Rušení poplatků nadvakrát. Okamura argumentuje již sjednaným smlouvami

Předseda SPD a taktéž Poslanecké sněmovny uvedl na tiskové konferenci před jednáním dolní parlamentní komory, že zrušení koncesionářských poplatků se musí udělat dvoufázově „vzhledem k již nasmlouvaným smlouvám České televize“, přičemž první fázi chce kabinet udělat hned, druhou od příštího roku. Ředitel ČT Hynek Chudárek minulý týden v rozhovoru pro Echo ale uvedl, že televize má nasmlouvanou tvorbu dlouho dopředu, nikoliv jen jeden rok. Opozice chce o poplatcích jednat na aktuální schůzi.

„Důvodem, proč to úplné zrušení budeme dělat až od roku 2027, jsou právě ty letošní závazky, které už má Česká televize nasmlouvané. Ale určitě to není tak, že lavírujeme, ani něco neděláme dvoufázově, protože bychom se někoho báli, ale je to čistě ryze praktická záležitost. Z hlediska délky legislativního procesu by se to úplné zrušení stejně nestihlo dříve než od roku 2027,“ sdělil na tiskové konferenci Okamura s tím, že od příštího roku bude konec poplatků pro všechny. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Patrika Nachera (ANO) zabere debata o úplném zrušení koncesionářských poplatků čas také proto, že součástí bude „i debata o redefinici veřejnoprávní služby“. „Ta je 34 let stará,“ uvedl poslanec s tím, že i mezifáze je deklarována v programovém prohlášení vlády. „Například, aby firmy platily podle počtu zaměstnanců. To nedává vůbec žádný smysl,“ sdělil Nacher.

Generální ředitel ČT v minulém týdnu pro Echo hovořil o zasmluvněné práci na roky dopředu. „Dramatickou tvorbu máme pod uzavřenými smlouvami až do roku 2031. Kdyby nám někdo přerušil tok peněz, tak by měl zároveň říci, jak by byly do budoucna ty smlouvy vypořádány, co by se s nimi stalo. Kdo by platil nějaké odstoupení, kdo by platil nasmlouvané tvůrce atd. Nedovedu si to představit,“ řekl Echu v minulém týdnu Chudárek. Podle generálního ředitele ČT jsou další záležitostí, kterou považuje za možná ještě důležitější, práva na sportovní pořady. „Ty máme rovněž nasmlouvány opět až do roku 2031. Čekají nás například dvě olympiády, na které již máme nakoupena práva: jak na tu letní v Los Angeles za dva roky, tak na zimní za čtyři roky, která se bude konat opět v Evropě, konkrétně ve Francii v Savojských Alpách,“ doplnil Chudárek s tím, že s olympiádami jednoznačně počítají.

Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) mají za to, že návrh v případě schválení bude mít zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí. Neznají ale zatím jeho přesnou podobu, a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou, uvedli v pondělí ve vyjádření média veřejné služby.

O 20 let zpět

V pondělí potvrzené změny – jak mezikrok, tak úplné zrušení poplatků – kritizovali před jednáním Poslanecké sněmovny opoziční představitelé. „Jaký bude důsledek? Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," kritizoval šéf klubu TOP 09 Jan Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. I podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného má vést návrh k „vyhladovění“. „Oni přece jasně říkali, že veřejnoprávním médiím nechtějí brát peníze, že chtějí pouze změnit model jejich financování. A teď tady vidíme, že se v zásadě jedná u České televize o částku přesahující 2 miliardy Kč a u Českého rozhlasu se jedná o nějakých 800 milionů Kč ročně. To jsou finanční prostředky, jejichž snížení bude mít negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání veřejnoprávních médií,“ uvedl Výborný.

Obě média v úterý Výborným sdělené částky ve vyjádření pro ČTK potvrdila s dovětkem, že pokud by návrh prošel, ČT i ČRo by přišly o více peněz, než kolik získaly po loňském zvýšení poplatků. Podle ředitele ČT Hynka Chudárka by v takovém případě televizi hrozil kolaps a ředitel ČRo René Zavoral pro změnu uvedl, že by šlo o mimořádný zásah do hospodaření rozhlasu. Chudárek uvedl, že pokud by změny prošly, vrátila by se ČT výší příjmů nikoli do roku 2024, ale do roku 2008. „Tehdy ale koruna měla vzhledem k inflaci jinou hodnotu, ČT měla reklamu a byly celkově mnohem nižší provozní náklady. Pokud má tato změna platit již od 1.7.2026, Česká televize nezvládne restrukturalizovat svůj provoz, plnit smluvní závazky,“ sdělil Chudárek s tím, že televizi by v takovém případě reálně hrozil bankrot.

