Co se děje kolem CSG? Euforii vystřídalo vystřízlivění, akcie se obchodují na polovině

Czechoslovak Group Michala Strnada se krátce po vstupu na burzu stala na čas nejhodnotnější českou firmou. Euforii ale rychle vystřídalo vystřízlivění. Akcie se obchodují zhruba na polovině maxima a v pondělí zažily prudký výprodej. Spouštěčem byla kritická zpráva americké společnosti Hunterbrook Media, která zpochybňuje výrobní kapacity CSG a připomíná i další kontroverze z posledních týdnů, které měly souviset se zatajováním informací před vstupem na burzu. CSG upozornila, že přidružený investiční subjekt Hunterbrook Capital drží zveřejněnou krátkou pozici, short, v akciích CSG. To v článku přiznává i Hunterbook Media.

Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše jde především o krizi důvěry, která může ohrozit případné další emise akcií a kterou si firma částečně způsobila sama. CSG kritiku americké společnosti odmítá a zprávu označila za „selektivní, nepřesnou a neodpovídající faktům“.

Strnadova CSG vstoupila na burzu v Amsterdamu v lednu 2026. Akcie se hned první den obchodování dostaly nad 30 eur, oproti upisovací ceně 25 eur, a později vystoupaly až na 33,50 eur. Firma tak krátce překonala hodnotu energetického giganta ČEZ. Od té doby ale titul s výkyvy oslabuje. V pondělí se akcie během dne propadly až o 26 procent, část ztrát ale odpoledne umazaly. Akcie CSG v pondělí v Amsterodamu ztratily 13,1 procenta. Úterní obchodování navzdory přechodnému růstu uzavřely se zhruba půlprocentní ztrátou na 15,914 eura (asi 388 Kč).

Na pražské burze, kde se obchodování uzavírá dříve než v Amsterdamu, akcie v úterý naopak posílily o téměř šest procent na 392,8 koruny (16,11 eur), po pondělním propadu o zhruba 18 procent. Ve středu dopoledne na amsterodamské burze posílily. Před 11:30 SELČ vykazovaly nárůst přibližně o šest procent. Na pražské burze ve stejnou dobu přidávaly zhruba pět procent.

Trh reagoval právě na zprávu Hunterbrook Media. Ta zpochybňuje, zda CSG skutečně disponuje výrobní kapacitou, kterou prezentovala investorům při úpisu akcií. Z brožury pro investory podle autorů vyplývala produkce kolem půl milionu kusů 155mm munice ročně, zatímco Hunterbrook tvrdí, že reálná vlastní výroba může být spíše kolem 280 tisíc kusů a že firma výrazně spoléhá na renovace starších zásob munice.

Zpráva také připomíná, že CSG před vstupem na burzu nezmínila, že dceřiná společnost FMG byla loni vyřazena z tendrů NATO. Dokument pro investory také neinformoval o minoritním akcionáři se zvláštními právy Petrovi Kratochvílovi. Zpráva Hunterbrook také zpochybňuje význam slovenského muničního rámce v objemu až 58 miliard eur, který na konci minulého roku uzavřela firma ZSV Holding se slovenským ministerstvem obrany na dodávky munice Slovensku a dalším evropským zemím. ZSV Holding patří z poloviny CSG a z poloviny Slovensku.

PSALI JSME: CSG má nový problém, před vstupem na burzu nezmínili rozsáhlá práva dalšího akcionáře

CSG se proti těmto tvrzením ohradila. „Článek selektivně cituje zdroje třetích stran a podle našeho názoru zkresluje informace, které jsou buď veřejně dostupné, nebo byly komunikovány investorům. CSG tento selektivní a zavádějící přístup i závěry, ke kterým jsou investoři vedeni, odmítá.“ uvedla firma.

Společnost zdůrazňuje, že její kapacita přesahuje 600 tisíc kusů munice ročně a ve střednědobém horizontu má vzrůst až na 1,1 milionu kusů. Zároveň podle ní dochází k postupnému útlumu renovace starší munice.

