„Staré mezinárodní struktury ztratily svou sílu. Je čas na změnu,“ říká Orbán
RADA MÍRU
Staré mezinárodní struktury a instituce, které chránily ve světě mír, ztratily sílu a je čas na změnu a nové iniciativy, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán před svou cestou na první zasedání Rady míru ve Washingtonu. Za Česko na jednání jako pozorovatel míří ministr zahraničí Petr Macinka.
"Je čas na změnu. Staré mezinárodní struktury, které měly chránit mír, ztratily svou sílu," uvedl Orbán před odletem na jednání, které podle jeho slov bude historické.
🕊️🌎 It is time for change. The old international structures meant to safeguard peace have lost their strength. New initiatives are required. Hungary was honoured to join President @realDonaldTrump's peace-focused initiative, aimed at delivering real results. A historic moment:… pic.twitter.com/rWKYZ9GMCb
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) February 18, 2026
"Doufám, že zde vznikne a začne fungovat instituce, která byla původně vytvořena kvůli míru na Blízkém východě, ale jejíž účastníci mají pocit, že mohou udělat více než jen stabilizovat jednu oblast. V důsledku toho se může rozrůst v širokou komplexní mezinárodní organizaci s kompetencemi v několika částech světa," uvedl Orbán.
Česko bude ve Washingtonu reprezentovat ministr zahraničí Petr Macinka, který se po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) vydá do USA. ČR tam bude v roli pozorovatele jako například Itálie. Pozvánku ke členství dostalo Česko na konci ledna. Babiš už dříve řekl, že země nyní neuvažuje o vstupu. Počkat chce na postoje spojenců v EU a NATO. O případném vstupu by rozhodovaly Sněmovna i Senát. Za stálé členství v Radě míru má být hrazen poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (přes 20 miliard korun).
Evropská komise se zúčastní čtvrtečního zasedání Rady míru jako pozorovatel kvůli jednání o příměří v Pásmu Gazy. Do Washingtonu poletí eurokomisařka Dubravka Šuicaová. Účast v roli pozorovatelů potvrdily mezi dalšími zeměmi například Řecko a Slovensko. Svého zástupce bude mít na jednání v roli pozorovatele i Kypr, který zajišťuje předsednictví Rady EU.
Rada byla formálně ustanovena letos v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Charta Rady míru ovšem Pásmo Gazy nezmiňuje a podle světových agentur má nový orgán ambice řešit další globální konflikty. Kritici namítají, že Trump chce radou vytvořit konkurenci OSN.
Podle účtu Rady míru na sociální síti X se k Radě míru připojilo dosud 27 zemí. Členy jsou například Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Turecko, Pákistán, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Kosovo, Albánie, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty, Bahrajn nebo nejlidnatější muslimská země světa, která oznámila, že by mohla do Pásma Gazy vyslat až 8000 vojáků, kteří tam budou nasazeni v rámci mezinárodních stabilizačních sil. Ze zemí Evropské unie se k Radě míru připojilo Maďarsko a Bulharsko.
