Blackout či povodně. Česko musí přepsat krizové zákony, než bude pozdě, shodují se politici i experti

Současné české zákony nevytvářejí podmínky pro plnění úkolů k zajištění obrany a bezpečnosti, shodli se v minulém týdnu v Senátu náčelník generálního štábu Karel Řehka a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Jde jak o brannou část legislativy, tak tu civilní. Vláda má „revizi krizové a obranné legislativy s cílem optimalizovat řízení přechodu státu na válečnou nebo obrannou ekonomiku“ ve svém programovém prohlášení. Zároveň zazněla kritika na konto předchozí vlády. Co všechno je potřeba změnit?

Na nutnosti změn se shodne jako současná koalice, tak opozice. Někdejší policejní prezident a nynější senátor Martin Červíček (ODS) souhlasí, že změna je potřeba – sám na to ostatně prý dlouhodobě upozorňuje. A změny nejsou dle něj potřeba pouze ve vztahu k obraně země – s ohledem na aktuální mezinárodní situaci –, ale i kvůli vnitřní bezpečnosti. „Je třeba rozlišit reformu vztahující se k té branné (vojenské) části, jež musí reagovat na vývoj mezinárodní bezpečnostní situace, a té národní, která souvisí s vnitřní bezpečností,“ sdělil senátor Echu s dovětkem, že příkladem druhé oblasti jsou mimořádné události, které musela Česká republika řešit v nedávné minulosti – například covid či migrace – bez připravených konkrétních plánů.

„Co se týká vnitřní bezpečnosti, zde bude třeba připravit mimo jiné i typové plány na nové hrozby jako je hybridní válka, blackout nebo migrační a epidemiologické krize. Obecní a městské policie a certifikované bezpečnostní agentury je třeba integrovat jako ‚podpůrné síly‘ IZS,“ sdělil senátor, který se v lednu stal místopředsedou opoziční ODS. Právě taková změna již byla přitom připravována v minulém volebním období, nicméně neprošla legislativním procesem, jak připomněl na jednání právě Vlček. „V legislativní radě vlády bohužel nedostalo toto řešení souhlas,“ uvedl generálporučík. To ostatně na plénu horní komory kritizovala senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO), někdejší hejtmanka Karlovarského kraje. „Nebyl projednán, protože do Poslanecké sněmovny vůbec nepřišel,“ uvedla s tím, že „všichni mají plnou pusu bezpečnosti, ale toto trápí málokoho“.

Všichni mají plnou pusu bezpečnosti naší země, ale že minulá vláda nedotáhla novelu zákona o krizovém řízení, trápí málokoho. Poslanec @Vit_Rakusan ji ještě jako ministr neposlal do Sněmovny. Přitom tu novelu všichni potřebujeme. Apelovala jsem i na Senát, ať to konečně bereme… pic.twitter.com/ogZlmBvxw5

— Jana Mračková Vildumetzová (@JVildumetzova) February 25, 2026

Zazděná legislativa? Lepší nic než tamto, řekli hejtmani

Byť minulý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) změnu na začátku funkčního období sliboval s tím, že současná úprava nevyjasňuje dostatečně kompetence krajů a centrálního státu, což při řešení krizových situací (např. povodně, výpadky služeb) znesnadňuje koordinaci a zvyšuje nejistotu ohledně financování, hejtmani, kterých se změny měly konkrétně týkat, se nakonec shodli, že je lepší nepřijmout žádné než ty, které byly připraveny. Hejtmani kritizovali mimo jiné to, že by nerozhodovali v krizových situacích oni, ale právě například hasiči.

„V tuto chvíli, co se týče ministerstva vnitra, se tato záležitost projednávala na úrovni porady vedení u ministra a já jsem jednoznačně doporučoval, ať se postupuje tak, jak to bylo připraveno,“ sdělil v Senátu šéf hasičů Vlček. Bývalý vrchní ředitel ministerstva vnitra Jan Paďourek uvedl, že přichystaný návrh prošel „neskutečně složitým meziresortním řízením, kde byly opravdu stovky a stovky pozměňovacích návrhů“. Doplnil, že „opravdu nebude od věci, aby se kompetence mezi kraji a státem vyjasnily“. Ukázkovým příkladem byl případ Hustopeče nad Bečvou, kde v prvním kvartále minulého roku došlo k havárii vlaku převážejícího toxický benzen. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (poslanec ANO) nechtěl vyhlásit po havárii stav nebezpečí, protože ve chvíli vyhlášení jdou všechny náklady s tím spojené za krajem.

Okleštěk chtěl příslib, že stát pomůže se škodami, na které samotný kraj nestačí. Pro vládu je přitom naopak logicky jednodušší tlačit na hejtmany, aby vyhlásili stav nebezpečí, protože ten jednotlivému kraji prodlužuje svým rozhodnutím jen vláda. Zatímco když vláda vyhlásí nouzový stav, známý například z období covidové pandemie, ten po 30 dnech prodlužuje svým rozhodnutím Poslanecká sněmovna. To je jen jeden příklad z balíku záležitostí, které se měly upravit.

