Prezident opakovaně přichází s návrhy, které by zlikvidovaly suverenitu státu, říká Weigl

Prezident Petr Pavel ve středu na debatě Deníku s občany v Litomyšli připomněl myšlenku vytvoření Spojených států evropských jako možné cesty k posílení role Evropy. Jeho poradce Jan Macháček v pořadu Echo Prime Time uvedl, že jde zatím o nejasný koncept bez konkrétní podoby, zatímco Jiří Weigl z Institutu Václava Klause, který je i poradcem ministra Petra Macinky, varoval, že podobné návrhy by mohly vést k oslabení až likvidaci české suverenity. Shodli se naopak na tom, že spor mezi Hradem a vládou o zastoupení na summitu NATO je zbytečně vyhrocený.

Macháček uvedl, že stejně jako prezident má i on tendenci věřit tomu, že celky, aby mohly dobře institucionálně a pragmaticky fungovat, směřují k vyzkoušenému systému. „Na jedné straně je to národní stát, na druhé funkční federace nebo konfederace. Evropská unie není ani jedno z toho,“ myslí si Macháček. Dodal, že EU je stále projekt a nestálý útvar a bylo by dobré, aby měla stabilnější charakteristiky.

Weigla Pavlův návrh nenadchl. „Pan prezident mě opakovaně překvapuje tím, že přichází s návrhy, které by suverenitu státu, jehož je hlavou, zlikvidovaly. Vím, že navrhoval, abychom se zbavili v EU práva veta, což by nás, jakožto suverénní stát, velmi oslabilo. Je velkým zastáncem eura, což zase znamená oslabení,“ řekl. To vše je podle něj krok k úplné likvidaci České republiky jako samostatného státu. „Stali bychom se provincií, spolkovou zemí té projektované federace. Myslím, že bychom si na tyto iniciativy měli dávat velký pozor,“ varoval.

Kompletní audio i videoverzi podcastu najdete ZDE.

Macháček připomněl, že Spojené státy evropské jsou zatím jen slogan, a téma tak pro něj v tuto chvíli příliš neznamená. „Museli bychom se prezidenta zeptat, jak to myslí a jaké vidí podrobnosti v tom, co navrhuje. Rozhodně mi ale nepřipadá jako někdo, kdo by si přál likvidaci české suverenity,“ uvedl s tím, že by nejprve potřeboval vědět, jaký je obsah prezidentovy představy. „A to je pak na detailní rozbory všech národů. Žádné takové předložené ani promyšlené nejsou,“ vysvětlil Macháček a doplnil, že suverenita by se ani v případě zrušení veta v EU neztratila. „Prezident řekl, že chce zahájit debatu. Ta neprobíhá, neprobíhá ani na evropské úrovni. Myslím, že se to nestane, a není ani dynamika, že bychom k tomu směřovali,“ uzavřel.

Verzi pro YouTube najdete ZDE.

V dubnu se mezi vládou a Hradem rozdmýchal spor o tom, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře. Prezident premiéru Andreji Babišovi (ANO) zaslal dopis, ve kterém oznámil, že hodlá stát v čele delegace. Učinil tak poté, co proti jeho účasti na summitu vystoupil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Weigl řekl, že nechápe dramatický tón, který se kolem tohoto sporu rozvíjí. „Přijde mi, že ta otázka je spíše technická. Aranžmá může být v zásadě jakékoliv,“ uvedl. Podle něj však prezident v posledních měsících dělal vše proto, aby jet nemusel. „Jednak zaujal velmi kritický postoj k bezpečnostní politice vlády, a poté se až urážlivě vyjadřoval na adresu amerického prezidenta. To na mě dělalo dojem, že pan prezident příliš o účast nestojí, jinak by se takovým způsobem nevyjadřoval,“ vysvětlil.

Dramatičnost kolem summitu nepřijde pochopitelná ani Macháčkovi. „Nějak to dopadne. V minulosti to bylo různě, většinou jezdí prezident, občas jezdí někdo jiný,“ řekl. Podle Macháčka nemá prezident vyhrocený vztah s vládou, ale osobně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. „Už méně tolik s jeho úřadem jako takovým. Možná je to naopak, a vyhrocený vztah s prezidentem republiky má pan Macinka,“ dodal. Podle Weigla mohou za napjatý vztah důsledky sestavování vlády a atmosféra, ve které probíhalo. „To vše tam zanechalo nějaké hořkosti a vážné vztahové problémy, které, myslím, nejsou doteď vyřešeny a časem zahlazeny,“ uvedl.

Weigl má pocit, že prezident přistupuje k politice vojenským způsobem. „Je nějaká hierarchie institucí a činitelů a vrchní velitel má právo rozhodovat a ostatní instituce jsou mu nějakým způsobem podřízeny, tak jak to bývá na vojně,“ popsal. V demokratické politice podle něj však dělba moci předpokládá, že instituce jsou odděleny proto, aby spolu musely vyjednávat a jedna druhé nemohla určovat, co má dělat. „Mám pocit, že zde to trochu skřípe. Pan prezident se teď nachází v obtížnějším období, než to bylo za Fialovy vlády, se kterou téměř souzněl a neměl s ní žádné problémy. A tyto spory, které se přirozeně objevují, vyžadují trochu diplomacie, diskusi a kompromisy,“ řekl.

Weiglovi není jasné také to, zda prezidentovi tento styl politiky vyhovuje. „Mám pocit, že se všemi problémy okamžitě vychází na veřejnost nebo hledá nějakou vyšší instanci, která by rozhodla. To, že ústava předpokládá politickou dohodu jednotlivých součástí veřejné moci, mu podle mě trochu uniká,“ uvedl. „Kdybych o tom mohl rozhodovat já, tak si myslím, že trochu méně mediálního rozruchu by v této věci určitě bylo na místě. Podle mě k dohodě o delegaci dojde v klidu a neemotivně na jednání mezi premiérem a prezidentem. I kdyby to nebylo napoprvé, dojde k ní napodruhé,“ uzavřel Macháček.