Odvracíme „zelenou buzeraci“, říká Schillerová. Vláda snižuje počet firem, které musí řešit ESG, na stovku

Povinnost zpracovávat nefinanční výkazy o ekologických a společenských dopadech svého podnikání (tzv. ESG reporting) bude mít jen zhruba 100 největších českých firem namísto dosavadních 2000. Zmírnění pravidel pro podávání výkazů schválila vláda jako součást novely zákona o účetnictví, řekla novinářům po jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Norma převádí do českého práva směrnici Evropské unie, jejímž cílem bylo snížit administrativní zátěž pro firmy. Návrh nyní projedná Parlament. Schillerová uvedla, že vláda tak bojuje proti „zelené buzeraci“. Podobná nesmyslná evropská opatření dlouhodobě kritizuje americký prezident Donald Trump, který o nich hovoří jako o tzv. „woke kapitalismu“.

Podle nových pravidel by nefinanční výkazy měly zpracovávat firmy, které mají více než 1000 zaměstnanců a současně dosáhly ročního obratu nejméně 11 miliard korun. Dosud povinnost platila pro firmy s více než 1000 zaměstnanci, které byly subjektem veřejného zájmu. Nová pravidla se budou vztahovat pro zpracování nefinančního výkazu za rok 2027.

Schillerová označila zpracovávání nefinančních výkazů za „zelenou buzeraci“. Omezením počtu subjektů, na které se výkazy vztahují, se podle ní významně snižuje byrokratická zátěž pro podnikatele „Snižujeme počet subjektů s povinností ohledně ESG z 2 000 na pouhých 100 – půjde jen o největší subjekty, konkrétně s ročním obratem nad 11 miliard korun. Zásadně redukujeme povinnost jejich dodavatelského řetězce, kvůli kterému tato zelená buzerace dopadla na tisíce malých a středních firem,“ řekla Schillerová a dodala, že firmy potřebují vyrábět a ne „psát slohovky o hmyzích hotelech a motýlích domech“.

„Odvracíme tak byrokratickou a ekonomickou hrozbu pro tuzemské firmy a podnikatele, kterou si na ně pod názvem ESG reporting připravovala Evropská komise za mimořádně ochotné pomoci mého předchůdce v čele ministerstva financí,“ pustila se Schillerová do Zbyňka Stanjury (ODS).

Novela zároveň v souladu s evropskou směrnicí zavádí povinnost zpracovávání nefinančních výkazů pro firmy ze třetích zemí, které mají v Česku pobočku nebo dceřinou společnost. Povinnost se na zahraniční firmy bude vztahovat v případech, že česká pobočka dosáhla obratu přes pět miliard korun.

Kromě změny pravidel pro předkládání nefinančních výkazů novela mění parametry odepisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. S ohledem na růst cenové hladiny se rozhodná hladina majetku zvyšuje.

Norma rovněž upravuje zákon o auditorech, kde mění způsob stanovení ceny za složení auditorské zkoušky. Dosud zákon stanovoval, že poplatek za přihlášku ke zkoušce nesmí přesáhnout 7000 korun. Nové znění nařizuje, že poplatek nesmí být vyšší než náklady vynaložené Komorou auditorů ČR na tuto dílčí část auditorské zkoušky.

Mezi výrazné kritiky ESG, respektive obecně reportingových povinností firem v rámci EU, patří i americký prezident Donald Trump. On a čelní představitelé Republikánské strany opakovaně hovoří o tzv. „woke kapitalismu“. Trump také uvedl, že ESG je útokem na americký byznys. Americký prezident usiluje o to, aby americké společnosti byly z působnosti zákona EU o náležité péči v oblasti udržitelnosti vyňaty.