Německá vláda chce rozšířit pravomoci tajných služeb, agenti budou moci i aktivně zasahovat
NĚMECKÁ ŠPIONÁŽ
Německá vláda dnes schválila reformu zpravodajských služeb. Cílem je posílit jejich pravomoci tváří v tvář hybridním hrozbám, poprvé mají mít například možnost proti nebezpečí i aktivně zasahovat. Podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta reaguje návrh zákona na zvýšené ohrožení Německa. O reformě budou ještě hlasovat poslanci Spolkového sněmu.
"Měníme naše zpravodajské služby v opravdové tajné služby," uvedl na tiskové konferenci po zasedání vlády ministr Dobrindt. Podle něj je návrh zákona odpovědí na aktuální ohrožení Německa, které čelí špionáži, sabotážím a dalším hybridním útokům s cílem zemi destabilizovat. "Jsme dennodenně cílem hybridního vedení války," dodal.
Pravomoci německých civilních tajných služeb - vnější Spolkové zpravodajské služby (BND) a vnitřního Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) - jsou dosud ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi značně omezené. Je to mimo jiné důsledek zneužití tajných služeb nacisty ve 30. a 40. letech minulého století. Podle německých politiků je ale načase německé zpravodajce vybavit podobnými možnostmi, jaké mají jejich zahraniční kolegové.
Dobrindt připustil, že Německo bylo dosud často závislé na informacích od partnerských tajných služeb. V minulosti podle něj nastaly dokonce situace, kdy tajné služby nemohly informace získané od spojenců předat dalším úřadům, například ani policii.
Podle návrhu budou moci tajné služby poprvé v určitých situacích i aktivně zasahovat. Například BND má mít napříště možnost v době kybernetického útoku ze zahraničí zasáhnout proti jeho původci. Agenti BfV budou pak moci například za určitých podmínek vniknout do cizího bytu, aby vyměnili složky výbušného zařízení za neškodný prášek. Jádrem reformy je ovšem posílení pravomocí tajných služeb v on-line prostoru. Udělení novým pravomocí doprovodí i zvýšená kontrola a dohled nad službami.
Ministr Dobrindt v minulosti několikrát avizoval, že chystá reformu tajných služeb, aby byly schopné lépe Německo chránit. Hovořil o tom například na tiskové konferenci po incidentu na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle, kde minulý týden jeden zaměstnanec objevil dron s výbušninou. Krátce poté se u letiště srazil nákladní letoun s dalším "neznámým letícím objektem", možná s dalším dronem. Dobrindt pak hovořil o "scénáři hybridního útoku". Německé úřady ale incident zatím nikomu nepřipsaly. Německé tajné služby dlouhodobě varují před ohrožením země špionáží a sabotážemi. Nejčastěji pak hybridní útoky německé úřady spojují s Ruskem.