Podle Nachera ještě poslanecký návrh na odpuštění poplatkům některým skupinám není hotový, obdobně jako návrh na celkové zrušení, který se připravuje na resortu kultury. „My nyní pracujeme na různých variantách tak, aby ten výpadek nebyl vyšší než to, kolik Česká televize a Český rozhlas dostali navíc v rámci té poslední novely z dílny bývalé koalice,“ řekl Nacher s tím, že „vůbec nemůže být řeč o nějakém útoku na veřejnoprávní média“. „Počítáme a zkoušíme, jaké jsou ty dopady, varianty. Až to bude hotové, tak s tím samozřejmě seznámíme veřejnost,“ sdělil místopředseda sněmovny. V pondělí Okamura po jednání na koaliční radě sdělil, že by měl být podán poslanecký návrh již dnes. To Nacher dnes vyloučil. „Dneska do systému se nedívejte, nic tam nahrané nebude,“ uvedl poslanec ANO.

Talíř: Hrozí soudní spory

Šéf sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) na lidovecké tiskové konferenci před jednáním sněmovny uvedl, že „tato média mají zasmluvněné na roky dopředu různé produkční věci, různá sportovní vysílací práva. Samozřejmě hrozí soudní spory, protože nikdo vlastně negarantuje, kdo toto bude hradit,“ sdělil.

Chudárek ve zmíněném rozhovoru pro Echo sdělil, že se současnou výší rozpočtu – po navýšení v minulém volebním období – jsou v ČT spokojeni. Varoval však, že pokud by došlo ke změnám, nebylo by dle něj možné naplňovat memorandum o parametrech veřejné služby pro další pětileté období, které uzavřel s předchozím vedením resortu kultury, konkrétně exministrem Martinem Baxou (ODS), současným poslancem. To bylo často zmiňováno jako ona definice role veřejnoprávních médií (obdobné memorandum uzavřelo ministerstvo i s ČRo), což tehdejší opozice (ANO a SPD, nynější vláda) kritizovali jako nedostatečné. „Nedodržování Memoranda je jeden z důvodů k odvolání generálního ředitele České televize a generálního ředitele Českého rozhlasu,“ připomněl pro Echo Chudárek. Již v lednu šéf ČT k nastíněnému mezikroku uvedl, že odpuštění poplatků seniorům by pro ČT bylo likvidační.

„Úbytek financí ohrožuje stabilitu obou institucí. Zároveň stále není jasné, jaký model financování by ten současný měl podle vlády nahradit dlouhodobě,“ stojí ve vyjádření Odborového svazu hromadných sdělovacích prostředků, které zaslali jeho členové v úterý médiím. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.

Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů pak měla nastat od roku 2027. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby. Minulá vládní koalice prosadila v první polovině loňského roku zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Televizní poplatek vzrostl o 15 korun na 150 Kč a rozhlasový o desetikorunu na 55 Kč měsíčně. Vedle toho nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců. Televize se zvýšení poplatku dočkala po 17 letech a Český rozhlas po 20 letech.

Podle ředitele ČT je „absolutně nereálné“, aby ke zrušení koncesionářských poplatků došlo již od začátku příštího roku. „Vyzvali jsme pana ministra k veřejné diskusi, protože víme, že nejde lusknutím prstů změnit poplatek za nějakou částku z rozpočtu,“ řekl Chudárek Echu s tím, že diskuze se smysluplně do konce letoška stihnout nedá. „Zkrátka nevidím jednoznačný důvod, proč by někdo takovou věc měl dělat,“ sdělil ředitel ke změně z poplatků na jiný druh financování. Poukázal na to, že výběr poplatků je v ČR efektivní, a proto ho média veřejné služby jednoznačně preferují.