Firma odmítá i tvrzení o skrytých závazcích spojených s minoritním akcionářem. „Jak potvrdili externí právní poradci, pan Kratochvíl neuplatnil své právo týkající se minoritního podílu právně účinným způsobem před IPO,“ uvádí CSG.

V případě slovenské iniciativy firma zdůrazňuje, že jde o rámcovou smlouvu, nikoli pevnou objednávku. Uváděných 58 miliard eur představuje maximální možný objem za sedm let, což podle ní bylo investorům sděleno už v prospektu.

Hunterbrook je americká firma založená v roce 2023. Kombinuje investigativní žurnalistiku a investování: její mediální část publikuje analýzy, zatímco investiční fond obchoduje na trzích. Společnost uvádí, že fond využívá k investování pouze veřejně dostupné informace a zjištění, a nikoliv insiderské informace. Tento model vyvolává kritiku kvůli možnému střetu zájmů.

Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok označil postup firmy Hunterbrook za „spekulativní hru“. „Domnívám se, že takový postup není úplně běžný. Ale není vyloučený. Pohybuje se to minimálně na hraně etiky, nebo možná i za ní. Záleží na tom, z jaké jurisdikce daná firma pochází,“ uvedl. Zároveň dodal, že je spíše na straně CSG. „Myslím, že čas ukáže, kdo měl pravdu. Já se spíše přikláním k verzi CSG; nemyslím si, že by uváděli falešné informace o svých kapacitách, není to v jejich zájmu,“ uvedl Rusnok.

„Vzhledem k tomu, že uzavírají kontrakty s vládami a významnými odběrateli, tak bych věřil tomu, co říkají. Je však třeba mít na paměti, že v obranném sektoru nejsou informace nikdy úplné a veřejně dostupné,“ doplnil.

Podle česko-amerického investora Ondřeje Jonáše je propad akcií důsledkem krize důvěry, kterou si firma způsobila sama. „Americká firma, která akcie shortovala a veřejně o tom informovala, se do situace opřela o to víc. Dobře totiž ví, že zpochybnit věrohodnost firmy ve chvíli, kdy už má na kontě dva takovéto škraloupy, je poměrně snadné,“ uvedl a zmínil nesrovnalosti s municí či neuvedení akcionářů. „Když jsou v takovém byznysu, mají věrohodně říci, co se děje,“ uvedl Jonáš k CSG.

„Reputace je otázka času. Pokud je to úplně nová firma na trhu, tak takovéto prohřešky se trestají velice tvrdě. Pokud se v příštím roce nestane nic vážného a potvrdí se, že jejich kontrakty byly správné, začne se na ně trh opět dívat pozitivně,“ dodal.

Jonáš odmítl, že by shortování a informace, které se v poslední době objevily, byly zasednutím na CSG. „Není to o tom, že by si na ně někdo zasedl, mají několik škraloupů, a ty jsou nyní trestané,“ uvedl Jonáš. „Problém nehledejte mimo CSG, to je velice chybné. To mi vždy vadí, vidět v tom spiknutí někoho, kdo je chce poškodit, to není pravda,“ uvedl Jonáš.

Současná situace podle ně může ovlivnit jiné firmy při vstupu na burzu. „Pokud by nyní chtěla na burzu vstoupit další česká firma, tak je tím poškozena, investoři si dají mnohem větší pozor,“ uzavírá Jonáš.

Jaký dopad na CSG bude mít kritika ze strany Hunterbrooku v budoucnu, je otázkou. Jistou předpověď si dovolil ekonom Lukáš Kovanda na příkladu shortování Hunterbrooku loni v říjnu na společnost na výrobu klobásových střívek Viscofan, kterou nařkl z porušování bezpečnosti v závodě společnosti v Ilionis. „Akcie španělské firmy tehdy během dne spadly až o 18 %, nejvýrazněji za sedm let. Od té doby se ale plně zotavily a dnes jsou výše než před zveřejněním zprávy od Hunterbrooku,“ uvedl Kovanda. Dodal, že Bloomberg označuje akcie CSG za jedny z nejpodhodnocenějších na trhu a očekává jejich budoucí růst.