítězství obhájí SPOLU. „I když proti posledním volbám asi mírně oslabí,“ připomíná výsledek z roku 2022, kdy koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v metropoli zvítězila s 24,7 procenta hlasů, druhé ANO následovalo s 19,3 procenta. Výrazných dvojciferných zisků dosáhli tehdy také Piráti a Praha sobě. Do zastupitelstva se s necelými osmi procenty hlasů probojoval ještě STAN a těsně, o dvě desetiny, i hnutí SPD. Sestavit koalici pak v tomto barvitém zastupitelstvu trvalo nejdéle v historii, skoro půl roku. Letos přitom zastupitelstvo může být ještě různorodější, kolem pětiprocentní hranice se vedle SPD v Praze pohybují i Motoristé sobě.
Na druhou stranu, zatímco před čtyřmi lety sestavování koalice notně protahovalo pnutí mezi pirátským lídrem Zdeňkem Hřibem a kandidátem ODS na primátora Bohuslavem Svobodou, teď vede ODS dlouholetý starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. A Piráti si do čela zvolili politicky neznámou ekonomku Terezu Nislerovou, od níž zatím v ODS moc nevědí, co čekat. Ale tuší, že po volbách to asi zase budou muset dát dohromady.
Rozpačité pohledy, co od dotyčných čekat, se ale mohou nabízet také při pohledu na jména, jež do popředí společné kandidátky s ODS dodala TOP 09. Místo známých pražských tváří, jako jsou Jiří Pospíšil nebo bývalá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, mají stranu táhnout náměstek primátora Michal Hroza a radní Prahy 3 Jiří Ptáček. „Kolegové z topky už možná měli zvučnější jména, ale aspoň je jasné, kdo je lídr. Potáhneme to my a zcela po právu. Na kandidátce máme 22 starostů. Zatímco ti, kdo to mají v názvu, nemají ani jednoho,“ dobírá si konkurenci jeden z představitelů ODS.
Lídr Portlík věří, že i díky tomuto početnému zastoupení komunálních politiků ODS strana uhraje volby na praktická témata. „Průjezdné a bezpečné ulice, dostatek parkovacích míst, dostupné bydlení a kvalitní veřejné služby,“ popisuje hlavní motivy kampaně „osekané“ koalice SPOLU. Tu totiž tentokrát nedoplní lidovci, konzervativní strana dala místo ODS a TOP 09 překvapivě přednost umístění po boku progresivně laděných Zelených na kandidátku Prahy sobě. „Nejsem příznivcem tohoto uskupení, tak ani nejsem na kandidátce. Ale kolegům, kteří se pro to rozhodli, samozřejmě přeji vše nejlepší,“ komentuje to stroze dlouholetý pražský zastupitel KDU-ČSL a člen konzervativnějšího křídla strany Jan Wolf.
Dohoda s Čižinským
Nápad jít do voleb s Prahou sobě, jejímž lídrem je někdejší náměstek primátora Adam Scheinherr, vzešel podle informací Týdeníku Echo od nového lidoveckého vedení v čele s Janem Grolichem. A roli v něm hrají senátní volby, jejichž první kolo se koná ve stejné dny jako letošní souboj o vedení obcí a měst – v pátek a sobotu 9. a 10. října.
Ve volebním obvodu Praha 1, který zahrnuje i Prahu 7 a malou část Prahy 2 a 6, se totiž o senátní křeslo bude ucházet někdejší lidovecký poslanec Jan Čižinský. Dlouholetého starostu Prahy 7, který je dnes už mnohem víc spojen s uskupením Praha sobě, by lidovci opět rádi viděli ve svých řadách. Aspoň coby člena jejich senátního klubu KDU-ČSL a nezávislí. Ten by mimo jiné mohl posílit i zmíněný předseda a jihomoravský hejtman Grolich, jenž kandiduje v obvodě Vyškov. A tak právě odtud vzešla dohoda, že lidovci podpoří Čižinského v jeho senátní kampani. Politik pak na oplátku vstoupí do jejich klubu. Samozřejmě za předpokladu, že uspěje. Což lidovci v neoficiálních rozhovorech berou jako skoro hotovou věc. Byť obvod, v němž byla dosud senátorkou někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová z ODS, nabídne souboj hned devíti kandidátů – vůbec nejvíce ze všech 27 obvodů, kde lidé letos budou vybírat nové senátory.
Všeobecně se očekává, že nejtěžším soupeřem pro Čižinského by měl být nakladatel Jiří Padevět, kterého podporuje skoro celá současná vládní opozice – navrhující STAN, dále pak ODS, Piráti a TOP 09. Jediní lidovci tedy vsadili na Čižinského. A věří si proto, že zdaleka nejvíce voličů – možná až třikrát tolik než z Prahy 1 – by mělo k urnám přijít z Prahy 7, kde Čižinského Praha 7 sobě v posledních letech vítězila se ziskem více než 50 procent hlasů.
