Povstalci se zmocnili klíčové základny na severu Mali. Al-Káida chce povstání
POVSTALCI V MALI
Tuarežští povstalci z Fronty za osvobození Azavádu (FLA) se zmocnili klíčové vojenské základny na severu Mali, kterou předtím opustili vojáci a ruští žoldnéři. Píše to dnes agentura AFP s odkazem na několik zdrojů. Další povstalci, kteří mají vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, vyzvali k povstání proti vojenské juntě a ukončení její vlády.
Podle zdrojů agentury AFP se separatisté z FLA zmocnili klíčové základy a letiště ve městě Tessalit u hranice s Alžírskem. Jeden zdroj agentuře AFP řekl, že malijská armáda a její ruští spojenci město opustili dnes ráno a povstalci se ho tak zmocnili bez výstřelu. „Nebojovalo se,“ uvedl zdroj.
Povstalci z FLA a ze Skupiny podporující islám a muslimy (JNIM), která má vazby na Al-Káidu, podnikli v uplynulých dnech řadu útoků, při kterých zemřel například malijský ministr obrany Sadio Camara. Bojovníci FLA tvrdí, že mají v úmyslu dobýt klíčová města na severu země, což povede k pádu junty.
K široké povstalecké koalici proti vládě vojáků ve čtvrtek večer vyzvala JNIM. „Vyzýváme upřímné vlastence bez jakéhokoliv rozdílu, aby povstali a spojili síly ve společné frontě,“ stojí v prohlášení. Cílem povstání má být ukončení diktátorského režimu vojáků a „mírový, odpovědný a inkluzivní přechod“ k islámskému právu, uvedla JNIM.
Ve čtvrtek nigerská vláda oznámila, že společná protiteroristická jednotka, kterou tvoří vojáci z Mali, Nigeru a Burkiny Faso, provedla intenzivní vzdušné údery na severu Mali. Niger tvrdí, že povstalci v Mali dostávají zahraniční podporu, například z Francie. To ale Paříž v minulosti popřela.
Mali se od roku 2012 potýká s útoky radikálních islamistických skupin, místních zločineckých gangů a také separatistických Tuaregů. V letech 2020 a 2021 provedla malijská armáda dva puče, ale bezpečnostní situace v zemi se nezměnila. Mali se rozhodlo vsadit na spojenectví s Ruskem a výrazně oslabilo své vztahy s Francií, někdejší koloniální mocností v oblasti.