Napříč spektrem

Místopředseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Červíček míní, že „nestačí jenom veřejná slyšení a nekonečné debaty, kdo co udělal a kdo co neudělal, zbavování se vlastní odpovědnosti tím, že absenci relevantního výsledku hodíme na předchozí vládu“. „Žádná politická garnitura nebrala doposud potřebné požadavky vážně a nedotáhla jejich řešení do konce,“ zastal se předchozího kabinetu s tím, že „pro nalezení smysluplného řešení je třeba hledat shodu napříč celým politickým spektrem, kdy všichni, kteří to mají ve své odborné či odpovědnostní kompetenci, budou bez ohledu na politické značky sedět u jednoho stolu“.

„Stát musí mít jasně nastavené kompetence a schopnost reagovat rychle, bez zbytečné byrokracie a zmatků mezi úřady,“ sdělil Echu další z místopředsedů daného výboru Senátu, předseda Přísahy Róbert Šlachta. Někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Policie ČR míní, že „krizová legislativa si modernizaci zaslouží a to nejen kvůli povodním nebo tornádu, ale i s ohledem na vnější bezpečnostní hrozby, hybridní útoky, nebo možné zhoršení situace v Evropě“.

„Za Přísahu dlouhodobě říkáme, že je potřeba posílit systém civilní ochrany a připravenost obyvatelstva na krizové situace. Ne všechno má řešit armáda, stát musí mít funkční civilní pilíř, který dokáže spolupracovat s kraji, obcemi i bezpečnostními složkami,“ doplnil senátor Šlachta. Pokud odborná debata ukáže, že je nutné upravit i ústavní rámec, nemělo by to dle něj být tabu.

Armádní část je na tom obdobně

Právě potřebu měnit i ústavní rámec zmínil v Senátu Řehka: „Co bude nejobtížnější podle mě, když budeme chtít sáhnout do těch krizových stavů, konkrétně měnit stav ohrožení státu, tak to podle mě nelze udělat bez toho, aniž by se otevřel zákon o bezpečnosti České republiky z roku 1998, což je ústavní zákon.“ Stav ohrožení státu je ještě vyšší krizový režim než nouzový stav a vyhlašuje se tehdy, když je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo demokratické základy. Některá opatření je podle Řehky právě nutné přesunout před stav ohrožení státu a válečný stav, který je nejvyšším možným krizovým režimem.

„Ještě v míru, hlubokém míru, aliance v případě potřeby musí začít rozjíždět různá opatření, tak aby se to stíhalo, včetně přesunu sil, vyslání našich sil, včetně podpory hostitelské země. K tomu my vůbec nemáme nastavenou legislativu,“ doplnil Řehka. Možností by bylo podle Řehky vymezit nový krizový stav nebo mimořádná opatření spojená s plněním spojeneckých závazků.

Náčelník generálního štábu navíc upozornil na to, že ani nynější vymezení stavu ohrožení státu neodpovídá kolektivní obraně, která plyne ze závazků ČR vůči NATO. Očekával by navíc politický odpor k jeho vyhlášení, protože je spojený s omezením svobod lidí.

Řehka jako příklad uvedl vysílání českých vojáků do operací Severoatlantické aliance sloužících k odstrašení nebo k přípravě obrany. Náčelník štábu, jemuž za několik měsíců má vypršet služební poměr na této pozici, také zmínil situace, kdy Česko bude sloužit jako zázemí aliančních sil či k jejich tranzitu. „Naše pojetí krizových stavů počítá s vojenskou krizovou situací až za stavu ohrožení státu s dostatečnou varovací dobou, což z pohledu řešení současných požadavků a úkolů je již překonané a nebezpečné. V rámci hybridního působení nepřítele navíc nelze jasně stanovit hranice mezi civilní a vojenskou krizí," uvedl podle ČTK Řehka.

Náčelník armády Řehka se, obdobně jako Vlček, vymezil vůči tomu, co se zvládlo v předchozím období. „Podle mě se trošku promrhalo okno příležitosti. Byla zde vláda, která hodnotově s všemi těmi věcmi souhlasila a měla většinu ve sněmovně. Mohlo se toho udělat víc, ale kdo jsem já, abych to hodnotil,“ nebral si servítky náčelník generálního štábu při hodnocení uplynulého období. Obdobně jako Řehka se vyjádřil bývalý náměstek ministryně obrany Jan Jireš, podle kterého je potřebná zásadní revize branné a krizové legislativy. Legislativa svazuje ruce armádě a státu i na spojenecké úrovni, citovala jeho slova ČTK.

Řehka také minulé úterý dopoledne, kdy se konalo pravidelné jarní velitelské shromáždění – tedy v samý den, kdy se odpoledne zúčastnil debaty v Senátu –, uvedl, že armáda, která má v ČR necelých 30 tisíc příslušníků, když se nepočítají zálohy, by se nemusela zpravidla účastnit například odklízení bahna po povodních, když je „počet dobrovolných hasičů násobně vyšší než počet vojáků z povolání“. I tímto tak načrtl možnou linii úvah mezi civilní a armádní částí krizové legislativy.