Naději v obvodu ale samozřejmě neztrácejí – aspoň navenek – ani další kandidáti. Třeba někdejší první místopředseda pražského ANO Vojtěch Ryvola, který se před dvěma lety s nejsilnějším vládním hnutím rozloučil a založil si vlastní stranu GEN. „Poté, co jsem na Praze 7 rozdal čtyři tisíce karafiátů, už se tam pana Čižinského nebojím. Jeho podpora nemusí být tak dramatická. I proto, že mnohým nemusí vyhovovat jeho kumulace funkcí, kdy chce být jak starostou, tak senátorem. U pana Padevěta jsem pak doposud jenom slyšel, že chce zachraňovat demokracii. To já chci zachraňovat naše lidi a řešit problémy všedního dne,“ tvrdí muž, jenž chtěl už loni kandidovat do Poslanecké sněmovny, avšak nakonec si to rozmyslel. Podle zlých jazyků proto, že by stejně propadl.
Hnutí ANO nasadí někdejšího pražského radního Karla Grabeina Procházku. Podobně jako v souboji o magistrát však v senátních obvodech v hlavním městě příliš šancí na úspěch nemá.
Senát vypadá jistě. Ale…
Úplně jiná je ale situace ve zbytku republiky. ANO dlouho senátní volby slovy šéfa Andreje Babiše „neumělo“. Roky nemělo ani minimální počet senátorů – pět – k sestavení vlastního klubu. Ve volbách, kde často více než stranická příslušnost rozhoduje regionální známost kandidátů, naráželo na to, že takové tváře prověřené komunální politikou jednoduše nemělo. A tak to zkoušelo různě – před lety třeba i nasazením celebrit – jako byl žokej Josef Váňa nebo baletní mistr Vlastimil Harapes. Postupem času a s úspěchem v několikerých krajských a komunálních volbách se však ANO začalo v regionech etablovat.
K tomu odpadl velký konkurent, sociální demokraté, jimž Babišovo hnutí přetáhlo většinu voličů. Zejména v levicovějších obvodech se proto pro ANO nabízí čím dál větší příležitost uspět i v Senátu. První výraznější úspěch přišel předloni, kdy hnutí získalo osm senátorů – byť z prvního kola postoupilo 19 kandidátů. Přesto to bylo nejvíce ze všech stran, a ANO tak poprvé v historii celé senátní kolo vyhrálo. Letos v hnutí věří, že by z 27 obvodů mohli poprvé získat dvojciferný počet senátorů.
Pomoci by tomu mohla i změna taktiky, kdy se ANO čím dál více snaží zakrýt image protestního hnutí, která mu ubližovala hlavně v druhém kole senátních voleb, kde si voliči často vybírají „menší zlo“. I proto podle některých zdrojů hnutí vycouvalo ze zvažované spolupráce s SPD a Motoristy sobě, vládními partnery, kteří by mohli některé voliče popuzovat. A staví vlastní „catch-all“ kandidáty, mezi nimiž převažují komunální a regionální politici. A místo celebrit, jako byl Harapes, nabízí třeba profesora ústavního práva Aleše Gerlocha kandidujícího v obvodu Kladno.
Pro opoziční strany to zatím nemusí být důvod k panice. V Senátu mají pohodlnou většinu. Když ke stranám známým ze sněmovny – ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti – přičteme uskupení SEN 21 a další nezávislé vymezující se obvykle proti Babišově vládě, vychází to na 65 senátorů opozičního bloku proti 15 za ANO a jedné nezařazené Daniele Kovářové. ANO ale hraje do karet, že letos kvůli chabému výsledku z roku 2020 obhajuje jediné křeslo. Prakticky nemá co ztratit, spíše lze čekat znatelné posílení. Naproti tomu v nejsilnějším senátorském klubu ODS a TOP 09, který čítá 30 členů, mandát končí hned deseti z nich. Ve STAN (18 senátorů) dokonce jedenácti. Tři pozice obhajuje dvanáctičlenný klub lidovců a dvě ze sedmi SEN 21 a Piráti.
Čistě matematicky: kdyby ANO zvítězilo ve všech 27 obvodech, mělo by 41 senátorů z celkových 81 – tedy většinu. To se samozřejmě nestane. Už proto, že hnutí nakonec do voleb vyšle 25 kandidátů. ANO ale má v případě výrazného posílení, třeba někam k počtu 30 senátorů, šanci vystřídat ODS s TOP 09 v pozici nejsilnějšího klubu. Celkově by ale v Senátu pořád bylo v menšině. Ovšem pro vládní opozici by to bylo už velké varování. Další senátní volby totiž připadají na rok 2028, stále tedy do současného volebního období. A Senát by teoreticky v posledním roce Babišovy vlády mohl přestat být její protiváhou.
Do rozložení sil v horní komoře ale může už letos promluvit i nové uskupení jihočeského hejtmana Martina Kuby Naše Česko, které má kandidáty ve čtyřech obvodech. Pokud by všude uspělo, stačilo by mu to k založení vlastního klubu. Čtveřici by totiž doplnil stávající senátor Zbyněk Sýkora, který už ke Kubovu hnutí přešel, byť v Senátu zatím sedí po boku bývalých kolegů z ODS a TOP 09. Přesun stejným směrem zvažuje i další senátor za ODS – Zdeněk Hraba.
Kuba na jednu stranu tvrdí, že má blíže k současné opozici než k Babišovi. Z jeho vyjadřování, kdy spíše než o ideologickém vymezení a konkrétním programu svého hnutí pragmaticky (nebo vágně, jak se to vezme) mluví o „rozumné politice“ a „rozumných řešeních“, je však patrné, že si chce především nechat volné ruce.
00:07
