„Situace s Íránem není normální.“ Při delší krizi je ve hře i snížení daní u paliv

Situace spojená s konfliktem v Íránu není normální a trh si s ní sám neporadí. Pro Echo24 to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že pokud by krize pokračovala, nabízí se nad rámec současné kontroly cen pohonných hmot také zásah do DPH, odklad splatnosti či prominutí daní a dále nástroje v sociální oblasti. Ministryně také řekla, že nástroje jsou připravené, neboť existuje zkušenost z covidového období.

Krize spojená s válkou mezi Izraelem s USA a Íránem zatím není u konce. Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že Spojené státy možná budou muset na Írán znovu zaútočit. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident J. D. Vance mezitím na briefingu v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil. USA společně s Izraelem na konci února zaútočily na Írán s deklarovaným cílem zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Boje před více než měsícem ustaly díky příměří, které má USA a Íránu poskytnout možnost uzavřít mírovou dohodu.

„Možná budeme muset dát Íránu další ránu, nejsem si jistý,“ řekl Trump. Uvedl také, že ač mu všichni říkají, že válka proti Íránu je nepopulární, on sám si myslí, že je naopak velice populární. Trumpovo vyjádření o možném novém úderu proti Teheránu následovalo po prezidentově pondělním prohlášení, že na úterý Spojené státy plánovaly útok na Írán, ale na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE) ho odkládají.

Zprávy, které Teherán či Washington zveřejňují, zatím nenaznačují blížící se mírové urovnání konfliktu. Spornými body možné mírové dohody jsou mimo jiné íránský požadavek na zrušení uvalených sankcí, spory o zablokovaný Hormuzský průliv nebo otázka íránského obohacování uranu.

A právě zablokovaný Hormuzský průliv je z pohledu světové ekonomiky zásadním problémem. Česká vláda v současné době kontroluje pouze ceny pohonných hmot, ministryně financí Alena Schillerová ale připouští případné změny, pokud by se situace brzy nevyřešila. „Situaci monitorujeme. Zatím to nepřipravuji, to říkám otevřeně, ale máte celou řadu kroků, k nimž lze přistoupit. Zažila jsem bohužel covidovou krizi, takže ty kroky mám osahané. Nabízí se zásah do DPH, různé nástroje, které mohou odložit splatnost daní či prominutí. Pokud by krize trvala déle, tak existují nástroje v sociální oblasti. Nástroje máme připravené, není to žádná fantasmagorie úředníků,“ uvedla Schillerová v minulém týdnu.

„Z covidové doby víme, jak důležitá byla rychlost, když jsme třeba chystali kompenzační bonus, který nakonec ocenil i Nejvyšší kontrolní úřad. Nechci to přivolávat. Íránská krize dopadá na celý svět, my jsme o tom diskutovali opakovaně na Ecofinech. I Německo, které dlouho odolávalo, nakonec přistoupilo k fiskálním krokům, protože ta situace není normální, se kterou si trh sám poradí. Stačí nějaký výrok a cena ropy vyskočí, pak zase klesne, trh reaguje velmi citlivě,“ dodala ministryně s tím, že i to byl důvod, proč kabinet nepřistoupil k zastropování rafinérské marže, tedy té velkoobchodní.

„Šlo o to, aby nedošlo k vyschnutí, které v tuto chvíli nehrozí. Polsko například udělalo velice razantní opatření, kdy kromě spotřební daně a stropování zasáhli razantně do DPH, což znamená, že se dostali na zhruba 36 korun na litr nafty, takže k nim začali všichni jezdit. My musíme mít na paměti, aby naše firmy a domácnosti měly dostatek nafty,“ dodala ministryně.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza v minulém týdnu pro Echo24 řekl, že konflikt na Blízkém východě může během dalších měsíců výrazněji zasáhnout hlavně obory, které jsou citlivé na ceny energií, dopravu a vývoj komoditních trhů. „V logistice už dnes vidíme dražší a delší přepravu z Asie do Evropy, což se postupně promítá do nákladů obchodníků i výrobců a tedy i do konečných cen. Obchod bude pod tlakem zejména u zboží s vysokým podílem dovozu, kde se mohou znovu prodlužovat dodací lhůty a růst ceny, nejzranitelnější bude elektronika a běžné spotřební zboží,“ uvedl Prouza.

U potravinářství a zemědělství by podle něj při déletrvajícím konfliktu mohlo dojít k dalšímu zdražení pohonných hmot, hnojiv, krmných směsí nebo obalových materiálů, což by se se zpožděním několika měsíců promítlo i do cen potravin pro spotřebitele. „Rizikem je také vyšší volatilita cen obilovin a dalších komodit na světových trzích. Dlouhodobý nedostatek hnojiv by ale znamenal především nižší výnosy zemědělské produkce, což bude problém především pro Asii, ale projeví se ve vyšších cenách i v Evropě – nejdříve ale koncem letošního roku a pak v roce příštím,“ vysvětlil Prouza.

Pokud by konflikt pokračoval i ve druhé polovině roku, dopady by podle něj začaly být výraznější i v sektoru služeb a cestovního ruchu. „Dražší letecká doprava a nejistota kolem bezpečnostní situace tradičně vedou k opatrnějšímu chování turistů i firem při plánování cest. U části domácností navíc může kombinace vyšších cen energií a rostoucích nákladů na běžné zboží znovu oslabit spotřebu, což by pocítil obchod i gastronomie. Vedle přímých ekonomických dopadů tak může být problémem i návrat nejistoty, která firmy vede k odkládání investic, vytváření vyšších zásob a opatrnějšímu plánování dalších měsíců,“ dodal Prouza.